Jak moc se daří testovat osoby s rizikem nákazy?

Vybrat jiné téma

Testování na koronavirus má klíčovou roli pro včasné zachycení nakaženého a omezení rizika, že bude nákazu dále rozšiřovat. V době kolem 10. listopadu přibližně 16 % respondentů spadalo do rizikové skupiny lidí, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým či u sebe cítí příznaky, které mohou (ač nemusí) indikovat nakažení covid-19 (ztráta čichu nebo chuti). Tato skupina se od září a zvláště během října rozrůstala, ale na počátku listopadu se její zvětšování zastavilo. Zároveň se zvyšovala proporce rizikových, kteří prošli testováním. Lze odhadovat, že testováním prošla na počátku listopadu přibližně pětina rizikových lidí.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Ostatní testovaní

    V posledních dnech nebyl/a v přímém kontaktu s nakaženým ani nepociťoval/a příznaky nákazy koronavirem (ztráta čichu nebo chuti). V uplynulých 2 týdnech byl/a testován/a na koronavirus.
  • Rizikoví testovaní

    V posledních dnech byl/a v přímém kontaktu s nakaženým či pociťoval/a příznaky nákazy koronavirem (ztráta čichu nebo chuti). V uplynulých 2 týdnech byl/a testován/a na koronavirus.
  • Rizikoví netestovaní

    V posledních dnech byl/a v přímém kontaktu s nakaženým či pociťoval/a příznaky nákazy koronavirem (ztráta čichu nebo chuti). V uplynulých 2 týdnech nebyl/a testován/a na koronavirus.

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

Od září do konce října se rozšiřovala skupina respondentů, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým nebo uvádějí příznaky ukazující na onemocnění covid-19 (ztráta čichu nebo chuti). Zatímco na počátku září se do takto vymezené rizikové kategorie řadila čtyři procenta respondentů, na přelomu října a listopadu to bylo 16 %. Růst se však počátkem listopadu zastavil. Za uvedeným nárůstem rizikové skupiny stály zejména zvyšující se počty dospělých, kteří přicházeli do kontaktu s nakaženým. Zároveň se od září zvyšují počty respondentů otestovaných v posledních dvou týdnech na koronavirus, které přibližně odpovídají reálnému počtu provedených testů. Denní počty provedených testů strmě stoupaly od září a vrcholu dosáhly v závěru října (více než 45 tisíc testů za den). Tomu odpovídá skutečnost, že ve dvou týdnech na přelomu října a listopadu bylo na koronavirus otestováno šest procent respondentů výzkumu Život během pandemie.

Díky zvyšující se intenzitě testování rostla proporce těch dospělých z rizikové kategorie, kteří prošli testováním. Zatímco na počátku září byla otestována přibližně jen čtyři procenta rizikových, na počátku listopadu test v posledních dvou týdnech absolvovalo zhruba 20 % rizikových. I v našich datech je tedy vidět velké selhání trasování a testování zejména v září, které se časem zlepšilo, ale stále míří na malou menšinu rizikových lidí. I na začátku listopadu bylo mezi všemi dospělými až 12 % těch, kteří jsou aktuálně potenciálně rizikoví (byli v kontaktu s nakaženým či reportují symptomy) a zároveň nebyli v nedávné době testováni.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Riziková skupina (přímý kontakt s nakaženým či příznaky) zůstávala od jara až do konce léta velmi omezená a v této době nepřekročila hranici tří procent respondentů. Podobně nízký byl v souladu s oficiálními počty provedených testů podíl otestovaných respondentů (na jaře kolem dvou procent, v létě kolem jednoho procenta). Tyto údaje je však třeba chápat jako orientační kvůli nízkému počtu respondentů ve vzorku na zachycení tak řídkých jevů, jako bylo testování během jara a léta.


Jak si vedou skupiny obyvatel?

Věk

Riziková skupina v přímém kontaktu s nakaženým či s příznaky (ztráta čichu či chuti) je více zastoupená mezi dospělými mladšími 55 let než v nejstarší věkové kategorii. Na přelomu října a listopadu je přibližně 20 % lidí do 54 let rizikových, zatímco mezi staršími je to 10 %.

Pohlaví

Do skupiny rizikových spadají muži v posledních týdnech o něco častěji než ženy. Míra protestovanosti rizikových je u mužů a žen podobná.

Pracovní status aktuální

Větší podíl rizikových se objevuje mezi zaměstnanci a OSVČ než mezi pracovně neaktivními. V posledních několika týdnech je mezi starobními důchodci vyšší míra protestovanosti rizikových než v ostatních skupinách.

Práce na home office

V dlouhodobém průměru je vyšší zastoupení rizikové skupiny mezi lidmi, kteří v posledním týdnu pracovali na home office, než mezi těmi, kteří plně docházeli na pracoviště. To naznačuje, že home office je u některých využíván jako způsob, jak pokračovat v práci, pokud se objeví podezření na nákazu. Zároveň je mezi lidmi plně pracujícími z domova dlouhodobě nejvyšší míra protestovanosti rizikové skupiny. Nutnost docházky na pracoviště tak pravděpodobně alespoň částečně odrazuje od testování.

Obor práce

Nejvyšší podíl rizikové skupiny se objevuje mezi pracovníky v odvětví státní správy, do níž je zařazeno i zdravotnictví, dále v sektoru průmyslu a zemědělství a také školství a kultury (v prvním listopadovém týdnu 23 až 25 %). Riziková kategorie osob je v posledních týdnech nejvíce protestovaná v sektoru státní správy včetně zdravotnictví/pečovatelství, školství a kultury a IT a financí (20 a více %). Naopak nejmenší protestovanost rizikových je v sektorech obchodu a služeb a průmyslu a zemědělství (kolem 10 %). V souladu s údaji o testování podle práce na home office je tedy vyšší protestovanosti dosaženo mezi lidmi, kteří v případě karantény mohou pracovat z domova, a menší u pracujících, u nichž by to znamenalo přechod na nemocenskou a pokles příjmů.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou v každé vlně dotazováni, zda v posledních dnech pociťovali vybrané příznaky jako zvýšená teplota, suchý kašel, dýchavičnost, nevolnost atd. Pro indikaci poměrně jasných příznaků byla vybrána ztráta čichu nebo chuti. Kontakt s nakaženým je zjišťován otázkou, zda respondent zná osobu prokazatelně nakaženou koronavirem a byl s ní v osobním kontaktu. Absolvování testu na koronavirus je dotazováno za poslední dva týdny předcházející dotazování.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8