Současný vývoj
Zatímco na začátku listopadu procházelo testy 13 % dospělých, na konci roku 2021 to bylo 24 % osob a v lednu, po zavedení testování ve firmách, to již bylo okolo 40 %. Sledovali jsme tak masivní nárůst testování, který ovšem stále nebyl tak vysoký jako na jaře (45 %). V rámci pracujících lidí, kteří plně docházejí na pracoviště se v měsíci do 23.1. testovalo 67 % - třetina lidí z povinného testování vypadla, protože jejich firmy reálně netestují či odmítli.
První dopady ukončení povinnosti testování ve firmách jsou viditelné již na konci února, kdy prošlo testy 37 % osob.
Trend posílení testování se ale promítá do klíčového poměru testovaných a netestovaných v rámci rizikových respondentů, kteří v daném měsíci byli v kontaktu s nakaženým či měli typické symptomy covid-19. Na jaře 2021 procházelo testy okolo 60 % rizikových, pak došlo k obrovskému propadu. Až na konci roku se protestovanost rizikových začala opět blížit 50 % a v lednu opět stoupla na hodnotu 60 % (dnes je na hodnotě 62 %). Díky povinnosti testování ve školách a na pracovištích tak docházelo ke snižování počtu rizikových lidí (mají symptomy či byli v kontaktu), kteří vůbec neprocházejí testy.
Co byste měli vědět (interpretace)
Smysl plošného testování je podle jeho zastánců v tom, že v době silné epidemie nahrazuje zahlcený tradiční systém epidemiologického trasování a testování. Plošné testování může o nákaze informovat starší a jinak rizikové pracující lidi, ale také pracující, kteří mají zranitelného člověka (rodiče) doma. Také může pomoci rozložit vlnu epidemie a získat čas pro její doočkování zranitelné populace (posilující dávky). Pravidelný přímý záchyt nakažených také může být využit k uvolnění neefektivního systému karantén přes pouhý kontakt s nakaženým, který z práce vyřazuje výrazně více lidí. Kritici plošnému testování vytýkají výraznou nákladnost.
Před zavedením povinnosti testování ve firmách testováním celkově procházelo více neočkovaných osob. Kvůli vyřazení ze systému karantén a testování jednu dobu testy procházelo jen 10 % očkovaných, ale 50 % neočkovaných lidí. Nyní se situace obrátila – testy prochází 74 % rizikových očkovaných a 65 % rizikových neočkovaných lidí.
Míra testování souvisí s tím, jakou část epidemie „vidíme“. Ve vlnách epidemie, kdy ve výzkumu Život během pandemie klesla protestovanost rizikové populace, byl podle oficiálních dat vyšší i počet lidí, kteří se o nákaze dozví až při hospitalizaci (tzv. ascertainment rate), a také stoupal počet nadúmrtí bez identifikace covid-19, které jsou z části dány úmrtím doma bez diagnózy.
Testování tak v Česku silně závisí na míře testování na pracovištích a ve školách. V listopadu a prosinci testy procházelo 33 % zaměstnanců, na jaře to bylo až 70 %. Velký rozdíl tedy hrála míra testování ve firmách. Aby splnila účel, musí ale probíhat dostatečně kvalitními testy a s vyšší frekvencí (2krát týdně).
Srovnání s minulostí
Výrazně malá protestovanost byla problémem druhé vlny epidemie na podzim 2020. Nějakým typem testů během měsíce procházelo jen 5 až 8 % dospělých. V rámci rizikové populace byla míra protestovanosti jen okolo 20 %. Čtyři pětiny lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženým či měli typické příznaky covid-19, tak vůbec neprocházelo testy.
K nárůstu protestovanosti rizikové populace došlo už okolo Vánoc a v lednu s posílením preventivních testů a pak na jaře 2022 se zavedením povinného testování ve firmách.
Jak se liší skupiny obyvatel
Větší podíl rizikových lidí – tedy těch, kteří byli v kontaktu s nakaženými či mají symptomy covid-19 – je dlouhodobě mezi mladými do 34 let, mezi pracujícími, kteří docházejí na pracoviště, mezi muži. A obecně také mezi lidmi, kteří jsou sociálně aktivnější a mají více kontaktů.
Mezi mladými lidmi je ale vysoká míra protestovanosti – testy na podzim procházelo 60 % lidí do 34 let, kteří byli v kontaktu s nakaženým či měli symptomy. A naopak okolo 25 % rizikových ve starším věku. Míra protestovanosti silně závisí na pracovním statusu – to se ale mění v čase podle toho, zda se testuje v zaměstnáních.
