Jak moc se daří testovat osoby s rizikem nákazy?

Vybrat jiné téma

Testování na koronavirus má klíčovou roli pro včasné zachycení nakaženého a omezení rizika šíření. V prosinci testováním prošlo okolo čtvrtiny dospělých, což je výrazně méně než na jaře (přes 40 %). V rámci rizikových lidí, kteří byli v posledním měsíci v kontaktu s nakaženým či měli příznaky, procházelo na konci roku 2021 testováním zhruba 50 %. To je výrazný nárůst oproti hodnotám ze začátku podzimu, kdy testy procházela jen pětina rizikových. Nízké hodnoty byly dány zejména vyřazením očkovaných lidí ze systému karantén a testování a absencí testování na pracovištích. Většinu podzimu 2021 jsme tak velkou část epidemie „neviděli“.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Ostatní testovaní

    V posledním měsíci nebyl/a v přímém kontaktu s nakaženým ani nepociťoval/a příznaky nákazy koronavirem, ale byl/a testován/a na koronavirus.
  • Rizikoví testovaní

    V posledním měsíci byl/a v přímém kontaktu s nakaženým či pociťoval/a příznaky nákazy koronavirem a byl/a testován/a na koronavirus.
  • Rizikoví netestovaní

    V posledním měsíci byl/a v přímém kontaktu s nakaženým či pociťoval/a příznaky nákazy koronavirem, ale nebyl/a testován/a na koronavirus.

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Zatímco na konci roku 2021 procházelo testováním 25 % dospělých, na jaře po zavedení testování ve firmách to bylo okolo 45 %. Od té doby došlo k poklesu. V průběhu září a října testy procházelo jen okolo 9–13 % dospělých. Sílící pandemie a dobrovolné testování zvedly procento celkově otestovaných na 24 % respondentů.

Tyto trendy se promítají také do klíčového poměru testovaných a netestovaných v rámci rizikových respondentů, kteří v daném měsíci byli v kontaktu s nakaženým či měli typické symptomy covid-19. Na jaře procházelo testy okolo 60 % rizikových, pak došlo k obrovskému propadu a až na konci roku se protestovanost rizikových začala opět blížit 50 %.


Co byste měli vědět (interpretace)

Testováním celkově prochází více nenaočkovaných osob (33 % neočkovaných ku 20 % očkovaných). Testy na konci roku prošlo 45 % očkovaných rizikových respondentů (byli v kontaktu s nakaženým či mají symptomy). Během podzimu to ale bylo většinou jen okolo 20 %. Očkovaní lidé byly totiž zcela vyřazeni ze systému karantén a testování. U neočkovaných je protestovanost dlouhodobě vyšší.

Míra testování souvisí s tím, jakou část epidemie „vidíme“. Ve vlnách epidemie, kdy ve výzkumu Život během pandemie klesla protestovanost rizikové populace, byl podle oficiálních dat vyšší i počet lidí, kteří se o nákaze dozví až při hospitalizaci (tzv. ascertainment rate), a také stoupal počet nadúmrtí bez identifikace covid-19, které jsou z části dány úmrtím doma bez diagnózy.

Často malá protestovanost rizikové populace je dlouhodobě dána tím, že systém chytré karantény při vysokém počtu nakažených nestíhá včas vytrasovat a otestovat kontakty nakažených a lidé navíc při trasování reportují 2–3krát méně kontaktů, než je běžné v zahraničí a než měli podle výzkumu Život během pandemie.

Testování tak v Česku silně závisí na míře testování na pracovištích a ve školách. V listopadu a prosinci testy procházelo 33 % zaměstnanců, na jaře to bylo až 70 %. Velký rozdíl tedy hrála míra testování ve firmách. Aby splnila účel, musí ale probíhat dostatečně kvalitními testy a s vyšší frekvencí (2krát týdně).


Srovnání s minulostí

Výrazně malá protestovanost byla problémem druhé vlny epidemie na podzim 2020. Nějakým typem testů během měsíce procházelo jen 5 až 8 % dospělých. V rámci rizikové populace byla míra protestovanosti jen okolo 20 %. Čtyři pětiny lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženým či měli typické příznaky covid-19, tak vůbec neprocházelo testy.

K nárůstu protestovanosti rizikové populace došlo už okolo Vánoc a v lednu s posílením preventivních testů a pak na jaře 2022 se zavedením povinného testování ve firmách.


Jak se liší skupiny obyvatel

Větší podíl rizikových lidí – tedy těch, kteří byli v kontaktu s nakaženými či mají symptomy covid-19 – je dlouhodobě mezi mladými do 34 let, mezi pracujícími, kteří docházejí na pracoviště, mezi muži. A obecně také mezi lidmi, kteří jsou sociálně aktivnější a mají více kontaktů.

Mezi mladými lidmi je ale vysoká míra protestovanosti – testy na podzim procházelo 60 % lidí do 34 let, kteří byli v kontaktu s nakaženým či měli symptomy. A naopak okolo 25 % rizikových ve starším věku. Míra protestovanosti silně závisí na pracovním statusu – to se ale mění v čase podle toho, zda se testuje v zaměstnáních.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou v každé vlně dotazováni, zda v posledních dnech pociťovali vybrané příznaky jako zvýšená teplota, suchý kašel, dýchavičnost, nevolnost atd. Pro indikaci poměrně jasných příznaků byla vybrána ztráta čichu nebo chuti. Kontakt s nakaženým je zjišťován otázkou, zda respondent zná osobu prokazatelně nakaženou koronavirem a byl s ní v osobním kontaktu.

Do skupiny „rizikových“ je respondent zařazen, pokud v období posledních čtyř týdnů pociťoval uvedené příznaky nebo byl v posledním měsíci v přímém kontaktu s nakaženou osobou. Respondent je započítán do skupiny „testovaných“, pokud byl v posledním měsíci testován (Ag či PCR testy).

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)