Jak moc se daří testovat osoby s rizikem nákazy?

Vybrat jiné téma

Testování na koronavirus má klíčovou roli pro včasné zachycení nakaženého a omezení rizika, že bude nákazu dále rozšiřovat. V době kolem 5. ledna bylo přibližně 11 % respondentů v posledním měsíci v přímém kontaktu s nakaženým či u sebe v této době cítili příznaky, které mohou (ač nemusí) indikovat nakažení covid-19 (ztráta čichu nebo chuti). Tato skupina se během listopadu zmenšovala (z 18 %), ale v prosinci již její velikost stagnovala. Zatímco v druhé polovině listopadu se podařilo otestovat přibližně třetinu respondentů, kteří byli v posledním měsíci v kontaktu s nakaženým či měli příznaky, před Vánoci se proporce snížila zhruba na čtvrtinu.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Ostatní testovaní

    V posledním měsíci nebyl/a v přímém kontaktu s nakaženým ani nepociťoval/a příznaky nákazy koronavirem (ztráta čichu nebo chuti). V této době byl/a testován/a na koronavirus.
  • Rizikoví testovaní

    V posledním měsíci byl/a v přímém kontaktu s nakaženým či pociťoval/a příznaky nákazy koronavirem (ztráta čichu nebo chuti). V této době byl/a testován/a na koronavirus.
  • Rizikoví netestovaní

    V posledním měsíci byl/a v přímém kontaktu s nakaženým či pociťoval/a příznaky nákazy koronavirem (ztráta čichu nebo chuti). V této době nebyl/a testován/a na koronavirus.

Co můžeme v datech pozorovat?

Třetí vlna epidemie: co je nového od prosince?

Od počátku listopadu do začátku prosince se snížil počet respondentů, kteří se v posledním měsíci setkali s nakaženým nebo uváděli ztrátu čichu nebo chuti, avšak v prosinci se tato skupina dále nezmenšovala. V posledním měsíci roku do ní patřila přibližně desetina dospělých Čechů. Vzhledem k aktuálnímu epidemickému vývoji (vzrůstající počty nakažených) lze ale očekávat, že v datech z další vlny výzkumu se rozroste. Zatímco v první polovině prosince poklesla míra otestovanosti rizikových (v kontaktu s nakaženým či příznaky) na přibližně čtvrtinu, ke konci měsíce se zvýšila asi na 30 % (opět rostl objem testování, včetně dobrovolného antigenního testování pro veřejnost).


Druhá vlna epidemie: co se dělo do konce listopadu?

Od září do začátku listopadu se rozšiřoval okruh respondentů, kteří byli v posledním měsíci v přímém osobním kontaktu s nakaženým nebo uváděli ztrátu čichu nebo chuti (tyto příznaky se objevují u části osob nakažených koronavirem, ale stejně jako u jiných příznaků nemusí jejich přítomnost ještě znamenat nemoc). Zatímco na počátku září se do takto vymezené rizikové kategorie řadila čtyři procenta respondentů, v první polovině listopadu to bylo 18 %. Za uvedeným nárůstem rizikové skupiny stály zejména zvyšující se počty dospělých, kteří přicházeli do kontaktu s nakaženým. Ve druhé polovině listopadu začala velikost rizikové skupiny klesat.

Díky zvyšující se intenzitě testování rostla až do druhé poloviny listopadu proporce těch dospělých z rizikové kategorie, kteří prošli v posledním měsíci testováním. Zatímco na počátku září byly otestovány jen jednotky procent rizikových, na přelomu listopadu a prosince test v posledním měsíci absolvovala téměř třetina rizikových. I v našich datech je tedy vidět velké selhání trasování a testování zejména v září, které se časem zlepšilo, ale stále míří na menšinu rizikových lidí. Na začátku listopadu bylo mezi všemi dospělými až 12 % těch, kteří jsou aktuálně potenciálně rizikoví (byli v kontaktu s nakaženým či reportují symptomy) a zároveň nebyli v posledním měsíci testováni.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Riziková skupina (přímý kontakt s nakaženým či příznaky v posledním měsíci) zůstávala od jara až do konce léta velmi omezená a v této době nepřekročila hranici čtyř procent respondentů. Podobně nízký byl v souladu s oficiálními počty provedených testů podíl respondentů otestovaných v posledním měsíci (na jaře kolem tří procent, v létě kolem dvou procent). Tyto údaje je však třeba chápat jako orientační kvůli nízkému počtu respondentů ve vzorku na zachycení tak řídkých jevů, jako bylo testování během jara a léta.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Věk

Riziková skupina v přímém kontaktu s nakaženým či s příznaky (ztráta čichu či chuti) je nejvíce zastoupená mezi nejmladšími dospělými do 34 let a naopak nejméně v nejstarší věkové kategorii nad 55 let. Na počátku prosince bylo přibližně 16 % lidí do 34 let rizikových, zatímco mezi lidmi staršími 55 let to bylo osm procent.

Pohlaví

Do skupiny rizikových spadají muži v posledních týdnech o něco častěji než ženy. Míra protestovanosti rizikových je u mužů a žen podobná.

Pracovní status aktuální

Větší podíl rizikových se objevuje mezi zaměstnanci a OSVČ než mezi pracovně neaktivními. Nejmenší podíl rizikových je pak mezi starobními důchodci.

Práce na home office

Během podzimu byla riziková skupina o něco více zastoupena mezi lidmi, kteří v posledním týdnu pracovali na home office, než mezi těmi, kteří plně docházeli na pracoviště. To naznačuje, že home office byl využíván jako způsob, jak pokračovat v práci, pokud se objevilo podezření na nákazu či byla přímo nařízena karanténa. Zároveň je mezi lidmi pracujícími z domova dlouhodobě výší míra protestovanosti rizikové skupiny ve srovnání s plnou docházkou na pracoviště. Nutnost docházky na pracoviště tak pravděpodobně alespoň částečně odrazuje od testování či v něm přímo brání.

Obor práce

Nejvyšší podíl rizikové skupiny se během října až prosince objevoval mezi pracovníky v odvětví státní správy, do níž je zařazeno i zdravotnictví, dále v sektoru průmyslu a zemědělství a také školství a kultury. Riziková kategorie osob byla během podzimu nejvíce protestovaná v sektoru státní správy včetně zdravotnictví/pečovatelství, školství a kultury a IT a financí. Naopak nejmenší protestovanost rizikových byla v sektorech obchodu a služeb a průmyslu a zemědělství. V souladu s údaji o testování podle práce na home office bylo tedy vyšší protestovanosti dosaženo mezi lidmi, kteří v případě karantény mohou pracovat z domova, a menší u pracujících, u nichž by to znamenalo přechod na nemocenskou a pokles příjmů a související přerušení práce pro zaměstnavatele.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou v každé vlně dotazováni, zda v posledních dnech pociťovali vybrané příznaky jako zvýšená teplota, suchý kašel, dýchavičnost, nevolnost atd. Pro indikaci poměrně jasných příznaků byla vybrána ztráta čichu nebo chuti. Kontakt s nakaženým je zjišťován otázkou, zda respondent zná osobu prokazatelně nakaženou koronavirem a byl s ní v osobním kontaktu. Od sedmnácté vlny (k 24. %listopadu) byl tento dotaz doplněn o zjišťování, zda ke kontaktu došlo v posledních dvou týdnech, posledním měsíci či v dávnější minulosti. Absolvování testu na koronavirus je dotazováno za poslední dva týdny předcházející dotazování.

Do skupiny „rizikových“ je respondent zařazen, pokud v alespoň jedné z posledních dvou vln (pokrývajících období čtyř týdnů, tedy přibližně jednoho měsíce) pociťoval uvedené příznaky nebo byl v přímém kontaktu s nakaženou osobou. Od sedmnácté vlny je kontakt započítán pouze v případě, že se dle respondenta odehrál v posledním měsíci. V šestnácté vlně jsou započítány pouze kontakty těch respondentů, kteří v sedmnácté vlně neuvedli, že jejich kontakt s nakaženým se odehrál před delší dobou než měsícem. Mezi první a šestnáctou vlnou je míra respondentů v kontaktu s nakaženým proporčně upravena, aby odpovídala proporci kontaktů s nakaženým v posledním měsíci na všech kontaktech zjištěné v sedmnácté vlně. Respondent je započítán do skupiny „testovaných“, pokud alespoň v jedné ze dvou posledních vln uvedl, že v předcházejících dvou týdnech byl testován na koronavirus.

Při první publikaci tohoto ukazatele (mezi 19. až 30. listopadem) byly započítány pouze příznaky, kontakty s nakaženým a testování v rámci současné vlny, tedy přibližně za uplynulé dva týdny. Pro získání robustnějších a relevantnějších hodnot byla metodika výpočtu pro publikaci dat od 1. prosince změněna výše uvedeným způsobem.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)