život během pandemie

Obáváme se během pandemie ztráty práce?

Vybrat jiné téma

Obavy ze ztráty práce trápí během epidemie značnou část pracovně aktivních Čechů. Míra těchto obav od jara do konce léta mírně klesala, avšak v září a počátkem října opět stoupá. Aktuálně se ztráty zaměstnání velmi obává okolo 22 % pracujících respondentů. Často to jsou ti, kterým byl během epidemie nějak zredukován úvazek či mzda, ale obavy rostou i mezi ostatními.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Stupnice, na níž respondenti vyjadřovali své aktuální obavy ze ztráty práce, sahala od 0 (vůbec) po 10 (velmi).

  • Klidný

    Odpovědi 0–3 na stupnici obav
  • Částečné obavy

    Odpovědi 4–6 na stupnici obav
  • Velké obavy

    Odpovědi 7–10 na stupnici obav

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

Ačkoli se od počátku září znatelně neprohloubil objektivní dopad krize na pracovní životy respondentů, jejich obavy ze ztráty práce narostly. O udržení své práce se stále bojí především respondenti, jimž byla od začátku epidemie omezena pracovní aktivita či příjmy (mzda včetně flexibilní složky i vedlejší příjmy z DPP a na ruku). Zejména na přelomu září a října však zavládly zvýšené obavy i mezi pracujícími, které tato omezení nepotkala. Větší obavy panují mezi OSVČ a lidmi pracujícími alespoň zčásti na dohody či s příjmem na ruku než mezi zaměstnanci. U obou těchto skupin navíc došlo od konce srpna k většímu růstu obav než mezi zaměstnanci. Respondenti bez maturity se obávají více než středoškoláci s maturitou a vysokoškoláci a respondenti z domácností v příjmové chudobě ve větší míře než ti z domácností s vyšším příjmem. Růst obav od konce léta potkal pracující téměř ze všech sektorů, zejména ty z odvětví obchodu a služeb. Naopak nezasáhl pracovníky z IT a financí.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Od jara do konce léta docházelo na trhu práce k otřesům a změnám, které mohly pracovně aktivní Čechy vést k obavám, zda si i nadále udrží svoji současnou práci. Ačkoli oficiálně registrovaná nezaměstnanost nebyla příliš vysoká, značnou část Čechů potkala nějaká forma omezení práce.

Na začátku první vlny epidemie pociťovala přibližně čtvrtina Čechů značné obavy, že přijdou o práci, a další polovina přiznávala určité starosti. Obavy lehce polevily na intenzitě přibližně v polovině května a poté se až do konce srpna ustálily. Tento vývoj odpovídá rozsahu, v jakém docházelo k omezování práce respondentů (úvazků, mzdy i dalších příjmů). Tato omezení se uplatňovala nejvíce do poloviny května a poté jejich četnost klesala.

Proporce těch, které hrozba ztráty práce příliš nezneklidňovala, zůstávala od jara do konce léta stejná. Stabilnější a předvídatelnější situace, která na trhu práce nastala od května, tak pomohla oslabit starosti, ale ke zvýšení míry klidu a jistoty mezi pracujícími nevedla.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Destabilizace práce

O své zaměstnání se obávali více ti pracovně aktivní respondenti, které od začátku epidemie potkala nějaká forma omezení práce, ať už snížení úvazku, mzdy či dalších příjmů (z DPP, na ruku), a to i v případě, že se jim již podařilo svoji plnou pracovní aktivitu či příjem obnovit. Na konci prázdnin si velké starosti dělala zhruba desetina těch, kterým práce omezená nebyla, ale třikrát tolik respondentů, kteří omezením od začátku epidemie prošli. Ačkoli větší obavy panovaly i mezi těmi, u nichž už omezení pominula, největší starosti měli ti pracující, kteří měli práci omezenou aktuálně v době dotazování.

Pracovní status před krizí

Obavy ze ztráty práce postihují častěji OSVČ než zaměstnance. Kromě vyšší stability zaměstnaneckých pozic hrál roli pravděpodobně i program Antivirus B, který spoluúčastní státu pomohl k udržování pracovních míst. Částečné či velké obavy projevovalo během dubna přibližně 60 % OSVČ a 45 % zaměstnanců. Rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ i nadále přetrvával.

Forma práce před krizí

Lidé pracující na dohody nebo s příjmy na ruku mají na pracovním trhu nejméně stabilní postavení a tomu také odpovídá nejvyšší míra obav, kterou vyjadřovala tato skupina. Od dubna do konce srpna pociťovalo starosti kolem 60 až 70 % respondentů, kterým před krizí plynula alespoň část příjmů z dohod nebo dostávali příjmy na ruku. Mezi OSVČ se starosti objevovaly o něco méně a nejklidnější byli zaměstnanci, z nichž velké či částečné obavy pociťovalo přibližně 45 %.

Vzdělání

Obavy ze ztráty zaměstnání se vyskytují častěji mezi respondenty bez maturity než u středoškoláků s maturitou a s ještě nižší mírou obav se setkáváme u vysokoškoláků. Respondenti s vyšším vzděláním mají méně často nestabilní pracovní pozice a v nižší míře u nich docházelo k omezení pracovní činnosti či výdělků.

Příjem domácnosti před krizí

Obavy ze ztráty práce byly nejrozšířenější v domácnostech, které již před krizí žily pod hranicí chudoby. V těchto domácnostech častěji žijí lidé s nestabilní formou práce i nižším vzděláním či samoživitelky, u nichž má výpadek jediného příjmu v domácnosti závažné následky.

Obor práce

Ztráty práce se na začátku krize nejvíce obávali respondenti pracující v odvětí obchodu a služeb a také v průmyslu, výrobě a zemědělství. Pracovníci v těchto sektorech ekonomiky byli také reálně nejvíce zasažení ztrátami práce i pracovními omezeními (snížení úvazku, příjmu). V ostatních odvětvích se obavy objevovaly v nižší míře.


Metodické poznámky

Respondenti aktuálně pracující jako zaměstnanci nebo OSVČ byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoji momentální míru obav z toho, že přijdou o práci. Hodnota 0 byla popsána jako „vůbec“, hodnota 10 jako „velmi“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8