Obavy ze ztráty práce trápily během epidemie značnou část pracovně aktivních Čechů. Na trhu práce docházelo k otřesům a změnám, které mohly pracovně aktivní Čechy vést k obavám, zda si i nadále udrží svoji současnou práci. Ačkoli oficiálně registrovaná nezaměstnanost nebyla příliš vysoká, značnou část Čechů potkala nějaká forma omezení práce. Na začátku první vlny epidemie pociťovala přibližně čtvrtina Čechů značné obavy, že přijdou o práci, a další polovina přiznávala určité starosti. Koncem února 2022 deklarovala pětina respondentů velké obavy ze ztráty zaměstnání a dalších 32 % částečné.
Co můžeme v datech pozorovat?
Současný vývoj
Během podzimu a zimy lehce narostly obavy pracujících ze ztráty zaměstnání. Na konci srpna se ztráty práce alespoň částečně obávalo 44 % zaměstnanců a OSVČ, zatímco ke konci roku si starosti dělala necelá polovina pracujících a 18 % je popsalo jako velmi silné. Velmi výrazné obavy ze ztráty zaměstnání koncem letošního února pociťovala pětina dospělých (18 %) a dalších 32 % pracujících má obavy částečné. Oproti loňskému únoru, kdy 52 % lidí pociťovalo obavy ze ztráty práce, tak došlo k minimálnímu meziročnímu snížení obav o 2 procentní body.
Co byste měli vědět (interpretace)
Strach o práci mají především lidé, kterým byla od začátku epidemie omezena pracovní aktivita (např. snížení úvazku, přechod na překážky práce) nebo příjmy, OSVČ, lidé s nižším vzděláním a z chudších domácností.
Srovnání s minulostí
Na začátku první vlny epidemie na jaře 2020 pociťovala přibližně čtvrtina Čechů značné obavy, že přijdou o práci, a další polovina přiznávala určité starosti. Během léta nastalo utlumení obav, ale už na přelomu srpna a září 2020 začaly opět růst, tedy ještě před prvními podzimními restrikcemi s důsledky pro chod ekonomiky (uzavření části obchodů, služeb, stravovacích a volnočasových zařízení). Ukazuje to, že epidemie udržuje pracující v dlouhodobé nejistotě ohledně stability práce v budoucnu. Od října 2020 do konce dubna 2021 se ztráty práce velmi či částečně obávalo kolem poloviny pracujících. Léto opět přineslo zmírnění obav, ale na podzim a v zimě 2021 se ztráty práce znovu obávalo kolem poloviny respondentů.
Jak se liší skupiny obyvatel
Ztráty práce se nejvíce obávají respondenti pracující v odvětví obchodu a služeb a také v průmyslu, výrobě a zemědělství. Pracovníci v těchto sektorech ekonomiky byli také reálně nejvíce zasaženi ztrátami práce i pracovními omezeními (snížení úvazku, příjmu). Obavy ze ztráty práce jsou nejrozšířenější v domácnostech, které již před krizí žily pod hranicí chudoby. V těchto domácnostech častěji žijí lidé s nestabilní formou práce i nižším vzděláním či samoživitelky, u nichž má výpadek jediného příjmu v domácnosti závažné následky.
Lidé pracující na dohody nebo s příjmy na ruku mají na pracovním trhu nejméně stabilní postavení a tomu také odpovídá nejvyšší míra obav, kterou vyjadřovala tato skupina.
Metodické poznámky
Respondenti aktuálně pracující jako zaměstnanci nebo OSVČ byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoji momentální míru obav z toho, že přijdou o práci. Hodnota 0 byla popsána jako „vůbec“, hodnota 10 jako „velmi“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.
Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).
Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)
| Velikost vzorku (n) |
| Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) |
|
150 |
300 |
500 |
1000 |
1200 |
2400 |
3100 |
| 5 % | 3,5 | 2,5 | 1,9 | 1,4 | 1,2 | 0,9 | 0,8 |
| 10 % | 4,8 | 3,4 | 2,6 | 1,9 | 1,7 | 1,2 | 1,1 |
| 15 % | 5,7 | 4,0 | 3,1 | 2,2 | 2,0 | 1,4 | 1,3 |
| 20 % | 6,4 | 4,5 | 3,5 | 2,5 | 2,3 | 1,6 | 1,4 |
| 30 % | 7,3 | 5,2 | 4,0 | 2,8 | 2,6 | 1,8 | 1,6 |
| 40 % | 7,8 | 5,5 | 4,3 | 3,0 | 2,8 | 2,0 | 1,7 |
| 50 % | 8,0 | 5,7 | 4,4 | 3,1 | 2,8 | 2,0 | 1,8 |
DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)
