Obáváme se během pandemie ztráty práce?

Vybrat jiné téma

Obavy ze ztráty práce trápily během epidemie značnou část pracovně aktivních Čechů. Míra těchto obav od jara do konce léta 2020 mírně klesala, avšak během podzimní, druhé, vlny opět znatelně narostla. Až od přelomu letošního dubna a května obavy významně opadávaly a klesly až na úroveň 15 % respondentů, kteří se velmi obávají ztráty zaměstnání. Tato hodnota je téměř shodná se srpnem loňského roku.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Stupnice, na níž respondenti vyjadřovali své aktuální obavy ze ztráty práce, sahala od 0 (vůbec) po 10 (velmi).

  • Klidný

    Odpovědi 0–3 na stupnici obav
  • Částečné obavy

    Odpovědi 4–6 na stupnici obav
  • Velké obavy

    Odpovědi 7–10 na stupnici obav

Co můžeme v datech pozorovat?

Třetí a čtvrtá vlna epidemie: co je nového od prosince?

Obavy o udržení aktuální práce pociťovala od prosince přibližně polovina pracujících, podobně jako celý podzim. S letošním květnem přišel pokles obav ze ztráty zaměstnání, který kontinuálně pokračuje až na srpnových 44 %, přičemž 15 % z nich trápí velké obavy. Strach o práci mají především lidé, kterým byla od začátku epidemie omezena pracovní aktivita (např. snížení úvazku, přechod na překážky práce) nebo příjmy, OSVČ, lidé s nižším vzděláním a z chudších domácností.


Druhá vlna epidemie: září až listopad 2020

Během podzimní vlny stouply obavy respondentů ze ztráty práce ve větší míře, než odpovídalo dopadům uzavíraní ekonomiky na pracovní aktivitu (přechod na překážky práce, ztráty práce, snížení úvazku atp.). Obavy také začaly růst už na přelomu srpna a září, tedy ještě před prvními podzimními restrikcemi s důsledky pro chod ekonomiky (uzavření části obchodů, služeb, stravovacích a volnočasových zařízení). Ukazuje to, že epidemie udržuje pracující v dlouhodobé nejistotě ohledně stability práce v budoucnu. Od října do konce listopadu se ztráty práce velmi či částečně obávalo kolem poloviny pracujících.


První vlna epidemie a její dozvuky: duben až srpen 2020

Od jara do konce léta docházelo na trhu práce k otřesům a změnám, které mohly pracovně aktivní Čechy vést k obavám, zda si i nadále udrží svoji současnou práci. Ačkoli oficiálně registrovaná nezaměstnanost nebyla příliš vysoká, značnou část Čechů potkala nějaká forma omezení práce. Na začátku první vlny epidemie pociťovala přibližně čtvrtina Čechů značné obavy, že přijdou o práci, a další polovina přiznávala určité starosti. Obavy lehce polevily na intenzitě přibližně v polovině května a poté se až do konce srpna ustálily. Tento vývoj odpovídá rozsahu, v jakém docházelo k omezování práce respondentů (úvazků, mzdy i dalších příjmů). Tato omezení se uplatňovala nejvíce do poloviny května a poté jejich četnost klesala.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Destabilizace práce

O své zaměstnání se po celou dobu obávali více ti pracovně aktivní respondenti, u nichž se aktuálně uplatňovala nějaká forma omezení práce, ať už snížení úvazku, mzdy či dalších příjmů (z DPP, na ruku). Na podzim ale obavy posílily i mezi těmi, kteří se s podobnými omezeními nepotýkali.

Pracovní status před krizí

Obavy ze ztráty práce postihují častěji OSVČ než zaměstnance. Kromě vyšší stability zaměstnaneckých pozic hrál roli pravděpodobně i program Antivirus B, který spoluúčastí státu pomohl k udržování pracovních míst. Obavy OSVČ sice v létě výrazněji poklesly, ale na podzim opět razantně vzrostly. Částečné či velké obavy projevovalo na podzim až 70 % OSVČ, zatímco u zaměstnanců šlo přibližně o 55 %.

Forma práce před krizí

Lidé pracující na dohody nebo s příjmy na ruku mají na pracovním trhu nejméně stabilní postavení a tomu také odpovídá nejvyšší míra obav, kterou vyjadřovala tato skupina. Na jaře a na podzim pociťovalo starosti kolem 70 % respondentů, kterým před krizí plynula alespoň část příjmů z dohod nebo dostávali příjmy na ruku. Obavy této skupiny spolu s OSVČ také reagují na vývoj epidemie výrazněji, než je tomu u zaměstnanců.

Vzdělání

Obavy ze ztráty zaměstnání se vyskytují častěji mezi respondenty bez maturity než u středoškoláků s maturitou a s ještě nižší mírou obav se setkáváme u vysokoškoláků. Respondenti s vyšším vzděláním mají méně často nestabilní pracovní pozice a v nižší míře u nich docházelo k omezení pracovní činnosti či výdělků. Čím nižší vzdělání, tím se také obavy silněji mění podle aktuálního vývoje epidemie.

Příjem domácnosti před krizí

Obavy ze ztráty práce jsou nejrozšířenější v domácnostech, které již před krizí žily pod hranicí chudoby. V těchto domácnostech častěji žijí lidé s nestabilní formou práce i nižším vzděláním či samoživitelky, u nichž má výpadek jediného příjmu v domácnosti závažné následky.

Obor práce

Ztráty práce se nejvíce obávají respondenti pracující v odvětí obchodu a služeb a také v průmyslu, výrobě a zemědělství. Pracovníci v těchto sektorech ekonomiky byli také reálně nejvíce zasaženi ztrátami práce i pracovními omezeními (snížení úvazku, příjmu). Růst obav od konce léta potkal pracující téměř ze všech sektorů, zejména ty z odvětví obchodu a služeb, a nejméně se naopak dotkl lidí ze sektoru IT a financí a státní správy (včetně sociálních a zdravotnických služeb).


Metodické poznámky

Respondenti aktuálně pracující jako zaměstnanci nebo OSVČ byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoji momentální míru obav z toho, že přijdou o práci. Hodnota 0 byla popsána jako „vůbec“, hodnota 10 jako „velmi“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)