Nejvíce rizikovou skupinou z hlediska komunitního přenosu jsou lidé, kteří mají mnoho osobních kontaktů a zároveň se méně chrání před nákazou. Od začátku roku takových byla třetina (30–33 %) obyvatelstva, což je dvojnásobně více než před rokem v únoru (15 %).
Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓
Současný vývoj
Zhoršující se epidemiologická situace a nová vládní opatření na ni reagující snížila počet nejvíce rizikové skupiny na 28 % lidí koncem listopadu 2021 z 36 % v průběhu září a října. V únoru 2022 se tato skupina týká 33 % nejvíce rizikových lidí, zatímco lidí, kteří jsou také vysoce sociálně aktivní, ale proti nákaze koronavirem se chrání vyšší měrou, je 13 %. V prostředí domova se izoluje pětina (19 %) respondentů, tedy o 12 procentních bodů méně než před rokem na konci února.
Co byste měli vědět (interpretace)
Význam skupiny nejvíce rizikových dospělých, tedy těch, kteří jsou vysoce sociálně aktivní ale současně se před nákazou koronaviru chrání méně, do jisté míry redukuje efekt očkování, ale je posílen více infekčními variantami koronaviru. Mezi neočkovanými je více sociálně aktivních, kteří se méně chrání před nákazou. Neočkovaní se však více izolují v bezpečí domova, výrazněji potom osoby do 55 let.
Srovnání s minulostí
Na přelomu března a dubna 2020 se polovina českých dospělých nestýkala s více než třemi osobami. Dalších 30 % Čechů přicházelo do bližšího kontaktu s ne více než 10 lidmi a zároveň se do značné míry chránili. Poté do začátku letních prázdnin začal počet sociálních kontaktů narůstat a současně se upouštělo od opatřeních chránící před nákazou. Přibližně od poloviny září 2020 se začala omezovat intenzita sociálních kontaktů a zároveň se navyšovala obezřetnost Čechů před nákazou. Po listopadovém zesílení sociálních kontaktů a mírném poklesu aktivit chránících před šířením nákazy se situace během první poloviny prosince neměnila. Vzestup kontaktů po skončení vánočních dovolených ale rizikovou skupinu opět rozšířil, a to na 16 % v druhé půlce ledna 2021. V průběhu února se chování lidí z hlediska kombinace kontaktů a protektivního chování oproti lednu nezměnilo, ale následně se od půlky března do října skupina rizikových více než ztrojnásobila, a to na 36 ze všech dospělých, což je o 15 procentních bodů více než v říjnu 2020.
Jak se liší skupiny obyvatel
Mezi muži a ženami se liší především zastoupení skupiny izolovaných, která je početnější v řadách žen. Během celého dosavadního průběhu epidemie je sociální distancování častější mezi ženami, mimo jiné v důsledku vyššího podílu žen v nejstarších věkových kategoriích. Rozdíly panují i v případě nejrizikovější skupiny s větším počtem kontaktů a menší mírou ochrany, k níž se řadí častěji muži. Do této nejrizikovější skupiny také spadají napříč celou pandemií ve vyšším počtu lidé v nejmladší věkové skupině 18 až 34 let. Naopak nejstarší věková skupina osob nad 55 let se v průběhu pandemie nejvíce izoluje.
Při posuzování role sociálních kontaktů a forem ochrany před nákazou se jako důležité jeví sledovat jejich kombinaci, protože riziko plynoucí z většího počtu kontaktů může být tlumeno vyšší mírou ochrany a naopak přínosy omezených kontaktů mohou být oslabeny, pokud nižší sociální aktivita není provázena dalšími opatřeními. Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno, zda respondent dodržuje následujících 13 preventivních opatření: nošení roušky či respirátoru (1), vyhýbání se místům s hodně lidmi (2) / veřejné dopravě (3) / kašlajícím nebo kýchajícím lidem (4) / lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým (5), vyhýbání se fyzickému kontaktu jako podávání ruky (6), používání dezinfekce (7), snaha nesahat si do očí / na obličej (8), mytí rukou častější a pečlivější – min. 20 vteřin (9) / po kýchání nebo kašlání (10) / po hromadné dopravě (11), užívání vitaminů na posilování imunity (12), (téměř) úplné nevycházení z domu (13). Prvních 12 aktivit je dotazováno od první vlny, nevycházení z domu bylo doplněno ve druhé vlně. Do první vlny jsou proto v tomto případě imputovány odpovědi z vlny druhé.
Počet kontaktů je zjišťován zpětně za období dvou týdnů před dotazováním (každý týden zvlášť). Respondenti jsou požádáni o odhad, s kolika lidmi se osobně potkali a mluvili po dobu alespoň pěti minut. Pro sestavení ukazatele kombinujícího počty kontaktů a ochranných opatření je využívána informace o počtu kontaktů z týdne bezprostředně předcházejícího týdnu dotazování.
Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).
| Velikost vzorku (n) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) | 150 | 300 | 500 | 1000 | 1200 | 2400 | 3100 | |
| 5 % | 3,5 | 2,5 | 1,9 | 1,4 | 1,2 | 0,9 | 0,8 | |
| 10 % | 4,8 | 3,4 | 2,6 | 1,9 | 1,7 | 1,2 | 1,1 | |
| 15 % | 5,7 | 4,0 | 3,1 | 2,2 | 2,0 | 1,4 | 1,3 | |
| 20 % | 6,4 | 4,5 | 3,5 | 2,5 | 2,3 | 1,6 | 1,4 | |
| 30 % | 7,3 | 5,2 | 4,0 | 2,8 | 2,6 | 1,8 | 1,6 | |
| 40 % | 7,8 | 5,5 | 4,3 | 3,0 | 2,8 | 2,0 | 1,7 | |
| 50 % | 8,0 | 5,7 | 4,4 | 3,1 | 2,8 | 2,0 | 1,8 | |
DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)
