Třetí a čtvrtá vlna epidemie: co je nového od prosince?
Po listopadovém zesílení sociálních kontaktů a mírném poklesu aktivit chránících před šířením nákazy se situace během první poloviny prosince neměnila. Před koncem roku se sociální styky omezily, zčásti v důsledku vánočních dovolených, a s tím se zúžil okruh dospělých, kteří jsou vysoce sociálně aktivitní (tj. mají více než 10 kontaktů na blízko a po dobu aspoň pěti minut) a dodržují méně preventivních opatření (jako pečlivé mytí rukou, vyhýbání se přelidněným místům apod.). Na přelomu roku se k nim řadilo přibližně 12 % dospělých – zhruba jako v dobách největších podzimních omezení na začátku listopadu.
Vzestup kontaktů po skončení vánočních dovolených ale rizikovou skupinu opět rozšířil, a to na 16 % v druhé půlce ledna a 15 % kolem poloviny února. Mezi dospělými je tak nyní o několik procentních bodů více těch, kteří mají větší počet kontaktů a méně se chrání, než tomu bylo na vrcholu podzimní vlny (12 %). Za tímto nárůstem stojí především vyšší podíl dospělých dodržujících menšinu ochranných opatření – na konci října to bylo 35 % dospělých, v půlce února 41 %. Naproti tomu počty kontaktů i míra izolace (tedy podíl dospělých nesetkávajících se s více než třemi dalšími osobami týdně) jsou s podzimem srovnatelné.
Druhá vlna epidemie: co se dělo do konce listopadu?
Přibližně od poloviny září se začala omezovat intenzita sociálních kontaktů a zároveň se navyšovala obezřetnost Čechů před nákazou. V září se míra prevence zvýšila především díky opětovnému nošení roušek, v říjnu se zvýšil důraz na zamezování sociálním kontaktům (vyhýbání se přelidněným místům, stýkání se pouze se členy vlastní domácnosti, omezení fyzického kontaktu při setkání jako podávání ruky atd.) a s tím se snížil i počet kontaktů, které respondenti uváděli. Tyto trendy vyústily v oslabení nejrizikovější skupiny dospělých, tedy té, která vykazuje vysokou sociální aktivitu a zároveň se méně chrání. Na konci srpna se k ní řadilo 35 % českých dospělých, na konci září 26 % a v první půlce listopadu 12 %. Na vrcholu jarní vlny se ji přitom podařilo snížit na naprosté minimum (tři procenta). Restrikce zavedené v průběhu září a října a silná míra obav veřejnosti tak byly spojeny se zvýšením obezřetnosti a redukcí kontaktů, ale znatelně méně než na jaře. Během listopadu už začaly snahy omezovat sociální styky polevovat a průměrný počet udávaných kontaktů pomalu stoupal, a to ještě před týdnem od 30. listopadu do 6. prosince, v němž byla otevřena stravovací zařízení, nákupní centra a provozovny služeb.
První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?
Na přelomu března a dubna se polovina českých dospělých nestýkala s více než třemi osobami. Dalších 30 % Čechů přicházelo do bližšího kontaktu s ne více než 10 lidmi a zároveň se do značné míry chránili. Od druhé poloviny dubna do začátku letních prázdnin probíhaly v české společnosti dva výrazné trendy: nárůst sociálních kontaktů a upouštění od opatření chránících před nákazou. Průměrné týdenní počty významných kontaktů vzrostly z březnových 7 na červencových 23 a naopak klesal počet opatření, která dospělí na svoji ochranu přijímali. Nejvýrazněji narůstala skupina, která z pohledu komunitního přenosu představuje největší riziko – přichází týdně do styku s více než 10 lidmi a zároveň se méně chrání, tj. dodržuje méně než 7 ze sledovaných 13 ochranných opatření. Během léta se k nim řadila více než třetina dospělých.
Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?
Věk
Lidé ve věku od 55 se během epidemie nejvíce sociálně distancují, a to platilo zejména při jarní vlně. Na vrcholu jarní vlny se 70 % dospělých v tomto věku nestýkalo s více než třemi lidmi, zatímco mezi nejmladšími dospělými do 35 let se jednalo o 40 %. Mladší dospělí od izolace a preventivního chování upouštěli rychleji a na podzim mezi nimi na rozdíl od jara přetrvávala přibližně pětina vysoce aktivních osob s menší mírou ochrany, zatímco v nejstarší generaci tato skupina i na podzim téměř vymizela.
Obavy ohledně koronaviru
Vyšší míra sociální aktivity spojená s menší opatrností se nejvíce projevuje mezi dospělými, kterým aktuální vývoj epidemie nedělá přílišné starosti. Již od dubna mezi nimi rychle oslabovalo sociální distancování a zvětšovala se skupina velmi aktivních s nižší ochranou a i během podzimního vrcholu epidemie bylo její zastoupení poměrně vysoké (přibližně 25 %). U respondentů s velkými starostmi naproti tomu byla riziková skupina i během léta poměrně omezená a s podzimní vlnou se snížila podobně jako na jaře.
Znalost nakaženého
Intenzita sociálních kontaktů je vyšší a míra ochrany nižší mezi dospělými, kteří jsou si vědomi, že byli v přímém či nepřímém kontaktu s nakaženým. Ve srovnání s dospělými bez znalosti nakaženého je mezi nimi více přítomný především nejrizikovější vzorec chování, tedy vyšší míra kontaktů spojená s nižším stupněm ochrany.
Pohlaví
Mezi muži a ženami se liší především zastoupení skupiny izolovaných, která je početnější v řadách žen. Během celého dosavadního průběhu epidemie je sociální distancování častější mezi ženami, mimo jiné v důsledku vyššího podílu žen v nejstarších věkových kategoriích. Rozdíly panují i v případě nejrizikovější skupiny s větším počtem kontaktů a menší mírou ochrany, k níž se řadí častěji muži.
Velikost místa bydliště
Sociální aktivita v kombinaci s dodržováním ochranných opatření se mezi obcemi a městy různé velikosti výrazně neodlišuje. Na vrcholu jarní vlny epidemie byla míra sociálního distancování nejnižší v menších městech a obcích do 20 tisíc obyvatel, ale před začátkem prázdnin se stav mezi velikostmi sídel vyrovnal.
Pohlaví a věk
Ve všech věkových kategoriích se kombinace vyšší sociální aktivity a nižší míry prevence objevuje častěji mezi muži než ženami. Podobně se ženy v každém věku častěji sociálně izolují.
