život během pandemie

Jak se před nákazou chrání různě sociálně aktivní lidé?

Vybrat jiné téma

Míra sociální aktivity i ochrany před šířením nákazy procházely během dosavadních fází epidemie značnými změnami. Po výrazné jarní vlně sociálního distancování a obezřetnosti setrvale narůstala skupina dospělých, kteří týdně přijdou do blízkého kontaktu s více než 10 lidmi a zároveň se méně chrání. Zatímco začátkem dubna patřila do této skupiny tři procenta Čechů, na začátku září to bylo 35 %. Ačkoli se oproti letním prázdninám tato riziková skupina zmenšila (před půlkou října do ní spadalo přibližně 21 % dospělých), stále byla poměrně rozsáhlá, přibližně jako v první půlce června. Další vývoj lze očekávat po 12. 10. v návaznosti na nové restrikce a rostoucí obavy. Ten se ale do epidemiologické situace projeví až v budoucnu.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Sociálně vysoce aktivní s menší ochranou

    Přímý osobní kontakt s více než 10 lidmi týdně, 0–6 opatření proti nákaze
  • Sociálně vysoce aktivní s větší ochranou

    Přímý osobní kontakt s více než 10 lidmi týdně, 7–13 opatření proti nákaze
  • Sociálně středně aktivní s menší ochranou

    Přímý osobní kontakt se 4–10 lidmi týdně, 0–6 opatření proti nákaze
  • Sociálně středně aktivní s větší ochranou

    Přímý osobní kontakt se 4–10 lidmi týdně, 7–13 opatření proti nákaze
  • Izolovaní

    Přímý osobní kontakt s 0–3 lidmi týdně

    Zkoumaná preventivní opatření proti nákaze koronavirem či jejímu šíření:
    1. nošení roušky nebo respirátoru
    2. omezování osobního kontaktu s lidmi (podávání ruky apod.)
    3. používání dezinfekce
    4. častější pečlivé mytí rukou (vodou a mýdlem, alespoň 20 vteřin)
    5. pečlivější mytí rukou po kýchání nebo kašlání
    6. pečlivější mytí rukou po použití hromadné dopravy
    7. vyhýbání se místům, kde je hodně lidí
    8. vyhýbání se lidem, kteří kašlou nebo kýchají
    9. vyhýbání se lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým
    10. vyhýbání se veřejné dopravě
    11. užívání vitaminů na posílení imunity
    12. snaha nesahat si do očí, úst nebo na nos
    13. (téměř) úplné nevycházení z domu

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

V průběhu září a října pozvolna klesala intenzita sociálních kontaktů. Lehce se snížil podíl dospělých, kteří během týdne vstoupí v blízký kontakt (interakce po dobu aspoň pěti minut) s více než 10 lidmi (z 55 % na konci srpna na 48 % před půlkou října), a zároveň vzrostl podíl těch, kteří se sociálně izolují, tedy se za týden setkají nejvýše s třemi dalšími lidmi. Zvýšila se také obezřetnost Čechů před nákazou, zejména v podobě nošení opět povinných roušek. Tyto trendy vyústily v oslabení nejrizikovější skupiny dospělých, tedy té, která vykazuje vysokou sociální aktivitu a zároveň se méně chrání. Na konci srpna se k ní řadilo 35 % českých dospělých, před půlkou října 21 %, avšak tento pokles neodpovídá rychlému postupu druhé vlny epidemie. Sociální aktivita a prevence obyvatel na počátku října odpovídá začátku června, kdy míra obezřetnosti již výrazně poklesla a došlo k téměř plnému obnovení sociálního života. Další vývoj lze očekávat po 12. 10. v návaznosti na nové restrikce a rostoucí obavy. Ten se ale do epidemiologické situace projeví až v budoucnu.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Při posuzování role sociálních kontaktů a forem ochrany před nákazou se jako důležité jeví sledovat jejich kombinaci, protože riziko plynoucí z většího počtu kontaktů může být tlumeno vyšší mírou ochrany a naopak přínosy omezených kontaktů mohou být oslabeny, pokud nižší sociální aktivita není provázena dalšími opatřeními. Na přelomu března a dubna se polovina českých dospělých nestýkala s více než třemi osobami. Dalších 30 % Čechů přicházelo do bližšího kontaktu s ne více než 10 lidmi a zároveň se do značné míry chránili.

Od druhé poloviny dubna do začátku letních prázdnin probíhaly v české společnosti dva výrazné trendy: nárůst sociálních kontaktů a upouštění od opatření chránících před nákazou. Průměrné týdenní počty významných kontaktů vzrostly z březnových 7 na červencových 23 a naopak klesal počet opatření, která dospělí na svoji ochranu přijímali. Nejvýrazněji narůstala skupina, která z pohledu komunitního přenosu představuje největší riziko – přichází týdně do styku s více než 10 lidmi a zároveň se méně chrání, tj. dodržuje méně než sedm ze sledovaných 13 ochranných opatření. Během léta se k nim řadila více než třetina dospělých.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Věk

V generaci ve věku 55 let a starší se uplatňuje nejsilnější míra sociálního distancování. Na vrcholu jarní vlny se 70 % dospělých v tomto věku nestýkalo s více než třemi lidmi, zatímco mezi nejmladšími dospělými do 35 let se jednalo o 40 %. U mladších dospělých od dubna docházelo k rychlému návratu k předkrizové intenzitě sociálních kontaktů a zároveň k rychlejšímu upouštění od ochranných opatření. Již na konci května se čtvrtina nejmladších dospělých stýkala týdně s více než 10 lidmi a zároveň se v nižší míře chránila. Během letních prázdnin do této skupiny spadala polovina nejmladších dospělých, zatímco v nejstarší věkové kategorii byla stále v menšině (20 %).

Obavy ohledně koronaviru

Vyšší míra sociální aktivity spojená s menší opatrností se nejvíce projevuje mezi dospělými, kterým aktuální vývoj epidemie nedělá přílišné starosti. Již od dubna mezi nimi rychle oslabovalo sociální distancování a zvětšovala se skupina velmi aktivních s nižší ochranou. U respondentů s velkými starostmi naproti tomu docházelo k pozvolnějšímu poklesu sociální izolace a skupina velmi aktivních s nižší mírou ochrany nedorostla do takové velikosti.

Znalost nakaženého

Intenzita sociálních kontaktů je vyšší a míra ochrany nižší mezi dospělými, kteří jsou si vědomí, že byli v přímém či nepřímém kontaktu s nakaženým. Ve srovnání s dospělými bez znalosti nakaženého je mezi nimi více přítomný především nejrizikovější vzorec chování, tedy vyšší míra kontaktů spojená s nižším stupněm ochrany.

Pohlaví

Mezi muži a ženami se liší především zastoupení skupiny izolovaných, která je početnější v řadách žen. Během celého dosavadního průběhu epidemie je sociální distancování častější mezi ženami, mimo jiné v důsledku vyššího podílu žen v nejstarších věkových kategoriích. Rozdíly panují i v případě nejrizikovější skupiny s větším počtem kontaktů a menší mírou ochrany, k níž se řadí častěji muži.

Velikost místa bydliště

Sociální aktivita v kombinaci s dodržováním ochranných opatření se mezi obcemi a městy různé velikosti výrazně neodlišuje. Od ostatních velikostí sídel se liší především menší města a obce do 20 tisíc obyvatel. Na vrcholu jarní vlny epidemie byla míra sociálního distancování nejnižší v menších městech a obcích do 20 tisíc obyvatel, ale před začátkem prázdnin se stav mezi velikostmi sídel vyrovnal. Od května také v menších městech výrazněji narostl podíl osob s vyšší mírou kontaktů a nižším stupněm ochrany. Na konci letních prázdnin do této skupiny patřilo 38 % dospělých v sídlech do 20 tisíc obyvatel, ve větších městech přibližně 30 %.

Pohlaví a věk

Ve všech věkových kategoriích se kombinace vyšší sociální aktivity a nižší míry prevence objevuje častěji mezi muži než ženami. Podobně se ženy v každém věku častěji sociálně izolují, zejména to platí v nejstarší věkové kategorii.


Metodické poznámky

Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno, zda respondent dodržuje následujících 13 preventivních opatření: nošení roušky či respirátoru (1), vyhýbání se místům s hodně lidmi (2) / veřejné dopravě (3) / kašlajícím nebo kýchajícím lidem (4) / lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým (5), vyhýbání se fyzickému kontaktu jako podávání ruky (6), používání dezinfekce (7), snaha nesahat si do očí / na obličej (8), mytí rukou častější a pečlivější – min. 20 vteřin (9) / po kýchání nebo kašlání (10) / po hromadné dopravě (11), užívání vitaminů na posilování imunity (12), (téměř) úplné nevycházení z domu (13). Prvních 12 aktivit je dotazováno od první vlny, nevycházení z domu bylo doplněno ve druhé vlně. Do první vlny jsou proto v tomto případě imputovány odpovědi z vlny druhé.

Počet kontaktů je zjišťován zpětně za období dvou týdnů před dotazováním (každý týden zvlášť). Respondenti jsou požádáni o odhad, s kolika lidmi se osobně potkali a mluvili po dobu alespoň pěti minut. Pro sestavení ukazatele kombinujícího počty kontaktů a ochranných opatření je využívána informace o počtu kontaktů z týdne bezprostředně předcházejícího týdnu dotazování.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8