Druhá vlna epidemie: co je nového od září?
V průběhu září a na počátku října pozvolna klesala intenzita sociálních kontaktů, ale výraznější zlom nastal až v týdnu od 12. října, v němž byla vyhlášena nová, přísnější opatření. Od té doby se snižuje podíl dospělých, kteří během týdne vstoupí v blízký kontakt (interakce po dobu aspoň pěti minut) s více než 10 lidmi (z 48 % ve druhém říjnovém týdnu na 30 % počátkem listopadu), a zároveň vzrůstá podíl těch, kteří se sociálně izolují, tedy se za týden setkají nejvýše s třemi dalšími lidmi. Během podzimu se také zvýšila obezřetnost Čechů před nákazou, zejména v podobě nošení opět povinných roušek, ale návrat zaznamenaly i další formy ochrany před nákazou. Tyto trendy vyústily v oslabení nejrizikovější skupiny dospělých, tedy té, která vykazuje vysokou sociální aktivitu a zároveň se méně chrání. Na konci srpna se k ní řadilo 35 % českých dospělých, na konci září 26 % a v první půlce listopadu 12 %, avšak ani tento pokles neodpovídá aktuálnímu stavu šíření nákazy. Sociální aktivita a prevence obyvatel v polovině listopadu odpovídají začátku května, kdy míra obezřetnosti již výrazně poklesla a rychle se obnovoval sociální život. V dalších týdnech však může obezřetnost i míra sociálního distancování dále růst v návaznosti vysoké obavy a zavádění dalších vládních opatření.
První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?
Při posuzování role sociálních kontaktů a forem ochrany před nákazou se jako důležité jeví sledovat jejich kombinaci, protože riziko plynoucí z většího počtu kontaktů může být tlumeno vyšší mírou ochrany a naopak přínosy omezených kontaktů mohou být oslabeny, pokud nižší sociální aktivita není provázena dalšími opatřeními. Na přelomu března a dubna se polovina českých dospělých nestýkala s více než třemi osobami. Dalších 30 % Čechů přicházelo do bližšího kontaktu s ne více než 10 lidmi a zároveň se do značné míry chránili.
Od druhé poloviny dubna do začátku letních prázdnin probíhaly v české společnosti dva výrazné trendy: nárůst sociálních kontaktů a upouštění od opatření chránících před nákazou. Průměrné týdenní počty významných kontaktů vzrostly z březnových 7 na červencových 23 a naopak klesal počet opatření, která dospělí na svoji ochranu přijímali. Nejvýrazněji narůstala skupina, která z pohledu komunitního přenosu představuje největší riziko – přichází týdně do styku s více než 10 lidmi a zároveň se méně chrání, tj. dodržuje méně než sedm ze sledovaných 13 ochranných opatření. Během léta se k nim řadila více než třetina dospělých.
Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?
Věk
V generaci ve věku 55 let a starší se uplatňuje nejsilnější míra sociálního distancování. Na vrcholu jarní vlny se 70 % dospělých v tomto věku nestýkalo s více než třemi lidmi, zatímco mezi nejmladšími dospělými do 35 let se jednalo o 40 %. U mladších dospělých od dubna docházelo k rychlému návratu k předkrizové intenzitě sociálních kontaktů a zároveň k rychlejšímu upouštění od ochranných opatření. Již na konci května se čtvrtina nejmladších dospělých stýkala týdně s více než 10 lidmi a zároveň se v nižší míře chránila. Během letních prázdnin do této skupiny spadala polovina nejmladších dospělých, zatímco v nejstarší věkové kategorii byla stále v menšině (20 %).
Obavy ohledně koronaviru
Vyšší míra sociální aktivity spojená s menší opatrností se nejvíce projevuje mezi dospělými, kterým aktuální vývoj epidemie nedělá přílišné starosti. Již od dubna mezi nimi rychle oslabovalo sociální distancování a zvětšovala se skupina velmi aktivních s nižší ochranou. U respondentů s velkými starostmi naproti tomu docházelo k pozvolnějšímu poklesu sociální izolace a skupina velmi aktivních s nižší mírou ochrany nedorostla do takové velikosti.
Znalost nakaženého
Intenzita sociálních kontaktů je vyšší a míra ochrany nižší mezi dospělými, kteří jsou si vědomí, že byli v přímém či nepřímém kontaktu s nakaženým. Ve srovnání s dospělými bez znalosti nakaženého je mezi nimi více přítomný především nejrizikovější vzorec chování, tedy vyšší míra kontaktů spojená s nižším stupněm ochrany.
Pohlaví
Mezi muži a ženami se liší především zastoupení skupiny izolovaných, která je početnější v řadách žen. Během celého dosavadního průběhu epidemie je sociální distancování častější mezi ženami, mimo jiné v důsledku vyššího podílu žen v nejstarších věkových kategoriích. Rozdíly panují i v případě nejrizikovější skupiny s větším počtem kontaktů a menší mírou ochrany, k níž se řadí častěji muži.
Velikost místa bydliště
Sociální aktivita v kombinaci s dodržováním ochranných opatření se mezi obcemi a městy různé velikosti výrazně neodlišuje. Od ostatních velikostí sídel se liší především menší města a obce do 20 tisíc obyvatel. Na vrcholu jarní vlny epidemie byla míra sociálního distancování nejnižší v menších městech a obcích do 20 tisíc obyvatel, ale před začátkem prázdnin se stav mezi velikostmi sídel vyrovnal. Od května také v menších městech výrazněji narostl podíl osob s vyšší mírou kontaktů a nižším stupněm ochrany. Na konci letních prázdnin do této skupiny patřilo 38 % dospělých v sídlech do 20 tisíc obyvatel, ve větších městech přibližně 30 %.
Pohlaví a věk
Ve všech věkových kategoriích se kombinace vyšší sociální aktivity a nižší míry prevence objevuje častěji mezi muži než ženami. Podobně se ženy v každém věku častěji sociálně izolují, zejména to platí v nejstarší věkové kategorii.
