život během pandemie

Na projektu se podílí výzkumné společnosti PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS.

Jaké má pandemie dopady na duševní zdraví?

Vybrat jiné téma

Epidemie koronaviru má dalekosáhlé důsledky pro pracovní, rodinné a osobní životy a podepisuje se také na duševním zdraví. Největší propad zaznamenalo duševní zdraví na vrcholu jarní vlny epidemie, kdy příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti pociťovalo 16 až 19 % respondentů výzkumu Život během pandemie. Ve srovnání se situací před vypuknutím epidemie se jednalo až o trojnásobný nárůst (ze 6 %). Začátkem roku 2022 trápí zhoršené duševní zdraví 10 až 11 % obyvatel.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie

  • Příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti

    Respondenta trápily v posledních dvou týdnech potíže, které je možné klasifikovat jako příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti. Způsob klasifikace je podrobněji vysvětlen níže v metodických poznámkách. Respondenti byli dotazování na následující potíže:
    1. potíže s usínáním, přerušovaný spánek nebo přílišné spaní
    2. nervozita, úzkost
    3. chybějící chuť k jídlu či přejídání
    4. únava, nedostatek energie
    5. malý zájem a potěšení z toho, co děláme
    6. tendence se snadno rozzlobit, podrážděnost

  • Stav před epidemií

    Příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti ve dvou týdnech před začátkem epidemie koronaviru v ČR byly zjišťovány retrospektivně v sedmé vlně stejnou metodou jako aktuální příznaky.

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Obdobný stav jako v létě vykazovali respondenti i během října a listopadu, kdy 10 % respondentů pociťuje příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti. Zhoršení duševního zdraví se dostavilo koncem listopadu během sílící epidemie, kdy 13 % lidí deklarovalo příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti. Situace byla tak o dva procentní body horší než během loňského listopadu. Závěrem roku 2021 došlo opět k poklesu na 11 % osob vykazujících příznaky zhoršeného duševního zdraví a tento stav se držel až do letošního února, kdy příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti vykazuje desetina obyvatel. V porovnání s loňským únorem, kdy zhoršený stav vykazovalo 13 % obyvatel, tak došlo k viditelnému zlepšení duševní pohody.

Co byste měli vědět (interpretace)

Výraznou rizikovou skupinu, u nichž se v jednotlivých vlnách epidemie zhoršovalo duševní zdraví, jsou ženy s dětmi v domácnosti. U nich se výskyt příznaků během února a března 2021 zintenzivnil až na úroveň, na jaké byl naposledy v první vlně v dubnu 2020 (20 %). Vývoj duševního zdraví u žen s dětmi přitom kopíruje trendy zavádění a rušení prezenční výuky ve školách. V prosinci 2020 došlo po listopadovém otevření škol ke zlepšení, naopak opětovné uzavření škol v lednu 2021 provázel nárůst příznaků. Příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti trápí stále výrazně častěji členy těžce ekonomicky postižených domácností, ačkoli jejich předkrizové duševní zdraví se od jiných domácností tak zásadně nelišilo.

Srovnání s minulostí

Nejvyšších hodnot dosáhlo zhoršené duševní zdraví na vrcholu první vlny epidemie od konce března do přibližně poloviny dubna 2020. Příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti v této době uvádělo 16 až 19 % dospělých. Výskyt příznaků se poté postupně snižoval a od závěru května do začátku letních prázdnin 2020 se symptomy alespoň středně těžké deprese či úzkosti vyskytovaly u přibližně desetiny dospělých. Během podzimu se podíl dospělých, kteří u sebe vnímají příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti, zvýšil z prázdninových 8 na 11 %. Na konci ledna 2021 však došlo ke zhoršení duševního zdraví. V únoru až dubnu uvádělo příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti 12 až 13 % dospělých. Zlepšení nastalo na počátku května 2021, kdy se výskyt příznaků snížil na 10 až 11 % a i během následujícího podzimu zůstal na této úrovni.

Jak se liší skupiny obyvatel

Na ženy doléhá koronavirová situace závažněji než na muže. Rozdíly mezi muži a ženami částečně vysvětluje přítomnost dětí v domácnosti. Zatímco duševní zdraví mužů se neliší podle toho, zda s nimi žijí v domácnosti děti, u žen se přítomnost dětí v domácnosti během epidemie pojí s horším duševním zdravím. Jedním z možných vysvětlení zhoršeného stavu žen s dětmi je, že uzavření základních a mateřských škol přeneslo větší zátěž spojenou s péčí o děti především na matky. V souladu s tímto předpokladem přecházely ženy častěji než muži na placené uvolnění z práce z důvodu péče o člena rodiny (tzv. ošetřovné).

Nejhorší situace panovala po nástupu epidemie mezi dospělými, jejichž domácnosti žijí pod hranicí příjmové chudoby. Ačkoli členové domácností v příjmové chudobě vykazovali mírně horší duševní zdraví i před krizí, rozdíly mezi skupinami domácností nebyly příliš výrazné. Dospělým postiženým příjmovou chudobou tak epidemie koronaviru přinesla největší zhoršení duševního zdraví.

Další nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí lidé do 24 let. Ty výrazně zasáhla změna životního stylu, a přestože i před epidemií vykazovali zhoršené duševní zdraví, nástup epidemie pro ně znamenal největší propad.

Metodické poznámky

Stav duševního zdraví je ve výzkumu Život během pandemie zachycován šesti otázkami vybranými z diagnostických dotazníků na depresi (PHQ-8) a úzkost (GAD-7). Oba tyto dotazníky jsou široce užívány v psychologických výzkumech a v minulosti byla ověřena jejich vysoká spolehlivost. Respondenti v otázkách uvádějí, jak často je v posledních dvou týdnech trápily následující potíže: (1) Měl/a jsem potíže s usínáním, přerušovaným spánkem nebo s přílišným spaním. (2) Cítil/a jsem nervozitu, úzkost nebo pocit, že jsem na hraně. (3) Neměl/a jsem chuť k jídlu nebo se naopak přejídal/a. (4) Měl/a jsem pocit únavy nebo málo energie. (5) Měl/a jsem malý zájem nebo potěšení z věcí, které dělám. (6) Snadno jsem se rozzlobil/a a byl/a jsem podrážděný/á. Potíže v posledních dvou týdnech jsou zjišťovány od druhé vlny, potíže ve dvou týdnech před vypuknutím epidemie koronaviru v ČR byly dotázány v sedmé vlně (červen 2020).

Odpovědi vybírají respondenti na 4bodové stupnici (0 = vůbec ne, 1 = několik dní, 2 = více než polovinu dní, 3 = téměř každý den) a jejich výsledné skóre příznaků je počítáno jako součet hodnot odpovědí (tedy se pohybuje v rozsahu 0 až 18). Pokud respondent dosáhne alespoň hodnoty 8, je klasifikován jako vykazující příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti. Aby byla ověřena spolehlivost této klasifikace založené na šesti vybraných otázkách, v 6. vlně (sběr ve dnech 25.–30. 5. 2020) jsme se respondentů zeptali na plnou baterii otázek ze standardizovaných dotazníků PHQ-8 (8 otázek) a GAD-7 (7 otázek). Pokud respondent v těchto standardních dotaznících dosáhne 10 a více bodů, je klasifikován jako člověk s příznaky středně těžké deprese, respektive středně těžké úzkosti, a doporučuje se konzultace s psychologem nebo psychiatrem. Ten provede dodatečnou diagnostiku a případně stanoví léčbu. Klasifikace alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti podle dosažení 8 nebo více bodů na základě šesti otázek dosahuje korelace 0,80 s klasifikací pomocí plné baterie patnácti otázek; správnou pozitivní diagnostiku deprese nebo úzkosti dává v 89 % případů (senzitivita testu) a správnou negativní diagnostiku dává v 97 % případů (specificita testu).

Metodika stanovení příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti byla přejata ze studie Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví (Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová, 2020). Analýza na tomto webu pracuje vždy s plnými vzorky respondentů, nikoli skupinou respondentů, kteří absolvovali všechny dosavadní vlny, a vznikají proto drobné odchylky od výsledků uvedené studie. Protože je šetření prováděno pouze online a mohou se ho tak zúčastnit jen lidé s přístupem k internetu, je třeba považovat výsledky pro starší generaci (55+) za orientační.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)


Předchozí téma
Obavy ze ztráty práce

Další téma
Destabilizace práce

Na projektu se podílí výzkumné společnosti PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS.