Jaký je zájem nechat se zdarma naočkovat?

Vybrat jiné téma

Na konci prosince bylo 77 % respondentů výzkumu očkovaných, další 2 % se očkovat chtěli a 5 % říkalo, že neví. Očkování vylučuje 10 % lidí. Lze tedy předpokládat, že míra proočkovanosti dospělé populace lze teoreticky zvýšit až na 85 %. Ochota k očkování však od konce listopadu stagnuje. Zájem zůstává nízký mezi mladšími dospělými bez maturity a členy chudších domácností.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Pokud by pro Vás byla zdarma k dispozici lékařsky ověřená a schválená vakcína proti covid-19, nechal/a byste se očkovat?

  • Rozhodně ne

  • Spíše ne

  • Nevím

  • Spíše ano

  • Rozhodně ano

  • Již očkován/a aspoň jednou dávkou

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Zatímco od léta až do konce listopadu zájem o očkování mírně, ale setrvale narůstal, v prosinci se nárůst zastavil. Stagnoval jak podíl dospělých naočkovaných alespoň jednou dávkou (ale zintenzivnilo se vydávání posilující dávky – viz téma Přeočkování), tak těch, kteří ještě očkovaní nejsou, ale mají zájem. Na konci prosince alespoň jednu dávku mělo nebo by se rozhodně nechalo naočkovat 77 % respondentů a další 2 % projevila opatrnější zájem. Potenciál očkování však ještě není zcela naplněn – dalších 5 % respondentů s očkováním váhá, ale neodmítá ho.


Co byste měli vědět (interpretace)

Zájem o očkování je dlouhodobě o několik procentních bodů nižší mezi OSVČ než mezi zaměstnanci. Tento rozdíl může souviset mimo jiné s nutností uvolnění se z práce a s obavami z výpadku z práce kvůli i méně závažným nežádoucím účinkům očkování. OSVČ nemají v tomto případě hrazenu nemocenskou.

Problematická je skupina lidí do 55 let bez maturity. Mezi nimi byla v prosinci ochota jen na 68 %, ačkoli s postupujícím očkováním i zde v minulosti rostla. Vzdělání hraje roli i u starších lidí. Mezi lidmi nad 55 let bez maturity bylo ke konci roku 2021 v našich datech kolem 20 %, kteří nemají ani jednu dávku. U starších lidí s maturitou či VŠ byl výskyt neočkovaných poloviční.

Určitý potenciál k očkování je i mezi lidmi, kteří ho odmítají. Jak ukazuje podrobnější studie, část respondentů, kteří v září 2020 s očkováním nesouhlasila, se v následujícím roce očkovat dala.

Na přenos nákazy ve společnosti může mít dopad to, že nižší ochotu k očkování častěji doprovází rizikové chování (větší počet kontaktů a zároveň menší dodržování hygienických a dalších preventivních opatření). Zejména se menší ochota pojí s nižší mírou protektivního chování (jako je mytí rukou, užívání dezinfekce, nošení roušky či vyhýbání se přelidněným místům).


Srovnání s minulostí

Od září 2020 prodělal zájem o očkování nejprve pokles trvající do začátku ledna 2021, ale poté se ochota k očkování mezi českými dospělými zvyšovala. Skokový růst v očkování nastal mezi dubnem a červnem. Se vzrůstajícím se počtem naočkovaných alespoň jednou dávkou se postupně vyčerpával potenciál očkování. Od srpna do začátku listopadu se počet očkovaných zvyšoval již jen mírně, zůstávalo ale přibližně 12 % dospělých, kteří o očkování zájem měli nebo váhali. Počet očkovaných se znovu začal zvyšovat v listopadu 2021, k čemuž přispěly vládní restrikce cílené na neočkované – ale zřejmě i obavy z koronaviru, protože příliš neklesal počet potenciálně ochotných a váhajících lidí. V listopadu také mírně pokleslo zastoupení odmítajících – z dosavadních 18 až 20 % na přibližně 15 %.


Jak se liší skupiny obyvatel

Největší zájem o očkování a reálná proočkovanost je od počátku mezi lidmi staršími 55 let, kterým se také možnost očkování otevřela nejdříve. Míra zájmu o očkování zdarma je také stabilně nejvyšší mezi vysokoškoláky. O očkování zdarma projevují větší zájem lidé z lépe finančně zajištěných domácností. Naopak mezi členy domácností, kteří žijí pod hranicí chudoby, je zájem poměrně nízký a velký podíl jich očkování odmítá (ve druhé polovině roku 2021 kolem čtvrtiny).

Muži vyjadřují výrazně vyšší ochotu nechat se zdarma naočkovat proti koronaviru – a to i přesto, že ve srovnání s ženami se epidemie méně obávají. V posledních měsících se ale ženy mužům o něco více přiblížily. Ačkoli s rostoucím věkem je míra zájmu mužů a žen podobnější, i mezi dospělými nad 55 let je ochota mezi muži vyšší. Největší zájem o očkování proti koronaviru mají Pražané. Větší ochotu k očkování mají lidé, kteří sami nákazu prodělali nebo někoho takového znají. Nakonec očkování má větší odezvu mezi těmi, kteří se pandemie více obávají.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou ve vybraných vlnách dotazováni, zda by se nechali zdarma naočkovat, pokud by byla k dispozici lékařsky ověřená a schválená vakcína proti covid-19. Od 21. vlny (k 26. lednu) je nejprve zjišťováno, zda byl respondent již očkován, a pokud ano, otázka na zájem o očkování se mu nepokládá.

Rozlišení na skupiny dle kombinace kontaktů a protektivních aktivit je založeno na počtu přímých osobních kontaktů trvajících alespoň pět minut v předchozím týdnu a počtu přijímaných preventivních opatření (nošení roušky či respirátoru, používání dezinfekce, vyhýbání se přelidněným místům atd. – úplný přehled obsahuje záložka Počet aktivit v sekci Aktivity chránící před nákazou). Do skupiny izolovaných spadají respondenti, kteří neměli v minulým týdnu více než tři přímé osobní kontakty. Mezi středně aktivní jsou řazeni lidé se čtyřmi až deseti kontakty a vysoce aktivní pak mají více než deset kontaktů týdně. Do skupiny s menší ochranou jsou řazeni respondenti vykonávající méně než sedm ze třinácti zkoumaných protektivních aktivit, ostatní jsou započítáni do skupiny s větší ochranou před nákazou.

Respondenti jsou pravidelně dotazováni, zda v posledních dvou až pěti týdnech (dle doby uplynulé od minulé vlny) absolvovali test na koronavirus a jaký byl výsledek. Z odpovědí na tyto otázky je odvozována informace, zda se u respondenta někdy v minulosti potvrdila nákaza koronavirem.

Dotazování ve výzkumu probíhá online formou, a není v něm proto zastoupeno plné spektrum starších ročníků (lidé žijící v sociálních zařízeních, bez přístupu k internetu). Výstupy pro starší generaci (55+) jsou proto orientační a ve srovnání s oficiálními statistikami je také nižší celková míra proočkovanosti populace.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)