Jaký je zájem nechat se zdarma naočkovat?

Vybrat jiné téma

V půlce února by se více než polovina českých dospělých (52 %) nechala zdarma naočkovat proti koronaviru. Ochota je tak celkově lehce nižší než ke konci září (56 %), ale v některých skupinách od té doby vzrostla, u jiných naopak zájem razantně opadl. Nejvíce ho ztratili mladí dospělí, lidé bez maturity, členové chudších domácností a ti, kteří neznají nikoho nakaženého koronavirem. Menší zájem o očkování mají lidé, kteří se méně chrání před nákazou nebo jejím přenosem. Naopak větší ochotu projevují lidé, u nichž byla někdy v minulosti testem potvrzena nákaza koronavirem.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Odpověď na otázku, zda by se respondent nechal zdarma očkovat lékařsky ověřenou a schválenou vakcínou proti nemoci covid-19:

  • Rozhodně ne

  • Spíše ne

  • Nevím

  • Spíše ano

  • Rozhodně ano

Co můžeme v datech pozorovat?

Jak se v čase vyvíjí zájem o očkování?

Od konce září, kdy byli respondenti výzkumu Život během pandemie na toto téma poprvé dotázáni, projevuje minimálně polovina českých dospělých ochotu nechat se zdarma naočkovat proti nemoci covid-19. Mezi zářím a začátkem prosince se zájem mírně snížil (z 56 na 50 %), ale v lednu opět stoupl (54 %) a podobně je na tom i v půlce února (52 %). Jak v září, tak lednu by se očkovat nenechala třetina respondentů, ale rozhodně nesouhlasících ubylo. Naopak postupně stoupá podíl lidí, kteří se nedokážou rozhodnout (z 11 na 16 %).

Oslabení ochoty k očkování ve srovnání se zářím je paradoxní vzhledem k nárůstu nebezpečnosti epidemiologické situace, ale může být způsobeno mimo jiné omezením důvěry v postup vlády při řešení epidemie. Může být ale také důsledkem konkrétnějšího uvažování o výhodách a nevýhodách očkování, které se z hypotetické situace v září stálo v zimě reálnou možností.

Otázka po zájmu o očkování ve výzkumu Život během pandemie explicitně zmiňuje bezplatnost. Podrobnější analýza ukazuje, že ochota nechat se očkovat je citlivá na cenu. V jiných výzkumech, které při dotazování jednoznačně nezmiňují bezplatnost, může proto ochota k očkování vycházet nižší než v šetření Život během pandemie.


Jak se zájem o očkování liší mezi skupinami obyvatel?

Věk

Největší zájem o očkování zdarma projevují lidé starší 55 let. Ke konci ledna by se nechaly naočkovat dvě třetiny z nich. S věkem ochota klesá – mezi dospělými od 18 do 34 let mělo o očkování v lednu zájem přibližně 40 %. U respondentů od 55 let se zájem od září o několik procentních bodů zvýšil, naopak mezi mladými dospělými do 34 let došlo k významnému poklesu (z 56 na 41 %). Propad zájmu mezi nejmladšími ročníky může být reakcí na očkovací strategii, která přednostně cílí na nejstarší obyvatele, nebo může být také důsledkem dojmu, že ve vlastní věkové kategorii nemá nemoc tak závažné dopady.

Vzdělání

Míra zájmu o očkování zdarma je stabilně nejvyšší mezi vysokoškoláky. Na konci ledna 71 % lidí s vysokou školou rozhodně či spíše souhlasilo, že by se nechali očkovat zdarma. U středoškoláků je zájem nadpoloviční (56 %), naproti tomu mezi lidmi bez maturity má zájem méně než polovina (44 %). Zatímco mezi respondenty s maturitou je míra ochoty v čase podobná, u vysokoškoláků od září stoupla, ale u lidí bez maturity naopak poklesla.

Trendy v zájmu o očkování podle věku, které popisujeme výše, se neprojevily ve všech vzdělanostních skupinách stejně. Propad ochoty nechat se očkovat mezi mladšími dospělými se týká především lidí bez maturity. Zatímco u dospělých do 55 let se základní či střední školou bez maturity se zájem snížil z 63 % v září na méně než polovinu (25 %) na konci ledna, u středoškoláků byl pokles mírný a u vysokoškoláků do 55 let se ochota naopak zvýšila. Také růst ochoty k očkování mezi lidmi nad 55 let nepozorujeme mezi všemi vzdělanostními skupinami, ale jen mezi vysokoškoláky. U středoškoláků stagnovala a starším respondentům bez maturity poklesla.

Příjem domácnosti aktuální

O očkování zdarma projevují větší zájem lidé z lépe finančně zajištěných domácností. Zatímco očkovat by se v lednu nechalo více než 60 % lidí z nadstandardně a vysokopříjmových domácností, v domácnostech žijících pod hranicí chudoby je to méně než 40 %. U respondentů žijících v chudobě došlo také od září k poměrně dramatickému poklesu ochoty nechat se zdarma naočkovat. Nasvědčuje to, že jednou z příčin poklesu zájmu o očkování je snížení důvěry ve schopnost vlády řešit epidemii a ekonomické dopady s ní spojené.

Pohlaví

Muži vyjadřují výrazně vyšší ochotu nechat se zdarma naočkovat proti koronaviru – a to i přesto, že ve srovnání s ženami se epidemie méně obávají (jak je popsáno níže, vyšší obavy se pojí s vyšší ochotou k očkování). Na konci ledna by se nechalo naočkovat 62 % mužů a 44 % žen. Rozdíl mezi muži a ženami je patrný ve všech věkových kategoriích. Ačkoli s rostoucím věkem se míra zájmu mužů a žen přibližuje, i mezi dospělými nad 55 let by se nechalo naočkovat stále o 10 procentních bodů více mužů než žen.

Velikost obce

Největší zájem o očkování proti koronaviru mají Pražané. Na konci ledna by se rozhodně či spíše nechalo očkovat 71 % obyvatel Prahy, zatímco v ostatních městech a obcích je to kolem 50 %. Ochota Pražanů se také od září do ledna zvýšila, zatímco v menších městech stagnovala a v sídlech do 20 tisíc obyvatel dokonce poklesla.

Rozdíly podle velikosti obce se projevují také uvnitř věkových skupin. V Praze by se nechalo naočkovat téměř 80 % lidí ve věku 55 let a vyšším a 67 % dospělých mladších 55 let. Naproti tomu v obcích do 20 tisíc obyvatel má zájem 62 % lidí nad 55 let a přibližně 44 % z mladších ročníků. Zatímco zájem lidí do 55 let se celkově mezi zářím a únorem snížil, v Praze to neplatilo. U mladších Pražanů naopak ochota stoupla.

Kontakty a protektivní aktivity

Ze skupin obyvatel vymezených kombinací kontaktů a prevence se nejnižší zájem o očkování objevuje v té skupině, která je z hlediska komunitního přenosu nejrizikovější – u lidí, kteří mají týdně alespoň deset osobních kontaktů a zároveň vykonávají menší část protektivních aktivit (jako je pečlivé mytí rukou, nošení roušky, používání dezinfekce, vyhýbání se přelidněným místům atd.). Pokud ale vyšší počet kontaktů zároveň provází vyšší míra obezřetnosti, zájem je znatelně vyšší. Ukazuje se tak, že zájem o očkování nesouvisí výrazně s intenzitou sociální aktivity, ale naopak je více navázán na snahu chránit sebe a/nebo ostatní.

Znalost nakaženého

Očkování má větší ohlas mezi respondenty, kteří se znají s někým, kdo prošel nákazou koronavirem (ať už přišli do kontaktu, či nikoli). Mezi lidmi, kteří nikoho nakaženého neznají, je ochota nižší a od září se navíc snížila.

Potvrzená nákaza koronavirem v minulosti

Větší zájem o očkování mají lidé, u nichž se někdy v minulosti potvrdila nákaza koronavirem pomocí testu. Ke konci ledna by se naočkovat nechalo 63 % respondentů z této skupiny, zatímco mezi ostatními to bylo 53 % (do této skupiny ostatních spadají jak lidé, kteří byli otestováni s negativním výsledkem, tak lidé, kteří testováni nikdy nebyli). Během září však byl ve výzkumu malý počet respondentů, u nichž se někdy v minulosti potvrdila nákaza, proto je třeba brát výsledky z této doby jako přibližné.

Obavy z epidemie

Zájem o očkování souvisí také s obavami pociťovanými ohledně epidemie. Na konci ledna by se nechalo očkovat 40 % respondentů, ve kterých epidemie nevzbuzuje (téměř) žádné obavy, ale 62 % těch, kteří si dělají velké starosti.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou ve vybraných vlnách dotazováni, zda by se nechali zdarma naočkovat, pokud by byla k dispozici lékařsky ověřená a schválená vakcína proti covid-19. Od 21. vlny (k 26. lednu) je nejprve zjišťováno, zda byl respondent již očkován, a pokud ano, otázka na zájem o očkování se mu nepokládá. Tito respondenti jsou v prezentovaných statistikách zařazeni do kategorie rozhodného souhlasu s očkováním.

Rozlišení na skupiny dle kombinace kontaktů a protektivních aktivit je založeno na počtu přímých osobních kontaktů trvajících alespoň pět minut v předchozím týdnu a počtu přijímaných preventivních opatření (nošení roušky či respirátoru, používání dezinfekce, vyhýbání se přelidněným místům atd. – úplný přehled obsahuje záložka Počet aktivit v sekci Aktivity chránící před nákazou). Do skupiny izolovaných spadají respondenti, kteří neměli v minulým týdnu více než tři přímé osobní kontakty. Mezi středně aktivní jsou řazeni lidé se čtyřmi až deseti kontakty a vysoce aktivní pak mají více než deset kontaktů týdně. Do skupiny s menší ochranou jsou řazeni respondenti vykonávající méně než sedm ze třinácti zkoumaných protektivních aktivit, ostatní jsou započítáni do skupiny s větší ochranou před nákazou.

Respondenti jsou pravidelně dotazováni, zda v posledních dvou až třech týdnech (dle doby uplynulé od minulé vlny) absolvovali test na koronavirus a jaký byl výsledek. Z odpovědí na tyto otázky je odvozována informace, zda se u respondenta někdy v minulosti potvrdila nákaza koronavirem.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)