Jaká je ochota k posilující dávce očkování?

Vybrat jiné téma

Zájem o posilující dávku vakcíny proti koronaviru má na konci února 72 % z očkovaných lidí (včetně těch, kteří již booster mají). Došlo tak k mírnému poklesu zájmu o posilující dávku mezi českými dospělými (o 6 procentních bodů z druhé půlky ledna). V rámci celé dospělé populace, včetně zcela neočkovaných, je ochota na 58 %. O booster má zájem drtivá většina již očkovaných lidí nad 55 let. Data naznačují, že zejména starší lidé s nižším vzděláním a ze středně velkých měst se k posilující dávce dostávají se zpožděním.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Nechal/a byste se přeočkovat třetí dávkou vakcíny, pokud by pro Vaší věkovou skupinu byla doporučená vakcína zdarma k dispozici:

  • Není očkován/a ani jednou dávkou

  • Rozhodně ne

  • Spíše ne

  • Nevím

  • Spíše ano

  • Rozhodně ano

  • Již očkován/a třetí dávkou

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Na konci ledna se zájem o posilující dávku držel na vysokých hodnotách z konce listopadu – téměř 80 % očkovaných dospělých by se nechalo přeočkovat nebo to již udělalo. Snížení zájmu přichází v únoru s ustupující pandemií, kdy by se nechalo naočkovat třetí dávkou, či ji již podstoupilo, 72 % naočkovaných dospělých. Velmi výrazně se ale zvýšil podíl těch, kteří posilující dávku už dostali. Na konci listopadu mělo posilující dávku 13 % již očkovaných (10 % ze všech dospělých), na konci prosince to bylo téměř třikrát tolik (27 % ze všech dospělých) a koncem února se jedná již o 58 % očkovaných (46 % ze všech dospělých). Posilující dávky však stále výrazně zaostávají za ochotou.


Co byste měli vědět (interpretace)

Ve skupině lidí starších 55 let, u nichž hrozí těžší průběh nemoci, se ochota k přeočkování příliš neliší podle vzdělání. Ale výrazně se liší rychlost, se kterou vzdělanostní skupiny dostávají posilující dávku – na konci prosince ji mělo 71 % VŠ vzdělaných lidí nad 55 let a jen 42  lidí bez maturity ve stejném věku. Částečně je to dáno tím, že i na jaře byli vzdělanější starší lidé očkovaní dříve. Velký vliv ale hraje i schopnost registrace, vyhledání centra s posilující dávkou či jeho vzdálenost a dostupnost, která je vyšší v regionech s vyšší vzdělaností.

Nejpomaleji dostávají booster v rámci starší populace lidé ve středně velkých městech mezi 20 a 99 tisíci obyvateli. Ochota je u nich také vysoká, ale třetí dávku na začátku prosince mělo jen 38 % a okolo 55 % zbytku starších lidí. Ve velkých městech je často booster dostupný v očkovacích centrech a obchodních domech, menší obce a města (pod 20 tisíc obyvatel) jsou často satelity těchto velkých měst či zde jsou lidé navázáni na své praktické lékaře. Dostupnost ve středně velkých městech bez očkovacích center i osobní znalosti lékařů může být tedy nejomezenější.


Srovnání s minulostí

Respondenti výzkumu Život během pandemie byli poprvé dotazováni na zájem o přeočkování posilující dávkou na konci září. Od té doby ochota v rámci dospělých vzrostla takřka o 20 procentních bodů – v září mělo zájem o booster „jen“ 66 % očkovaných a 45 % při přepočtu na celou dospělou populaci. V rámci lidí ve věku od 55 let ochota od září vzrostla z 59 na přibližně 80 % v prosinci (ze 73 na 93 % v rámci těch s dokončeným základním očkováním).


Jak se liší skupiny obyvatel

Velmi malou ochotu k přeočkování mají ženy do 34 let. Ve všech dalších skupinách dle pohlaví a věku je přitom ochota znatelně vyšší. Zájem o přeočkování nejvíce projevují osoby, které pociťují ohledně epidemie silné obavy. Tento vztah platí i uvnitř jednotlivých věkových skupin. Stejně jako u očkování obecně je i zájem o třetí dávku vyšší mezi lidmi z lépe finančně zajištěných domácností. O posilující dávku mají nejmenší zájem ti, kteří jsou z hlediska komunitního přenosu nejrizikovější (větší počet kontaktů spojený s menším dodržováním hygienických a dalších preventivních opatření).


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou ve vybraných vlnách dotazováni, zda by se nechali zdarma přeočkovat posilující dávkou vakcíny, pokud by to bylo pro jejich věkovou skupinu doporučeno. Otázka na zájem o přeočkování je kladena jen těm respondentům, kteří dosud obdrželi jednu nebo dvě dávky očkování. Od 35. vlny (k 1. prosinci) je nejprve zjišťováno, zda byl respondent již přeočkován, a pokud ano, otázka na zájem o třetí dávku se mu nepokládá. Tito respondenti jsou v prezentovaných statistikách zahrnuti jako samostatná kategorie. Pokud respondent uvede, že dosud přeočkován není, ale zároveň má již registrovaný termín, je započítán do kategorie rozhodného souhlasu.

Rozlišení na skupiny dle kombinace kontaktů a protektivních aktivit je založeno na počtu přímých osobních kontaktů trvajících alespoň pět minut v předchozím týdnu a počtu přijímaných preventivních opatření (nošení roušky či respirátoru, používání dezinfekce, vyhýbání se přelidněným místům atd. – úplný přehled obsahuje záložka Počet aktivit v sekci Aktivity chránící před nákazou). Do skupiny izolovaných spadají respondenti, kteří neměli v minulým týdnu více než tři přímé osobní kontakty. Mezi středně aktivní jsou řazeni lidé se čtyřmi až deseti kontakty a vysoce aktivní pak mají více než deset kontaktů týdně. Do skupiny s menší ochranou jsou řazeni respondenti vykonávající méně než sedm ze třinácti zkoumaných protektivních aktivit, ostatní jsou započítáni do skupiny s větší ochranou před nákazou.

Respondenti jsou pravidelně dotazováni, zda v posledních dvou až třech týdnech (dle doby uplynulé od minulé vlny) absolvovali test na koronavirus a jaký byl výsledek. Z odpovědí na tyto otázky je odvozována informace, zda se u respondenta někdy v minulosti potvrdila nákaza koronavirem.

Dotazování ve výzkumu probíhá online formou, a není v něm proto zastoupeno plné spektrum starších ročníků (lidé žijící v sociálních zařízeních, bez přístupu k internetu). Výstupy pro starší generaci (55+) jsou proto orientační a ve srovnání s oficiálními statistikami je také nižší celková míra proočkovanosti populace.

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)