Jak roste odolnost populace proti koronaviru?

Vybrat jiné téma

Zejména od letošního března začal výrazněji narůstat podíl lidí, kteří mohli získat imunitu vůči covid-19, ať už prokazatelným proděláním nemoci nebo díky očkování. Vrchol imunizace společnosti odhadujeme na konec srpna. V té době 50 % populace mělo „plnou“ prokazatelnou imunitu – danou úplným očkování ne starším 6 měsíců či prokazatelně prodělalo covid-19 v posledních 3 měsících. Dalších zhruba 23 % bylo imunizovaných částečně (očkování starší 6 měsíců, onemocnění v době před 3 měsíci). Od té doby ale mírně klesá počet „plně“ imunizovaných – počet lidí, kteří jsou očkovaní či prodělali covid-19 před delší dobou, totiž roste rychleji než postupuje další očkování.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Částečně imunizovaní

    Mají očkování starší než šest měsíců nebo byli očkováni jednou dávkou nebo prodělali onemocnění covid-19 více než před třemi měsíci (potvrzeno pozitivním testem).
  • Imunizovaní

    Jsou plně očkováni (druhou dávkou) v posledních šesti měsících nebo v posledních třech měsících prodělali nákazu covid-19. Prodělání nákazy zjišťujeme z pozitivního testu, nezachycujeme tedy nediagnostikované nakažené. Uvedené údaje tak ukazují "prokazatelnou" míru imunizace v různých skupinách obyvatel, avšak reálná je vyšší.

Co můžeme v datech pozorovat?

Jak se imunizace vyvíjí v čase?

Rychlost šíření epidemie se odvíjí nejen od protiepidemických opatření a preventivního chování, ale je také dána odolností populace vůči viru. Ta ve společnosti v průběhu jara a léta narůstala s tím, že více lidí nemoc prodělalo a zároveň přibývalo naočkovaných. Mezi respondenty výzkumu Život během pandemie bylo na počátku ledna 2021 přibližně 7 % těch, kteří nemoc covid-19 prokazatelně prodělali či měli alespoň jednu dávku vakcíny. Postupně se k nim začínaly přidávat rostoucí počty naočkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny. Narůstal také počet těch, kteří měli plné očkování či čerstvou zkušenost s nemocí (v posledních 3 měsících). V průběhu června tak šlo odhadovat, že úplné očkovaní ne starší 6 měsíců či čerstvou prokazatelnou zkušenost s proděláním nemoci mělo 30 % Čechů. Další přitom byli imunní díky prodělání nemoci bez potvrzení testem. Nadto bylo 40 % Čechů částečně imunních díky jedné dávce vakcíny či starší zkušenosti s nemocí.

Na konci srpna se „plná“ prokazatelná imunizace dle naší definice týkala 50 % Čechů a částečnou prokazatelnou imunitu mělo 23 %.

Efekt vakcinace ale podle studií po 6 měsících klesá. Od srpna roste počet lidí, kteří druhou dávku dostali v době před 6 měsíci i počet těch, kteří byli prokazatelně nakaženi před více než 3 měsíci. Proto dochází k přelivu mezi zcela imunizovanými a pouze částečně imunizovanými. Od konce srpna 2021 tak došlo k poklesu na 46 % v listopadu. U částečně imunizovaných naopak dochází ke zvýšení z 23 % během prázdnin na 31 % osob v polovině listopadu. Stabilní počet plně imunizovaných, a současně nárůst částečně imunizovaných, odráží mírný vzrůst proočkovanosti a nemocnosti v souvislosti s další vlnou epidemie. Byl tak částečně dohnán pokles imunizace související s odstupem od jarního očkování.


Jak se zájem o očkování liší mezi skupinami obyvatel?

Věk

Do skupiny s šancí na získanou imunitu se častěji řadí starší ročníky od 55 let výše, především díky vyšší míře proočkovanosti. Na začátku dubna spadalo mezi „imunizované“ přibližně 30 % lidí ve věku 55 a více let. U mladších dospělých do 34 let byl podíl poloviční.

Vzdělání, příjem domácnosti

Vyšší šanci na získanou imunitu mají jak díky vyšší proočkovanosti, tak vyšší míře prokazatelného prodělání nemoci lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak nejnižší míru takto vymezené imunizace vykazují lidé se základní školou nebo střední bez maturity. Podobně vztah funguje dle ekonomické situace domácnosti. Se zvyšujícím se příjmem domácnosti se zejména zvyšuje šance, že respondent byl již očkován alespoň jednou dávkou.

Pohlaví

Míra prokazatelného prodělání nemoci covid-19 v posledních měsících je mezi muži a ženami srovnatelná. Mezi muži je ale vyšší podíl naočkovaných alespoň jednou dávkou a tento rozdíl oproti ženám platí ve všech věkových kategoriích.

Velikost místa bydliště

Šance na získání imunity v důsledku prokazatelného prodělání nemoci covid-19 nebo absolvování alespoň jedné dávky je podobná napříč všemi velikostními skupinami obcí.

Kontakty a protektivní aktivity

Míra imunizace se mezi lidmi s rozdílnou intenzitou sociální aktivity (počty kontaktů) příliš neliší. Je ale vyšší mezi těmi, kteří se před nákazou více chrání různými formami prevence (nošení roušky, pečlivé mytí rukou, vyhýbání se přelidněnými místům atd.). Mezi touto skupinou lidí je totiž rozšířenější ochota nechat se naočkovat i reálná proočkovanost.

Znalost nakaženého

Šance na získanou imunitu je vyšší mezi respondenty, kteří se znají s někým, kdo prošel nákazou koronavirem, a byli s ním v přímém kontaktu. V této skupině je jednak vyšší riziko prokazatelné nákazy a prodělání nemoci, jednak se tito lidé také nechávají častěji očkovat.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou od počátku šetření dotazováni, zda v posledních dvou až pěti týdnech byli testováni na koronavirus a s jakými výsledkem. Z této informace je odvozováno, zda respondent v posledních měsících prokazatelně prodělal nemoc covid-19. Od ledna 2020 je od respondentů zjišťováno, zda byli již očkováni proti onemocnění covid-19 jednou či dvěma dávkami vakcíny.

Pokud byl respondent kdykoli v posledních třech měsících testován s pozitivním výsledkem nebo v posledních šesti měsících absolvoval druhou dávku očkování, je započítán do skupiny „imunizovaných“. Pokud mu tímto způsobem byla potvrzena nákaza dříve než před třemi měsíci nebo pokud absolvoval druhou dávku očkování více než před šesti měsíci či obdržel dosud jen jednu dávku, je zahrnut do skupiny „částečně imunizovaných“.

Naše analýza nárůst ukazuje zvyšující se počty očkovaných a také nárůst diagnostikovaných nakažených mezi říjnem 2020 a březnem 2021. Nemůže však postihnout počet nediagnostikovaných nakažených, který může být vyšší. Ukazuje tak "prokazatelnou" míru imunizace v různých skupinách obyvatel, reálná je vyšší. Dotazování ve výzkumu probíhá online formou, a není v něm proto zastoupeno plné spektrum starších ročníků (lidé žijící v sociálních zařízeních, bez přístupu k internetu). Výstupy pro starší generaci (55+) jsou proto orientační.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)