Jak roste odolnost populace proti koronaviru?

Vybrat jiné téma

Zejména od letošního března začal výrazněji narůstat podíl lidí, kteří mohli získat imunitu vůči covid-19, ať už prokazatelným proděláním nemoci nebo díky očkování. Na začátku ledna 2021 mělo 7 % alespoň částečnou prokazatelnou imunitu – tedy měli alespoň jednu dávku očkování nebo nemoc prodělali v posledních 6 měsících. Koncem srpna je to již 10krát více. V posledních týdnech stále roste zastoupení lidí, kteří jsou imunizovaní. Ale zpomaluje nárůst počtu lidí, kteří jsou alespoň částečně imunní – zvolňuje se totiž tempo vydávání prvních dávek očkování a zároveň roste počet respondentů, kteří měli covid-19 více než před 6 měsíci a nemohou spoléhat na protilátky.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Částečně imunizovaní

    Byli očkováni jednou dávkou vakcíny nebo před třemi, ale ne více než šesti měsíci prodělali onemocnění covid-19 (potvrzeno pozitivním testem).
  • Imunizovaní

    Byli očkováni dvěma dávkami vakcíny nebo v posledních třech měsících prodělali nákazu onemocněním covid-19. Prodělání nákazy zjišťujeme z pozitivního testu, nezachycujeme tedy nediagnostikované nakažené. Uvedené údaje tak ukazují "prokazatelnou" míru imunizace v různých skupinách obyvatel, avšak reálná je vyšší.

Co můžeme v datech pozorovat?

Jak se imunizace vyvíjí v čase?

Rychlost šíření epidemie se odvíjí nejen od protiepidemických opatření a preventivního chování, ale je také dána odolností populace vůči viru. Ta v posledních měsících narůstá s tím, jak více lidí nemoc prodělalo a zároveň přibývá lidí, kteří byli naočkovaní alespoň jednou dávkou vakcíny proti onemocnění covid-19. Mezi respondenty výzkumu Život během pandemie bylo na počátku ledna 2021 přibližně 7 % těch, kteří nemoc covid-19 prokazatelně prodělali v posledním půl roce (byli v tomto období alespoň jednou pozitivně otestováni). Postupně se k nim začínaly přidávat rostoucí počty naočkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny. Na konci srpna tak lze odhadovat, že v posledním půl roce nemoc prokazatelně prodělalo nebo alespoň jednu dávku očkování absolvovalo sedm desetin dospělých. Od začátku roku rostl podíl jak těch, kteří nemoc absolvovali před více než třemi měsíci nebo obdrželi jen jednu dávku vakcíny, tak těch, u nichž je šance na imunitu ještě vyšší – nemoc měli prokazatelně v posledních třech měsících nebo prošli dvěma dávkami očkování. Avšak od přelomu května a června dochází k nárůstu pouze podílu zcela imunizovaných. Těch, kteří jsou částečně imunizovaní, je koncem srpna jen 6 %. Zmenšování této skupiny je následkem přelivu dospělých do skupiny zcela imunizovaných, především díky kompletnímu očkování.


Jak se zájem o očkování liší mezi skupinami obyvatel?

Věk

Do skupiny s šancí na získanou imunitu se častěji řadí starší ročníky od 55 let výše, především díky vyšší míře proočkovanosti. Na začátku dubna spadalo mezi „imunizované“ přibližně 30 % lidí ve věku 55 a více let. U mladších dospělých do 34 let byl podíl poloviční.

Vzdělání, příjem domácnosti

Vyšší šanci na získanou imunitu mají jak díky vyšší proočkovanosti, tak vyšší míře prokazatelného prodělání nemoci lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak nejnižší míru takto vymezené imunizace vykazují lidé se základní školou nebo střední bez maturity. Podobně vztah funguje dle ekonomické situace domácnosti. Se zvyšujícím se příjmem domácnosti se zejména zvyšuje šance, že respondent byl již očkován alespoň jednou dávkou.

Pohlaví

Míra prokazatelného prodělání nemoci covid-19 v posledních měsících je mezi muži a ženami srovnatelná. Mezi muži je ale vyšší podíl naočkovaných alespoň jednou dávkou a tento rozdíl oproti ženám platí ve všech věkových kategoriích.

Velikost místa bydliště

Šance na získání imunity v důsledku prokazatelného prodělání nemoci covid-19 nebo absolvování alespoň jedné dávky je podobná napříč všemi velikostními skupinami obcí.

Kontakty a protektivní aktivity

Míra imunizace se mezi lidmi s rozdílnou intenzitou sociální aktivity (počty kontaktů) příliš neliší. Je ale vyšší mezi těmi, kteří se před nákazou více chrání různými formami prevence (nošení roušky, pečlivé mytí rukou, vyhýbání se přelidněnými místům atd.). Mezi touto skupinou lidí je totiž rozšířenější ochota nechat se naočkovat i reálná proočkovanost.

Znalost nakaženého

Šance na získanou imunitu je vyšší mezi respondenty, kteří se znají s někým, kdo prošel nákazou koronavirem, a byli s ním v přímém kontaktu. V této skupině je jednak vyšší riziko prokazatelné nákazy a prodělání nemoci, jednak se tito lidé také nechávají častěji očkovat.


Metodické poznámky

Respondenti výzkumu Život během pandemie jsou od počátku šetření dotazováni, zda v posledních dvou až třech týdnech byli testováni na koronavirus a s jakými výsledkem. Z této informace je odvozováno, zda respondent v posledních měsících prokazatelně prodělal nemoc covid-19. Od ledna je od respondentů zjišťováno, zda byli již očkováni proti onemocnění covid-19 jednou či dvěma dávkami vakcíny.

Pokud byl respondent kdykoli v posledních třech měsících testován s pozitivním výsledkem nebo absolvoval obě dávky očkování, je započítán do skupiny „imunizovaných“. Pokud mu tímto způsobem byla potvrzena nákaza dříve než před třemi měsíci, ale nejdéle před půl rokem, nebo prošel dosud jednou dávkou očkování, je zahrnut do skupiny „částečně imunizovaných“.

Naše analýza nárůst ukazuje zvyšující se počty očkovaných a také nárůst diagnostikovaných nakažených mezi říjnem 2020 a březnem 2021. Nemůže však postihnout počet nediagnostikovaných nakažených, který může být vyšší. Ukazuje tak "prokazatelnou" míru imunizace v různých skupinách obyvatel, reálná je vyšší. Dotazování ve výzkumu probíhá online formou, a není v něm proto zastoupeno plné spektrum starších ročníků (lidé žijící v sociálních zařízeních, bez přístupu k internetu). Výstupy pro starší generaci (55+) jsou proto orientační.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)