život během pandemie

Jak domácnosti reagují na ekonomické problémy?

Vybrat jiné téma

Od jara poklesl podíl respondentů, kteří chtějí omezit kvůli dopadům krize svou spotřebu, ze 47 % na začátku dubna na současných 27 %. Nešlo však o stálý pokles – na minimu se orientace na omezení spotřeby ocitla na přelomu července a srpna (přibližně 21 až 22 %) a od té doby mírně stoupá. Tento vývoj naznačuje, že s nástupem druhé vlny epidemie a rostoucími obavami ze ztráty práce i z epidemie jako takové narůstá riziko omezení domácí poptávky. Počet domácností, které nezvládají splácet závazky či zvažují nové půjčky, je nižší, ale naopak stabilní a může se promítnout mimo jiné do nárůstu exekucí.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie
  • Plánované omezení spotřeby

    Respondenti, kteří chtějí výrazně omezit výdaje za nákup potravin, spotřebních věcí (oblečení, vybavení domácnosti), návštěvy restaurací, kulturu či cestování.
  • Plánované půjčky nebo problémy se splácením

    Respondenti, kteří mají potíže se splácením závazků (hypotéka/nájem, půjčka, pravidelné výdaje domácnosti) nebo zvažují půjčku od banky či úvěrové společnosti.

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

V polovině října plánuje 27 % respondentů omezit výdaje na potraviny, spotřební zboží a služby (restaurace, kultura, cestování), aby se vyrovnali s důsledky epidemie pro finanční situaci domácnosti. Nejméně se tato tendence objevovala na přelomu července a srpna (21 až 22 %), od té doby mírně narůstá. S nástupem druhé vlny tedy zatím pozorujeme lehký vzestup orientace na utlumení spotřeby, který může předznamenávat omezování domácí poptávky. Tento vzestup je dán tím, že rostou obavy z epidemie i ze ztráty práce, a právě míra obav s orientací na omezení spotřeby souvisí.

Zhruba 13 % stále zvažuje půjčky od banky či úvěrové společnosti či má problémy se splácením závazků. Toto číslo přitom zůstává na stejné úrovni již od dubna. Mezi těmi, které epidemie ekonomicky takřka nezasáhla, se počet lidí nestíhajících splátky či zvažujících půjčku pohybuje mezi 6–8 %. Domácnosti měly tyto problémy i před epidemií, která jejich počet ale mohla rozšířit o několik procentních bodů.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Pokles pracovní aktivity a propady příjmů se mohou projevovat dvěma negativními tendencemi domácností. První jsou vážné ekonomické dopady, které mohou způsobit nárůst zadlužení a exekvovanosti domácností. Ve výzkumu Život během pandemie koncem srpna přibližně desetina respondentů deklarovala, že jejich domácnost má problémy se splácením hypotéky, nájmu či složenek nebo zvažuje půjčku od banky či nebankovní společnosti. Zastoupení takto vážně ohrožených sice od jara kleslo ze zhruba 18 %, ale od května do začátku září stagnovalo. Může se sem řadit i zhruba 300 tisíc domácností, které využily odkladu úvěrů a hypoték díky jarními moratoriu, ale v listopadu je musí znovu splácet.

Druhým dopadem je tendence omezovat spotřebu. Ten je méně závažný z hlediska samotné domácnosti, ale může se projevit poklesem domácí poptávky a tím zpomalením ekonomiky, které povede k dalším otřesům na trhu práce. Na jaře chtěla spotřebu svých domácností omezovat takřka polovina respondentů (47 %), spolu s oslabováním epidemie a jejích ekonomických dopadů toto číslo pokleslo do konce letních prázdnin na 22 až 24 %. To koresponduje s daty bank, které po jarním velkém propadu registrují mírnější propad spotřeby oproti očekávání ze začátku roku. Pokud by však kvůli očekávaní další vlny epidemie došlo k růstu domácností omezujících spotřebu, mohlo by to výrazně ohrozit vývoj domácí ekonomiky.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Zasažení domácnosti krizí

Tendence redukovat spotřebu i problémy se splácením závazků úzce souvisí s tím, nakolik respondenty a jejich domácnosti zasáhla krize. Na redukci spotřeby se mezi dubnem a srpnem orientovaly dvě třetiny až polovina domácností, které byly těžce zasaženy – tedy příjem se jim propadl o 30 % a více a neměly velké úspory. Polovina respondentů z těchto domácností rovněž uváděla, že nestíhají splácet závazky či směřují k zadlužení.

Lze si povšimnout, že v prvních měsících epidemie se na redukci spotřeby orientovali i lidé z domácností, které ekonomicky nebyly nijak zasaženy. Zřejmě existuje dvojí motivace k redukci spotřeby – jednak vyvěrající z obav z vývoje epidemiologické a ekonomické situace, které sdílí i část nezasažených domácností; jednak motivace daná samotným poklesem příjmů a absencí úspor, tedy nezávislá na epidemiologické situaci. Veřejná politika zaměřená na podporu poptávky se tak musí orientovat jak na redukci obav, tak pomoc skupinám zasaženým krizí.

Pracovní status před krizí

Plán omezit spotřebu má ve všech skupinách podobnou sestupnou dynamiku až do léta, kdy začal stagnovat. Největší tendenci omezovat spotřebu mají OSVČ jakožto skupina s větším propadem příjmů. Problém nestíhání splátek a rizika zadlužení ale zasahuje OSVČ podobně jako jiné pracující skupiny.

Forma práce před krizí

Výraznou tendenci k omezování spotřeby mají lidé, kteří před krizí pracovali na dohodu či dostávali peníze na ruku. Tato skupina lidí s nestabilními úvazky nejvíce pocítila dlouhodobý propad příjmů. I na konci léta chtěla polovina z nich i nadále omezovat svou spotřebu.

Vzdělání

Vzdělanostní skupiny se neliší v orientaci na šetření, ale vysokoškoláci mají díky vyšším původním příjmům a úsporám méně často problémy se splácením či zadlužením domácnosti. Tato ekonomická rizika hrozí častěji domácnostem, kde mají lidé nižší vzdělání. Jak dokládají jiné výzkumy (např. Rozděleni svobodou), souvisí to s nižším sociálním kapitálem, tyto domácnosti mají méně kontaktů, na které se mohou obrátit ve finanční a právní oblasti.

Typ a příjem domácnosti (aktuální)

V průběhu jara a na začátku léta měli největší tendenci k omezování spotřeby a problémy se splácením rodiny s dětmi a aktuálním příjmem pod mediánem. Mohl k tomu přispět výraznější pokles příjmů kvůli přechodu na ošetřovné. Jejich situace se během léta mírně zlepšila. Tendence k úsporám i zadlužení tak nyní závisí zejména na příjmu samotném, ne na přítomnosti dětí v domácnosti. Rodiny, které mají příjem pod hranicí příjmové chudoby (včetně těch, kteří se pod tuto hranici dostali v průběhu krize), zhruba ve třetině případů nezvládaly během jara a léta hradit splátky za bydlení, půjčky či jiné výdaje nebo se chtějí zadlužit.

Obavy ze ztráty práce

Jak problémy se splácením, tak zejména plánované omezení spotřeby jsou silně spojeny s obavami ze ztráty práce. Omezit spotřebu během léta zamýšlela polovina pracujících, kteří se velmi obávali, že přijdou o své zaměstnání či podnikání. Naproti tomu takto uvažovala jen desetina klidných. Působí zde skutečnost, že ztráty práce se více obávají OSVČ a lidé s příjmy na dohody či na ruku, kteří zažili větší otřesy v práci a krize jejich domácnosti více finančně zasáhla. Avšak obavy ze ztráty práce zvyšují tendence omezovat spotřebu a zadlužit se také nezávisle na ekonomickém postavení a míře ekonomického zasažení domácnosti.


Metodické poznámky

Otázky na strategie domácností jsou dotazovány v baterii osmi zvažovaných řešení finanční situace. Kromě tří typů omezení spotřeby (za potraviny, spotřební zboží, restaurace/cestování/kulturu) obsahují půjčky (od institucí, rodiny), hledání nové/další práce či prodej majetku. Aktuální nezvládání závazků se zjišťuje prostřednictvím otázky na momentální problémy se splácením úvěrů, hypotéky a běžných pravidelných výdajů – složenek. Prvních šest vln výzkumu neobsahovalo položku šetření za restaurace/cestování/kulturu (v dané době irelevantní), odpovědi jsou imputovány ze 7. vlny.

Téma strategií domácností zkoumáme podle aktuálního příjmu domácností (na rozdíl od destabilizace práce a ekonomických dopadů). Otázka totiž zní, jak domácnosti reagují na nově vzniklou příjmovou situaci.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8