Koncem roku 2021 plánovala pětina obyvatel omezit svou spotřebu, ale již začátkem roku 2022 došlo k navýšení této skupiny a nyní tak plánuje omezit svou spotřebu 22 % osob. Oproti létě, kdy plánovalo omezit svou spotřebu 18 % lidí, vidíme nárůst o čtyři procentní body. Je tedy možné, že již lze pozorovat dopady inflace a energetické krize.

Podíl domácností, které nezvládají splácet závazky či zvažují nové půjčky, je nižší, ale stabilní – od konce srpna tyto problémy deklarovalo 11 až 12 % respondentů. Koncem listopadu však podíl osob, které plánují půjčky či mají problémy se splácením, mírně narostl opět na 13 % a zůstal stejný až do konce roku. S mírným poklesem na 12 % obyvatel během ledna se dnes problém se splácením či zvažování nové půjčky týká 14 % dospělých.

Tendence redukovat spotřebu i problémy se splácením závazků úzce souvisí s tím, nakolik respondenty a jejich domácnosti zasáhla krize. Lze si však povšimnout, že v prvních měsících epidemie se na redukci spotřeby orientovali i lidé z domácností, které ekonomicky nebyly nijak zasaženy. Zřejmě existuje dvojí motivace k redukci spotřeby – jednak vyvěrající z obav z vývoje epidemiologické a ekonomické situace, které sdílí i část nezasažených domácností; jednak motivace daná samotným poklesem příjmů a absencí úspor, tedy nezávislá na epidemiologické situaci. Veřejná politika zaměřená na podporu poptávky se tak musí orientovat jak na redukci obav, tak pomoc skupinám zasaženým krizí.

Na počátku první vlny pandemie na jaře 2020 plánovalo 40 až 50 % domácností omezit výdaje na potraviny, spotřební zboží a služby (restaurace, kultura, cestování). Tendence omezovat spotřebu však do léta poklesly (na přibližně pětinu domácností) a při další vlně pandemie na podzim 2020 narostly ve srovnání s první vlnou výrazně méně (na 27 %). Tento vzestup může být zčásti dán tím, že během podzimu stouply obavy z epidemie i ze ztráty práce, které s orientací na omezení spotřeby souvisí. Od listopadu 2020 se však situace pomalu, ale setrvale zlepšovala a v posledním půl roce plánovalo již jen okolo 18 až 22 % respondentů uspořit na spotřebě. Oproti vrcholu první vlny na jaře 2020 tak orientace na omezení spotřeby v populaci znatelně poklesla.

Od počátku pandemie také mírně poklesl celkový podíl respondentů, kteří zvažují půjčky od banky či úvěrové společnosti či mají problém se splácením závazků. Po nárůstu na 18 % na začátku dubna 2020 se několik měsíců držel mezi 13 až 14 % respondentů. Duben 2021 přinesl další snížení a od té doby deklarovalo pravidelně okolo 10 až 12 % respondentů problémy se splácením či zvažováním nové půjčky.

Sklon k půjčkám či potíže se splácením se během pandemie objevovaly v rostoucí míře mezi lidmi s nestabilními příjmy mimo zaměstnání (OSVČ, příjmy na dohody či na ruku) a domácnostmi žijícími pod hranicí chudoby. Jak problémy se splácením, tak zejména plánované omezení spotřeby jsou silně spojeny s obavami ze ztráty práce. Např. v létě 2020 zamýšlela omezit spotřebu polovina pracujících, kteří se velmi obávali, že přijdou o své zaměstnání či podnikání. Naproti tomu takto uvažovala jen desetina klidných.