S kolika lidmi byli respondenti v bližším kontaktu?

Vybrat jiné téma

Šíření epidemie závisí na intenzitě mezilidských kontaktů a na tom, jak jsou chráněny. V poslední vlně epidemie kontakty poklesly méně než ve vlnách minulých, a to z běžných 23 na 18 týdně. Epidemiologický význam kontaktů ale snižuje imunizace. Průměrný počet nejrizikovějších kontaktů, kde respondent či druhý člověk nebyl očkován ani neprodělal covid-19 v posledních 6 měsících, během podzimu klesal z 13 pod 10. To přispělo k potlačení epidemie. Proti nákaze mutací omikronu ale chrání zejména 3 dávky očkování či hybridní imunita (prodělání + očkování). Počet kontaktů, které nejsou takto chráněny, je stále vysoký a klesá až v posledních týdnech. K šíření může přispívat i to, že větší část kontaktů proti minulosti probíhá bez respirátorů.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie
  • Osobní kontakty

    Průměrný odhadovaný počet lidí, s nimiž byli respondenti v daném týdnu v osobním kontaktu min. 5 minut.
  • Osobní kontakty - rizikové vzhledem k omikron mutaci

    Průměrný počet kontaktů, kde alespoň jedna ze dvou osob neměla očkování či prodělání covid-19 v posledních 6 měsících.
  • Osobní kontakty - rizikové vzhledem k starším mutacím

    Průměrný počet kontaktů, kde alespoň jedna ze dvou osob neměla plnou imunitu = posilující dávku či hybridní imunitu.*
  • Delší kontakty bez roušky

    Průměrný odhadovaný počet lidí, s nimiž byli respondenti v osobním kontaktu bez roušky/respirátoru min. 15 minut.
  • Delší kontakty bez roušky - rizikové vzhledem k omikron mutaci

    Průměrný počet delších kontaktů bez roušky, kde alespoň jedna ze dvou osob neměla očkování či prodělání covid-19 v posledních 6 měsících.
  • Delší kontakty bez roušky - rizikové vzhledem k starším mutacím

    Průměrný počet delších kontaktů bez roušky, kde alespoň jedna ze dvou osob neměla plnou imunitu – posilující dávku či hybridní imunitu.*

    Hybridní imunita = plné očkování + prodělání nemoci.

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Intenzita osobních kontaktů (17–18 týdně) je spíše na úrovni mimo epidemii, protože v minulých vlnách pandemie ji opatření a zvýšení opatrnosti redukovaly na 7 až 13 týdně.

Počet kontaktů, kde ani jedna ze stran nemá ani částečnou imunitu (očkování či prodělání v posledních 6 měsících), začal klesat v důsledku očkování již před létem. Až do listopadu pak stagnoval. Vyrovnaly se trendy, kde na jedné straně lidé kontakty mírně omezili a pomalu přibývalo očkovaných a prodělavších, ale na druhé straně se zvyšoval odstup od jarní vlny covidu a očkování. Přibývalo tak lidí, kterým imunita tzv. vyvanula překročením 6 měsíců.

Tento trend se zlomil na konci listopadu a prosince – kvůli nárůstu výdeje boosterů i infekcí opět narostl počet lidí, kteří jsou očkovaní či prodělali nemoc v posledních 6 měsících. To snížilo efektivní počet kontaktů pod 10 a vedlo k poklesu šíření epidemie.

Podle současných informací ovšem před nákazou variantou omikron chrání zejména 3 dávky očkování či kombinace prodělání nemoci a plného očkování (tzv. hybridní imunita). Tyto typy imunity má dnes okolo 35 % populace. Počet kontaktů, kde ji alespoň jedna strana nemá, je tak stále vysoký (okolo 15 týdně). Klesá kontinuálně od listopadu, ale v lednu – kdy převládne varianta omikron – bude stále vysoký.

Z celkového počtu osobních kontaktů nyní zhruba 2/3 probíhají bez ochrany úst a trvají nad 15 minut (o Vánocích to platilo pro 10–11 ze 17 kontaktů). Tato míra nechráněných kontaktů je nyní relativně vyšší než v minulosti, protože lidé méně používají ochranu dýchacích cest.

Imunizace očkováním a proděláním nemoci v poslední vlně redukovala efekt vyšší mobility a menší ochrany. Průměrný počet kontaktů bez roušky/respirátoru, kde respondent či jeho kontakt neměli ani částečnou imunitu, se od konce listopadu pohyboval mezi 5 až 6. To bylo srovnatelné s dobou lock-downů předchozích vln.


Co byste měli vědět (interpretace)

Vánoce měly letos na míru a strukturu kontaktů menší vliv než v roce 2021. Tehdy došlo k velkému snížení pracovních kontaktů – naopak se lidé scházeli s příbuznými, které delší dobu neviděli. Letos byly sváteční dny převážně o víkendech – pracovní kontakty poklesly méně. A s lidmi, s kterými lidé slavili Vánoce, se kvůli menší opatrnosti často stýkali i v měsících předtím.

Nejvíce kontaktů probíhá v rodině, na návštěvách a na pracovišti. Průměrný člověk, který přejde na home-office či z jiného důvodu přestane chodit do práce, redukuje týdně 12 až 15 kontaktů. Na home-office ale může přejít maximálně 30 % pracujících a reálně to dělá okolo 10 až 20 % z nich. Kromě podpory home-office je tak důležitá i ochrana na pracovištích – například pravidelným testováním.


Srovnání s minulostí

K největšímu omezení kontaktů došlo na jaře 2020. Respondenti měli v průměru 7 osobních kontaktů týdně a z toho 3 až 5 bez roušky a nad 15 minut. K redukci kontaktů přispěla kromě velkých obav a lockdownu volnočasových činností zejména omezení pobytu na pracovišti.

V dalších vlnách epidemie – na podzim 2020 a jaře 2021 – již kontakty klesaly méně, a to na 11 až 13 celkových kontaktů. Kromě menších obav, které se projevují na setkávání s rodinou a známými, bylo důvodem malé využívání home-office a přítomnost zhruba 70 % pracujících na pracovišti.


Jak se liší skupiny obyvatel

Nejvíce kontaktů mají lidé do 54 let a v průběhu epidemie se také intenzita jejich kontaktů více mění podle toho, jaká platí veřejná omezení a zda chodí na pracoviště. Lidé, kteří v daném týdnu chodí na pracoviště, mají o 12–15 kontaktů více, než když zůstanou na home-office.

Míra kontaktů či naopak sociálního distancování není jen důsledkem vládních opatření, ale také osobních obav z šíření viru. V některých fázích epidemie mají méně kontaktů lidé, kteří mají vyšší obavy (i pokud jsou jinak stejní).

Velký počet kontaktů mají lidé ve specifických profesích – pracující ve školství, v sociálních službách, zdravotnictví, na úřadech apod.

Muži uvádějí i v dobách největšího omezení sociálních aktivit více kontaktů než ženy. To může být dáno tím, že mezi ženami je více osaměle žijících seniorek, pracovně neaktivních a navíc se do některých aktivit vůbec nezapojují.


Metodické poznámky

Počet kontaktů je zjišťován zpětně za období dvou týdnů před dotazováním (každý týden zvlášť). Předchází mu průzkum aktivit, které respondent provozoval. Do průměrného odhadu jsou zahrnuty hodnoty 0–100, odhady vyšší než 100 jsou zaokrouhlovány na 100, aby průměr nebyl vychýlen extrémními odhady (byť i ty mohou být u lidí pracujících např. ve školství realistické).

Od sedmnácté vlny (podzim 2020) mají respondenti odhadnout, kolik měli v předcházejícím týdnu osobních kontaktů trvajících alespoň 15 minut bez roušky. V týdnech, za které delší kontakty bez roušky dotazovány nebyly, je hodnota modelována lineární regresí na základě přímých osobních kontaktů trvajících alespoň pět minut, docházky do práce, typů a počtu respondentem vykonávaných sociálních aktivit, nošení roušky, sociodemografických aj. údajů.

Průměrný počet epidemiologicky nejrizikovějších kontaktů (šrafované řady) vycházejí ze znalosti o imunitě respondentů a předpokládané imunitě jejich kontaktů. Za imunitu proti mutaci omikron jsou považovány 3 dávky očkování či hybridní imunita (očkování a prodělání nemoci). Za imunitu proti předchozím mutacím i částečná imunita (2 dávky či prodělání nemoci v posledních 6 měsících).

Jako rizikový kontakt je pak počítán ten, kde respondent či druhý člověk nemá daný typ imunity. U respondenta tuto informaci známe, u jeho kontaktů předpokládáme pravděpodobnosti podle rozšíření daných typů imunit v dospělé populaci (tj. pokud má daný typ imunity 60 % lidí, počítáme, že ji má 60 % kontaktů daného respondenta).

Tento odhad je čistě ILUSTRATIVNÍ. Reálně totiž všechny typy imunit poskytují jistou pravděpodobnost ochrany proti různým mutacím a navíc záleží na konkrétním časovém odstupu od očkování a způsobu prodělání nemoci (symptomatický vs. asymptomatický) apod.

U respondentů ve věku 55 a více let jsou výsledky orientační, protože dotazování zasahuje jen ty s přístupem k internetu.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)