S kolika lidmi byli respondenti v bližším kontaktu?

Vybrat jiné téma

Na jaře 2020 se podařilo snížit průměrné týdenní počty blízkých kontaktů z běžných 23 na 7, tedy zhruba na třetinu. Během dalších vln a lockdownů se jednalo o zhruba 11 až 13 kontaktů. Od poloviny letošního dubna začal postupný růst až na 23 přímých osobních kontaktů týdně během září. Listopadové hodnoty však opět poklesly na 19 přímých kontaktů týdně. Přesto v porovnání s ostatními vlnami epidemie kontakty klesají pomaleji. Část populace je ale díky očkování nebo v důsledku prodělání nemoci imunní. Průměrný odhadovaný počet kontaktů, ve kterých ani jedna strana nemá prokazatelnou plnou imunitu tak klesl na 7 v průběhu léta. Reálná míra nechráněných kontaktů tak byla na úrovni nejtěžšího lockdownu. Následoval nárůst na 8,5 kontaktů začátkem září a s rostoucím počtem osob, které prodělaly covid-19 v posledních třech měsících (a tudíž mají přirozené protilátky) došlo v listopadu k poklesu až na 7 kontaktů týdně, kde není ani jedna strana prokazatelně imunní.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie
  • Průměrný počet osob v podstatném kontaktu

    Průměrný odhadovaný počet lidí, se kterými byli respondenti v daném týdnu v přímém osobním kontaktu trvajícím alespoň pět minut.
  • Průměrný počet kontaktů, kde ani jeden není imunní

    Průměrný odhadovaný počet osobních kontaktů, ke kterým dochází mezi osobami bez imunity vůči covid-19. Zohledňujeme, zda je respondent očkovaný druhou dávkou v posledních šesti měsících či nemoc prodělal v posledním třech měsících, a u neimunních respondentů, že plnou imunitu mají jeho kontakty (METODIKA ilustrativního výpočtu viz níže).
  • Průměrný počet delších kontaktů bez roušky

    Průměrný odhadovaný počet lidí, s nimiž měl respondent v daném týdnu osobní kontakt bez roušky/respirátoru trvající alespoň patnáct minut (v části zkoumaného období modelované hodnoty: viz METODIKA níže).
  • Průměrný počet delších kontaktů bez roušky, kde ani jeden není imunní

    Průměrný odhadovaný počet delších kontaktů bez roušky, ke kterým dochází mezi osobami bez imunity vůči covid-19 (METODIKA ilustrativního výpočtu viz níže).

Co můžeme v datech pozorovat?

Čtvrtá vlna epidemie: co je nového od února?

Počátkem února dochází ke snižování počtu osobních kontaktů, který je prohlouben zavedením přísnějších vládních restrikcí na počátku března. Od poloviny března do půlky dubna se průměrné počty kontaktů jen lehce zvýšily (11,5 osobních kontaktů týdně a 5,5 delších bez roušky), ale celkově byly stále pod úrovní podzimu. Výraznější rozvoj přišel až koncem dubna, kdy dochází k nárůstu počtu kontaktů. Se zhoršující se epidemiologickou situací během podzimu 2021 dochází k mírnému poklesu osobních kontaktů. V posledním zaznamenaném týdnu od 1. listopadu měli respondenti v průměru 19 osobních kontaktů týdně a 12 bez roušky.

Zvyšující se část populace však po prodělání nemoci nebo díky očkování získává vůči covid-19 imunitu. Tím oslabuje rizikovost osobních styků a epidemii se tak dařilo brzdit i při vyšší úrovni kontaktů mezi lidmi. Až do ledna tohoto roku se imunita díky očkování nebo po prodělané nemoci dala očekávat jen u jednotek procent dospělých, ale od února podíl imunizovaných (více v záložce Imunizace na tomto webu) rychle rostl. Míra efektivních kontaktů, v nichž ani jedna strana není plně imunní, byla letos v létě okolo 7 – dá se tak obrazně říci, že očkování a prokazatelné prodělání nemoci srazilo efektivní míru kontaktů na úroveň lockdownu. Od té doby ale odhadovaný počet kontaktů, kde ani jeden nemá „plnou“ prokazatelnou imunitu, mírně narostl, a to díky zvyšujícímu se počtu lidí, kteří měli očkování starší než 6 měsíců či prodělali covid-19 před více než 3 měsíci. V týdnu od 1. listopadu průměrný počet týdenních kontaktů, kde není ani jedna strana prokazatelně imunní, klesl na hodnotu 4,5 – se zhoršující se epidemiologickou situací a zpřísňováním vládních opatření dochází k mírnému nárustu proočkovanosti a také opět narůstá počet potvrzených případů covid-19, tudíž počet osob, které mají přirozené protilátky. Razantní rozdíl však nalezneme mezi proočkovanými a neočkovanými – neočkovaný jedinec má v průměru 11,5 kontaktů týdně, kde není ani jedna strana plně imunní. Oproti konci září se však jedná o pokles o 5 procentních bodů.


Třetí vlna epidemie: prosinec 2020 až leden 2021

Počty osobních kontaktů se rozrůstaly již během listopadu. V prvním prosincovém týdnu, kdy byly znovu otevřeny restaurace, obchody i provozovny služeb, uváděli respondenti v průměru 16 blízkých kontaktů týdně. Poklesly až ve vánočním týdnu od 21. prosince (na 13,5) a ještě více v týdnu následujícím, kdy se respondenti v průměru stýkali s devíti lidmi. V té době byla sice častější setkání s rodinou a přáteli, ale výrazně se díky dovoleným omezilo docházení na pracoviště: zatímco na začátku prosince chodilo alespoň částečně na pracoviště téměř 80 % lidí, na konci roku to bylo díky dovoleným 40 %.

Ačkoli celkové kontakty během Vánoc klesly, zvýšená míra návštěv mezi rodinou a přáteli se promítla do vyššího počtu delších kontaktů (alespoň 15 minut) bez roušky. Zatímco na konci listopadu a v první polovině prosince jich lidé měli týdně pět až pět a půl, ve vánočním týdnu sedm. Se skončením dovolených narostly počty osob, s nimiž respondenti mluvili po dobu alespoň pěti minut. Ve druhé polovině ledna jich respondenti uváděli 13 a půl týdně. Delší kontakty (alespoň 15 minut) bez roušky se oproti Vánocům omezily, a to na průměrných pět a půl v týdnu od 18. do 24. ledna.


Druhá vlna epidemie: září až listopad 2020

Průměrný počet osob, s nimiž přijde respondent týdně do významného kontaktu (osobní interakce alespoň po dobu pěti minut), se udržoval na vysokých hodnotách okolo 20 kontaktů celé září, což mohlo mít zásadní vliv na komunitní šíření epidemie. Výraznější pokles intenzity kontaktů nastal až v týdnu od 12. října, v němž byla zavedena přísnější protiepidemická opatření. Na minimu se kontakty ocitly na začátku listopadu. Respondenti tehdy uváděli přibližně 13 kontaktů, tedy téměř o polovinu méně než v běžném stavu – na jaře se však míra kontaktů omezila na třetinu normálu. V dalších listopadových týdnech míra kontaktů postupně rostla až k 16 na přelomu listopadu a prosince.

Ačkoli i na podzim většina lidí své sociální styky velmi omezila, oproti jaru si více respondentů zachovalo velmi vysoký počet kontaktů (30 a více). Mediány kontaktů (tedy počet kontaktů, kterého nedosahuje polovina vzorku a polovina má více) na jaře a na podzim se tak blíží více než průměry. Vyšší míra kontaktů je do jisté míry dána tím, že lidé sice redukovali setkávání s přáteli a rodinou, ale na jarní úroveň nepoklesla řada sociálních aktivit, v nichž může k interakcím docházet, jako je nakupování či jízda plným MHD. Především však došlo ve srovnání s jarem k omezenému přechodu na práci z domova. Podrobnější analýza ukazuje, že při kontrole dalších faktorů je přechod na home office spojen s redukcí zhruba 16 kontaktů týdně. Home office sice ovlivňuje omezenou část populace (přejít na něj může asi 30 % pracovně aktivních, tedy asi 15 % celé populace), ale vede u ní k velké redukci počtu lidí, s nimiž se stýkají.

Vyšší míra kontaktů v podzimní vlně vytvářela zcela jinou situaci pro trasování, než která panovala v době jarní karantény. Průměrný člověk přicházel na konci letních prázdnin do třikrát více osobních kontaktů (trvajících alespoň pět minut) než v březnu. Navíc lze předpokládat, že lidé, kteří byli aspoň nepřímo (přes další osobu) v kontaktu s nakaženým, patří k těm sociálně aktivnějším. To výrazně zvýšilo požadavky na trasování kontaktů nakažených.


První vlna epidemie a její dozvuky: březen až srpen 2020

Restrikce veřejného života a sociální distancování v březnu až květnu výrazně snížily počet mezilidských kontaktů. U průměrného respondenta poklesly z 23 na sedm týdně, tedy se omezily přibližně na třetinu běžného stavu. V krizových týdnech se takřka polovina lidí zcela distancovala a stýkala se maximálně s třemi lidmi týdně (nejčastěji s rodinou). Nárůst kontaktů od poloviny dubna byl pozvolný a odpovídal tomu, jak klesaly obavy z nákazy a uvolňovala se vládní opatření. K dosažení původní míry kontaktů (přes 20 týdně) tak došlo až koncem června. V průběhu léta intenzita kontaktů stagnovala.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Věk

Mladší lidé do 54 let procházejí během epidemie výraznějšími proměnami sociální aktivity než lidé staršího věku. Jejich běžné počty kontaktů jsou totiž ve srovnání s generací nad 55 let téměř dvojnásobné. V dobách největších omezení osobních styků tak zažívají razantní propady kontaktů a během uvolňování jejich intenzita kontaktů také rychleji narůstá. Během druhé vlny se počty kontaktů snížily méně než na jaře ve všech věkových skupinách. U lidí ve středním věku (35 až 54 let) nastal v době největších podzimních restrikcí nižší pokles kontaktů než u nejmladších dospělých, pravděpodobně v důsledku slabšího nasazení práce z domova.

Obavy ohledně koronaviru

Míra kontaktů či naopak sociálního distancování není jen důsledkem vládních opatření, ale také osobních obav z šíření viru. Po uvolnění restrikcí se na jaře vliv míry obav na sociální chování výrazně zvýšil. Do té doby vycházela sociální izolace především z nařízení a očekávání vlastního okolí. Zejména v létě pak došlo k disproporčnímu nárůstu sociální aktivity u lidí, kteří se koronaviru ani v době první vlny výrazněji nebáli (mladší a aktivnější respondenti). Tito dospělí pak i na podzim své kontakty omezovali méně.

Znalost nakaženého

Na začátku výzkumu bylo mezi respondenty jen málo lidí, kteří byli v posledním měsíci v přímém nebo nepřímém kontaktu s nakaženou osobou, během podzimu ale jejich počet rychle stoupl. Během léta výrazněji vzrostla sociální aktivita lidí, kteří byli v posledních několika týdnech alespoň v nepřímém kontaktu s nakaženým člověkem, a vyšší intenzita kontaktů se u nich udržela i na podzim. Nemusí jít o přímý vztah, ale důsledek toho, že se častěji jedná o mladší lidi s celkově vyšší sociální aktivitou. U této skupiny lidí lze předpokládat vyšší pravděpodobnost, že přicházejí do kontaktu s dalšími asymptomatickými osobami.

Pohlaví

Muži uvádějí i v dobách největšího omezení sociálních aktivit více kontaktů než ženy. To může být dáno tím, že mezi ženami je více osaměle žijících seniorek, pracovně neaktivních, a také s nižší intenzitou některých rizikových aktivit (např. návštěvy restaurací a hospod). Nicméně ženy často vykonávají profese vyznačující se vysokou mírou osobních kontaktů – práce v sociálních službách, školství, zdravotnictví a na úřadech. Mezi lidmi s extrémně vysokou mírou kontaktů (50 a více týdně) jsou zastoupeny ženy i muži podobně.

Velikost místa bydliště

Obyvatelé menších obcí a měst, statisícových měst i Prahy vykazují v předkrizovém období i během většího šíření epidemie podobnou míru významných kontaktů.

Práce na home office

Výkon práce zcela z domova je spojen s razantním poklesem osobních přímých kontaktů po dobu alespoň pěti minut. Během jarní i podzimní vlny měli pracující na úplný home office srovnatelnou intenzitu kontaktů jako ti, kteří svoji práci v té době nevykonávali (tj. byli na dovolené, ošetřovném, nemocenské atd.), a přes léto dokonce nižší. Během jara a podzimu se počty kontaktů lidí pracujících částečně na home office a částečně ze svého pracoviště nacházely mezi čistým home office a plnou docházkou na pracoviště. V létě se však částečný home office přiblížil z hlediska kontaktů spíše plné docházce do práce, ačkoli míra kontaktů při částečném home office poměrně silně v čase kolísá.


Metodické poznámky

Počet kontaktů je zjišťován zpětně za období dvou týdnů před dotazováním (každý týden zvlášť). Předchází mu průzkum aktivit, které respondent provozoval. Do průměrného odhadu jsou zahrnuty hodnoty 0–100, odhady vyšší než 100 jsou zaokrouhlovány na 100, aby průměr nebyl vychýlen extrémními odhady (byť i ty mohou být u lidí pracujících např. ve školství realistické).

Od sedmnácté vlny mají respondenti odhadnout, kolik měli v předcházejícím týdnu osobních kontaktů trvajících alespoň 15 minut bez roušky. Odpovědi respondentů jsou tak dostupné za týdny: 16. až 22. 11., 30. 11. až 6. 12., 14. až 20. 12., 21. až 27. 12. (výjimečně dotazováno také za předminulý týden), 28. 12. až 3. 1., 18. až 24. 1., 8. až 14. 2., 22. až 28. 2. a poté v každém týdnu. V týdnech, za které delší kontakty bez roušky dotazovány nebyly, je hodnota modelována lineární regresí na základě přímých osobních kontaktů trvajících alespoň pět minut, docházky do práce, typů a počtu respondentem vykonávaných sociálních aktivit, průměrného počtu sociálních aktivit za všechny respondenty, typů a počtu respondentem přijímaných protektivních opatření (nošení roušky, vyhýbání se přelidněným místům atd.), míry obav z epidemie a sociodemografických údajů (pohlaví, věk, velikost domácnosti, vzdělání, velikost místa bydliště, kraj).

Průměrný počet „efektivních“ kontaktů, tedy kontaktů, kde ani jedna ze stran není před nemocí covid-19 imunní, je získáván jako průměr kontaktů odpovídajícího typu (tj. buď přímých osobních, nebo delších bez roušky), se zohledněním míry imunizace v populaci. Pokud byl respondent očkován druhou dávkou v posledních šesti měsících či v posledních třech měsících prokazatelně prodělal covid-19, jemu uvedenému počtu kontaktů je přidělena nulová váha. Pokud respondent takto imunizovaný není, přidělí se jeho kontaktům váha v hodnotě jedna minus podíl plně imunizovaných v aktuální vlně šetření. Tedy předpokládáme, že kontakty respondenta jsou imunizované v míře, která odpovídá průměru celé společnosti.

Tento odhad je čistě ILUSTRATIVNÍ. Reálně totiž jedna dávka očkování či prodělání covid-19 nestačí k vynulování rizika vážnějšího průběhu nemoci (na straně respondenta) ani rizika přenosu na další lidi (na straně kontaktů neimunizovaného respondenta). Zároveň ale platí, že nemoc covid-19 prodělalo zřejmě výrazně více lidí, než kteří o tom ví a byli testováni. Tyto nediagnostikované imunizované lidi naše metodika nepokrývá.

U respondentů ve věku 55 a více let jsou výsledky orientační, protože dotazování zasahuje jen ty s přístupem k internetu.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)