Jak velké starosti nám dělá pandemie?

Vybrat jiné téma

Obavy veřejnosti z epidemie dosahovaly během celého podzimu a zimy vysokých hodnot a na přelomu února a března se pak o několik procentních bodů dále vystupňovaly až na úroveň z loňského jara. V polovině března epidemie dělala značné starosti polovině dospělých. Obavy poklesly výrazněji na konci března a další propad zaznamenaly na přelomu dubna a května.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Stupnice, na níž respondenti vyjadřovali své aktuální pocity ohledně probíhající epidemie, sahala od 0 (velmi klidný) po 10 (velmi ustaraný).

  • Klidný

    Odpovědi 0–3 na stupnici pocitů
  • Částečné starosti

    Odpovědi 4–6 na stupnici pocitů
  • Velké starosti

    Odpovědi 7–10 na stupnici pocitů

Co můžeme v datech pozorovat?

Čtvrtá vlna epidemie: co je nového od února?

Na přelomu února a března míra obav z epidemie narostla. Ve druhém březnovém týdnu projevovala velké obavy polovina dospělých, stejně tolik jako při první vlně epidemie v loňském roce. Ke konci března obavy mírně ustoupily, ale i v dubnu si velké starosti dělalo přibližně 45 % dospělých, podobně jako během ledna a února. Výraznější snížení obav přinesl přelom dubna a května – počátkem května byla míra velkých obav (36 %) nejnižší od nástupu druhé vlny v říjnu 2020.


Třetí vlna epidemie: prosinec 2020 až leden 2021

V prvním prosincovém týdnu, kdy epidemie znovu sílila, začaly vzrůstat i obavy. Ke konci listopadu mělo ohledně epidemie velké starosti 39 % dospělých, na konci prosince to bylo 45 % (pro srovnání, v době jarního vrcholu to bylo 50 %). Tato míra obav pak přetrvala až do konce ledna. Ačkoli se stupeň obav v populaci již na podzim blížil jarnímu vrcholu, k odpovídajícímu posílení protektivního chování dosud nedošlo. Srovnatelnou míru obav tak provází ve druhé a dalších vlnách epidemie nižší opatrnost obyvatel a vyšší intenzita sociálních aktivit než na jaře.


Druhá vlna epidemie: září až listopad 2020

Během podzimní vlny se obavy z epidemie pohybovaly na vysoké úrovni blížící se stavu na přelomu března a dubna (polovina dospělých s velkými starostmi). Zároveň však jejich míra kolísala v souladu s aktuálním vývojem epidemie. Nejprve tak starosti stouply v první polovině září, poté stagnovaly a před polovinou října (v době, kdy byla kvůli rostoucímu počtu nakažených vyhlášena nová opatření, zejména uzavření škol a stravovacích zařízení) zaznamenaly strmý nárůst. Od konce října do konce listopadu pak obavy pomalu klesaly.


První vlna epidemie a její dozvuky: březen až srpen 2020

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla jak do života jednotlivců, tak do ekonomiky, společenského a veřejného života. Šíření nákazy představuje riziko pro zdraví vlastní i zdraví blízkých a reakce na epidemii přinesly změny na trhu práce, související dopady na životní standard domácností a značné změny ve fungování veřejného života a institucí. Razantní opatření proti šíření pandemie během jara vedla k omezení každodenních aktivit a proměnila běžný způsob života, ačkoli ten se od května poměrně rychle vracel k původnímu stavu. Epidemie tak postavila jednotlivce před celou řadu změn a rizik i celkovou nejistotu ohledně aktuální situace a jejího dalšího vývoje. Respondentů jsme se proto ve výzkumu Život během pandemie dotazovali, jaké mají ohledně probíhající epidemie koronaviru pocity – do jaké míry jsou klidní, či naopak ustaraní.

Nejvíce se Češi obávali na vrcholu jarní vlny, kdy aktuální vývoj přijímala s klidem přibližně pětina respondentů a ostatní si dělali menší či větší starosti. Velké starosti tehdy projevovalo 50 % respondentů. Míra obav se snižovala do začátku prázdnin, ale již v červenci obavy mezi lidmi opět rostly. Ačkoli tak v létě nezavládl bezstarostný postoj, do zvýšené úrovně prevence před šířením nákazy se to tehdy nepromítlo.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Věk

Obavy z epidemie koronaviru pociťují častěji lidé ve věku 55 let a vyšším. Velké obavy měla na vrcholu jarní i podzimní vlny více než polovina respondentů v tomto věku. Naopak nejnižší míru obav můžeme sledovat u nejmladších dospělých ve věku 18–34 let, a to jak v dobách zrychlování nákazy, tak během jejího ústupu. V době nejmenších celospolečenských obav na začátku letních prázdnin nepociťovalo žádné výraznější starosti více než 40 % z nich.

Znalost nakaženého

Na začátku výzkumu bylo mezi respondenty jen málo lidí, kteří byli v posledním měsíci v přímém nebo nepřímém kontaktu s nakaženou osobou. Na konci však jejich počty významně narostly. V obdobích, kdy epidemie sílí, si větší starosti dělají o něco častěji lidé, kteří byli v posledních týdnech v přímém či nepřímém kontaktu s nakaženým. V létě, kdy doznívala první vlna, se míra obav mezi skupinami vyrovnala. Vědomí kontaktu s nakaženým se tak do obav promítá více v dobách, kdy vývoj epidemie působí závažněji.

Pohlaví

Více se strach z epidemie podepsal na ženách než na mužích. Ženy se obávaly výrazně více než muži především na přelomu března a dubna: velké starosti deklarovalo kolem 40 % mužů, naproti tomu dokonce 60 % žen. Muži a ženy se poté v míře svých obav přibližovali a ani na vrcholu podzimní vlny se nůžky mezi nimi nerozevřely tak jako na jaře, ženy se však stále obávají o něco více. Větší obavy žen jsou částečně dány vyšším zastoupením starších ročníků mezi ženami.

Velikost místa bydliště

Obavy z epidemie doléhají na Čechy bez rozdílu velikosti místa bydliště.

Riziková oblast zaměstnání

Respondentů jsme se dotazovali, zda pracují v některém z rizikových typů povolání: ve zdravotnictví/ošetřovatelství, ve školách/na úřadech, ve službách/pohostinství, jako řidiči/řidičky hromadné dopravy či v povolání, které obnáší kontakt s velkým množstvím lidí. Nejvyšší obavy, zejména v dobách vrcholící nákazy, pociťují respondenti pracující ve zdravotnictví. Vysoká míra obav se objevuje také u řidičů/řidiček hromadné dopravy či taxi, avšak z důvodu malého počtu respondentů z této skupiny jsou výsledky méně přesné.


Metodické poznámky

Respondenti byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoje momentální pocity ohledně probíhající epidemie koronaviru. Hodnota 0 byla popsána jako „velmi klidný“, hodnota 10 jako „velmi ustaraný“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)