život během pandemie

Jak velké starosti nám dělá pandemie?

Vybrat jiné téma

Polovina české dospělé populace si na přelomu března a dubna dělala velké starosti z epidemie koronaviru. Míra obav poté do poloviny května strmě klesala a nejklidnější jsme byli začátkem letních prázdnin. Už během prázdnin však obavy opět mírně posilovaly a silně pak vzrostly v průběhu září a října. V dotazování poslední vlny, které probíhalo většinově 12. a 13. 10., obavy skokově narostly na úroveň ze začátku dubna. Lze tak předpokládat, že ovlivní i budoucí míru aktivit a protektivního chování. Tyto změny se ale do epidemiologického vývoje mohou projevit až se zpožděním.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Stupnice, na níž respondenti vyjadřovali své aktuální pocity ohledně probíhající epidemie, sahala od 0 (velmi klidný) po 10 (velmi ustaraný).

  • Klidný

    Odpovědi 0–3 na stupnici pocitů
  • Částečné starosti

    Odpovědi 4–6 na stupnici pocitů
  • Velké starosti

    Odpovědi 7–10 na stupnici pocitů

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

Nástup druhé vlny epidemie doprovázely dosud dvě vlny nárůstu obav ohledně šíření koronaviru. Nejprve obavy stouply v první polovině září oproti prázdninovému stavu, poté stagnovaly a před polovinou října (v době, kdy byla kvůli rostoucímu počtu nakažených vyhlášena nová opatření) zaznamenaly strmý nárůst. Obavy vzrostly oproti konci prázdnin v podobné míře mezi všemi věkovými skupinami. O něco více posíly mezi ženami než mezi muži (a to ve všech věkových skupinách), naopak k nižšímu nárůstu došlo v Praze než v menších městech a obcích. Silně stouply obavy pracovníků z oblasti služeb a pohostinství.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla jak do života jednotlivců, tak do ekonomiky, společenského a veřejného života. Šíření nákazy představuje riziko pro zdraví vlastní i zdraví blízkých a reakce na epidemii přinesly změny na trhu práce, související dopady na životní standard domácností a značné změny ve fungování veřejného života a institucí. Razantní opatření proti šíření pandemie během jara vedla k omezení každodenních aktivit a proměnila běžný způsob života, ačkoli ten se od května poměrně rychle vracel k původnímu stavu. Epidemie tak postavila jednotlivce před celou řadu změn a rizik i celkovou nejistotu ohledně aktuální situace a jejího dalšího vývoje. Respondentů jsme se proto ve výzkumu Život během pandemie dotazovali, jaké mají ohledně probíhající epidemie koronaviru pocity – do jaké míry jsou klidní, či naopak ustaraní.

Nejvíce se Češi obávali v počátcích epidemie, kdy aktuální vývoj přijímala s klidem přibližně pětina respondentů a ostatní si dělali menší či větší starosti. Velké starosti tehdy projevovalo 50 % respondentů. Míra obav se snižovala do začátku prázdnin, ale poté se výskyt velkých obav začal opět zvyšovat. Tento vývoj nasvědčuje, že v české veřejnosti nezavládl během léta bezstarostný postoj. Velké obavy pociťovala i v nejklidnější době (přelom června a července) pětina respondentů a během prázdnin výskyt velkých obav sílil. Pohled na vývoj v dodržování protektivních opatření však ukazuje, že zvyšující se míru obav nedoprovázel během léta návrat k ochranným opatřením a vyšší ostražitosti, která byla typická pro jarní období.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Věk

Obavy z epidemie koronaviru pociťují častěji lidé ve věku 55 let a vyšším. Velké obavy měla mezi staršími ročníky na přelomu března a dubna více než polovina respondentů, na konci srpna to byla třetina. Naopak nejnižší míru obav můžeme sledovat u nejmladších dospělých ve věku 18–34 let, ačkoli respondenti do 54 let se jim postupně v míře velkých obav přiblížili. Podíl lidí, kteří situaci přijímají s klidem, je dlouhodobě nejvyšší mezi mladými dospělými do 34 let. V době nejmenších celospolečenských obav na konci srpna nepociťovalo žádné výraznější starosti více než 40 % z nich.

Znalost nakaženého

Na začátku výzkumu bylo mezi respondenty jen málo lidí, kteří byli v posledním měsíci v přímém nebo nepřímém kontaktu s nakaženou osobou. Na konci srpna dosáhl jejich počet 140. Větší starosti působil koronavirus lidem, kteří byli v posledních týdnech v přímém či nepřímém kontaktu s nakaženým, avšak pouze v začátcích epidemie do konce dubna. V atmosféře všeobecných obav na vrcholu první vlny epidemie tak strach doléhal více na ty, kteří věděli o svém kontaktu s nakaženou osobou, avšak toto vědomí ztratilo s časem na naléhavosti. V důsledku velmi nízkého počtu respondentů, kteří přišli počátkem jara do kontaktu s nakaženým, je však třeba tento výsledek chápat jako přibližný.

Pohlaví

Více se strach z epidemie podepsal na ženách než na mužích. Na přelomu března a dubna byl rozdíl mezi muži a ženami značný: velké starosti deklarovalo kolem 40 % mužů, naproti tomu dokonce 60 % žen. Muži a ženy se poté v míře svých obav přibližovali, avšak ještě na konci léta velké obavy přiznávala čtvrtina mužů a třetina žen. Větší obavy žen jsou částečně dány vyšším zastoupením starších ročníků mezi ženami.

Velikost obce

Obavy z epidemie doléhají na Čechy bez rozdílu velikosti místa bydliště. Obavy tak neodpovídají tomu, že ve větších městech může hrozit mimo jiné z důvodu většího počtu mezilidských kontaktů vyšší riziko nákazy.

Riziková oblast zaměstnání

Respondentů jsme se dotazovali, zda pracují v některém z rizikových typů povolání: ve zdravotnictví/ošetřovatelství, ve školách/na úřadech, ve službách/pohostinství, jako řidiči/řidičky hromadné dopravy či v povolání, které obnáší kontakt s velkým množstvím lidí. Nejvyšší obavy dlouhodobě pociťují respondenti pracující ve zdravotnictví, avšak postupem času se míra jejich obav vyrovnala s ostatními skupinami. Velké obavy mělo v březnu 60 % a na konci srpna 40 % respondentů ze zdravotnictví. Vysoká míra obav se objevuje také u řidičů/řidiček hromadné dopravy či taxi, avšak z důvodu malého počtu respondentů z této skupiny jsou výsledky méně přesné.


Metodické poznámky

Respondenti byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoje momentální pocity ohledně probíhající epidemie koronaviru. Hodnota 0 byla popsána jako „velmi klidný“, hodnota 10 jako „velmi ustaraný“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8