Jak velké starosti nám dělá pandemie?

Vybrat jiné téma

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla jak do života jednotlivců, tak do ekonomiky, společenského a veřejného života. Šíření nákazy představuje riziko pro zdraví vlastní i zdraví blízkých a reakce na epidemii přinesly změny na trhu práce, související dopady na životní standard domácností a značné změny ve fungování veřejného života a institucí. Epidemie tak postavila jednotlivce před celou řadu změn a rizik i celkovou nejistotu ohledně aktuální situace a jejího dalšího vývoje, což se odráží na dvou třetinách lidí, kterým pandemie dělá starosti během února 2022.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Stupnice, na níž respondenti vyjadřovali své aktuální pocity ohledně probíhající epidemie, sahala od 0 (velmi klidný) po 10 (velmi ustaraný).

  • Klidný

    Odpovědi 0–3 na stupnici pocitů
  • Částečné starosti

    Odpovědi 4–6 na stupnici pocitů
  • Velké starosti

    Odpovědi 7–10 na stupnici pocitů

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Výraznější snížení obav přinesl přelom dubna a května – počátkem května velké obavy pociťovalo 36 % lidí. V srpnu a září se tato hodnota snížila až na 27 %, ale zesilující pandemie již opět dělala velké starosti 45 % lidí na konci listopadu. S nástupem nového roku však přišlo snížení a na konci února si velké starosti dělá jen 24 % obyvatel. Obavy ve společnosti ohledně koronaviru jsou tak oproti loňskému únoru výrazně nižší – velké starosti si tehdy dělalo 49 % osob, což znamená že nastal pokles o 25 procentních bodů. Klidná zůstává menší třetina (32 %) obyvatel. Převažující omikronová mutace, oproti jiným mutacím v české společnosti, nevytvořila mezi lidmi tak silné obavy.


Co byste měli vědět (interpretace)

Na začátku výzkumu bylo mezi respondenty jen málo lidí, kteří byli v posledním měsíci v přímém nebo nepřímém kontaktu s nakaženou osobou. Na konci však jejich počty významně narostly. V obdobích, kdy epidemie sílí, si větší starosti dělají o něco častěji lidé, kteří byli v posledních týdnech v přímém či nepřímém kontaktu s nakaženým. Při doznívání první vlny, se míra obav mezi skupinami vyrovnala. Vědomí kontaktu s nakaženým se tak do obav promítá více v dobách, kdy vývoj epidemie působí závažněji.


Srovnání s minulostí

Nejvíce se Češi obávali na vrcholu jarní vlny 2020, kdy aktuální vývoj přijímala s klidem přibližně pětina respondentů a ostatní si dělali menší či větší starosti. Velké starosti tehdy projevovalo 50 % respondentů. Během podzimní vlny se obavy z epidemie pohybovaly na vysoké úrovni blížící se stavu na přelomu března a dubna (polovina dospělých s velkými starostmi). V prvním prosincovém týdnu, kdy epidemie znovu sílila, začaly vzrůstat i obavy. Ke konci listopadu mělo ohledně epidemie velké starosti 39 % dospělých, na konci prosince to bylo 45 %. Postupným nárůstem došlo na přelomu února a března 2021 k tomu, že velké obavy z koronaviru projevovala opět polovina dospělých, tak jako při první vlně pandemie.


Jak se liší skupiny obyvatel

Obavy z epidemie koronaviru pociťují častěji lidé ve věku 55 let a vyšším. Naopak nejnižší míru obav můžeme sledovat u nejmladších dospělých ve věku 18–34 let, a to jak v dobách zrychlování nákazy, tak během jejího ústupu. Více se strach z epidemie také podepsal na ženách než na mužích. Větší obavy žen jsou částečně dány vyšším zastoupením starších ročníků mezi ženami.


Metodické poznámky

Respondenti byli požádáni, aby na číselné stupnici 0 až 10 vyjádřili svoje momentální pocity ohledně probíhající epidemie koronaviru. Hodnota 0 byla popsána jako „velmi klidný“, hodnota 10 jako „velmi ustaraný“. Ostatní stupně škály nebyly popsány.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)