Jak se pandemie promítá do společenských a volnočasových činností?

Vybrat jiné téma

Protiepidemická opatření se na jaře výrazně odrazila v aktivitách Čechů, od využívání služeb přes stýkání se s blízkými po cestování. Na úroveň před epidemií se většina aktivit vrátila před koncem května. Druhá vlna epidemie omezila sociální život, avšak ve znatelně menším rozsahu než první vlna. Ačkoli intenzita celé řady aktivit polevila, společenské a volnočasové činnosti byly v týdnu od 16. do 22. listopadu vykonávány podobně často jako v první polovině května, tedy v době výrazně příznivější epidemiologické situace a rychlého rozvolňování vládních opatření. Naposledy se intenzita sociálních aktivit snížila před týdnem 19. až 25 října a po celé následující čtyři týdny stagnovala, návštěvy přátel či příbuzných přitom narůstaly.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Zobraz aktivity typu

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie

Podíl respondentů, kteří v daném týdnu vykonávali alespoň jednou následující aktivity:

  • Nakupování v obchodě (popř. návštěva banky/pošty) s větším množstvím lidí

  • Jízda plným MHD, vlakem nebo autobusem

  • Návštěva lékaře či zdravotních a sociálních institucí (domovy důchodců, nemocnice, stacionáře apod.)

  • Využití veřejných toalet

  • Jízda taxi

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

Na podzim došlo s nástupem druhé vlny epidemie k omezení řady sociálních a volnočasových aktivit. Ačkoli intenzita mnoha aktivit oslabovala ještě před zavedením přísnějších protiepidemických opatření v týdnu od 12. října, zásadnější pokles přišel až po nich. V listopadu však oproti závěru října k dalšímu omezování nedocházelo. Míra sociálních aktivit tak v druhé polovině listopadu odpovídá stavu na začátku května, kdy s ústupem první vlny epidemie byla postupně rozvolňována plošná opatření. Relativně vysoké obavy veřejnosti z epidemie a nová vládní opatření z konce října tedy nepřinesly oslabení sociálních aktivit srovnatelné s jarní vlnou a po plánovaném uvolnění vládních opatření od 3. prosince (zejména otevření restaurací, nákupních center a obchodů) je očekávatelný jejich nárůst. Další vlna výzkumu Život během pandemie ukáže, v jakém rozsahu lidé své aktivity obnoví.

Než došlo se začátkem listopadu ke stagnaci, pokračoval v týdnu od 19. do 25. října klesající trend využívání běžných služeb (nakupování, ježdění MHD, využívání veřejných toalet). Poprvé od začátku letních prázdnin se snížil také podíl respondentů, kteří v posledním týdnu navštívili lékaře, zdravotní či sociálních zařízení. Ve srovnání s jinými aktivitami nesouvisí docházka k lékaři s mírou obav (ani po zohlednění věku). Jedno z možných vysvětlení tak je, že za poklesem návštěvy lékařů nestojí zvýšená opatrnost veřejnosti, ale omezené zdravotnické kapacity.

Po uzavření stravovacích zařízení (od 14. října) vymizely návštěvy restaurací a hospod. Podíl respondentů, kteří byli alespoň jednou v předchozím týdnu v restauraci či hospodě, se samovolně snižoval již od prázdnin, ale poměrně pomalým tempem. Zatímco na konci srpna alespoň jednu návštěvu týdně uvedlo téměř 50 % respondentů, v týdnu od 5. do 11. října to byl ještě každý třetí dospělý, tedy podobně jako na počátku června. V souvislosti s uzavřením sportovišť skončila také návštěva sportovních zařízení. Další pokles zaznamenalo v týdnu od 19. do 25. října setkávání se s příbuznými či známými v prostředí domova, které se stabilním tempem snižovalo už od prázdnin. Podíl respondentů, kteří se aspoň jednou týdně setkají s rodinou či známými u sebe či u nich doma, však stále dosahuje úrovně z konce dubna.

Aktivity zahrnující cestování byly postupně utlumovány už od konce srpna (cesty do zahraničí, ježdění na chatu, společné dovolené a výlety, ale i procházky ve společnosti dalších lidí). Během září tento vývoj souvisel spíše se skončením letních prázdnin a do provozování těchto aktivit se nepromítaly obavy z epidemie. Naproti tomu v říjnu již účast na těchto aktivitách s mírou obav souvisí a jejich další oslabování je tak pravděpodobně následkem nástupu druhé vlny epidemie.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Jarní opatření v boji proti šíření nákazy koronaviru výrazně snížila možnosti a příležitosti pro sociální kontakty a dostupnost služeb a sociálního vyžití. Postupné rušení hromadných akcí, uzavření stravovacích a volnočasových zařízení, provozoven služeb a řady obchodů i omezení otevírací doby společně se zákazem volného pohybu se zásadním způsobem odrazily ve společenských a volnočasových aktivitách. Změny se projevily v širokém spektru sociálních aktivit od využívání veřejných služeb po trávení času s blízkými. Nejvíce byly všechny tyto nejrůznější aktivity utlumeny v posledním březnovém týdnu, kdy bylo zavedeno omezení volného pohybu osob. Trávení času s rodinou a přáteli začalo mírně posilovat již v první polovině dubna a využívání služeb v polovině druhé.

Výrazný pokles na jaře zaznamenal podíl dospělých, kteří alespoň jednou v týdnu navštíví restauraci či hospodu. Zatímco v prvním březnovém týdnu byl v restauraci či hospodě téměř každý třetí respondent, v dalších týdnech následoval prudký propad prakticky na nulu společně s uzavřením podniků (v provozu mohly zůstat pouze zaměstnanecké jídelny a prodej přes okno). Návštěva stravovacích zařízení viditelně vzrostla v týdnu od 11. května, kdy byly otevřeny zahrádky. Návštěva restaurací a hospod pak kontinuálně narůstala až do července, kdy do nich aspoň jednou týdně zavítal každý druhý respondent.

Téměř na polovinu byl při vrcholu první vlny omezen styk s rodinou a známými. Ještě v prvním březnovém týdnu se s rodinou či známými v prostředí domova sešlo přibližně 60 % respondentů. V dalších týdnech toto číslo postupně klesalo a největší propad návštěvy zaznamenaly v týdnu, kdy začalo platit omezení volného pohybu osob. Domácí návštěvy rodin a přátel se však začaly vracet už v následujícím týdnu a na původních přibližně 60 % dosáhly před polovinou května.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Věk

Uzavření pohostinských a volnočasových zařízení a zrušení hromadných akcí znamenalo větší zásah do života mladších dospělých do 35 let, kteří tyto služby a možnosti společenského vyžití využívají častěji než starší ročníky, především ve srovnání s dospělými nad 55 let. Na začátku března bylo alespoň jednou týdně v restauraci či hospodě 40 % dospělých do 35 let a 22 % dospělých starších 54 let. S uzavřením stravovacích zařízení (s výjimkou zaměstnaneckých jídelen a prodeje přes okénka) se podíl snížil prakticky na nulu. Podobně se mladších lidí více dotklo omezení sportovního vyžití a zrušení hromadných akcí.

Využívání běžných služeb, pravděpodobně jako formu vlastní ochrany, omezily více starší ročníky. Podíl respondentů, kteří alespoň jednou týdně nakupují v obchodě (či jdou do banky/na poštu) s větším množstvím lidí, poklesl více mezi staršími ročníky nad 55 let, avšak i v dobách nejvyššího omezení činil rozdíl oproti mladé generaci zhruba jen pět procentních bodů. Stejně tak znamenala epidemie pro starší ročníky větší zásah do využívání lékařské péče, protože návštěvy lékařů u nich poklesly z vyššího výchozího stavu. Nakonec zaznamenaly nejstarší generace nejstrmější propad v návštěvách rodiny či přátel, pravděpodobně opět s cílem zabránit možnému přenosu nákazy.

Obavy ohledně koronaviru

Respondentům, kterým dle jejich slov nedělá epidemie výrazné starosti, poklesla sociální aktivita na přelomu března a dubna podobně jako ostatním, avšak rychleji se obnovila. Viditelný byl tento vývoj zejména u návštěvy stravovacích zařízení a styku s rodinou či přáteli.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří se přímo nebo nepřímo setkali s nakaženým, se častěji účastní nejrůznějších forem společenského a volnočasového vyžití. Jarní omezení tak pro ně znamenalo větší útlum, avšak rychleji se také ke svým aktivitám vraceli.

Pohlaví

Rozdíly v dynamice sociálních aktivit mezi muži a ženami do značné míry odráží jejich odlišné věkové složení (tj. větší zastoupení starších ročníků mezi ženami). U mužů a žen docházelo na jaře ke srovnatelnému útlumu využívání běžných služeb. Uzavření stravovacích zařízení se dotklo spíše mužů, protože je navštěvující více. Návštěvy rodin a blízkých poklesly u žen na nižší hodnoty, ačkoli jinak jsou mezi muži a ženami podobně časté.

Velikost místa bydliště

Útlum aktivit obyvatel v obcích různé velikosti obecně odpovídá výchozí intenzitě, s jakou je aktivita v daném místě provozována. Uzavření stravovacích zařízení zasáhlo nejvíce obyvatele Prahy a měst nad 100 tisíc, kde jsou navštěvována častěji. Stejně tak byl ve větších městech nejvyšší propad užívání MHD. V Praze a větších městech se i během jarních opatření chodilo více nakupovat do obchodů s větším počtem lidí, avšak tato vyšší intenzita je odrazem předkrizového stavu.


Metodické poznámky

Respondenti jsou ve výzkumu Život během pandemie dotazováni, zda v předcházejících dvou týdnech (v každém zvlášť) vykonávali alespoň jednou následující aktivity: (1) jízda plným MHD/vlakem/autobusem, (2) nakupování v obchodě (popř. návštěva banky/pošty) s větším množstvím lidí, (3) návštěva lékaře či zdravotních a sociálních institucí (domovy důchodců, nemocnice, stacionáře apod.), (4) využití veřejných toalet, (5) jízda taxi, (6) návštěva restaurace/hospody, (7) návštěva menších sportovních utkání, koncertů či kulturních akcí (50 až 500 účastníků), (8) návštěva větších sportovních utkání, koncertů či kulturních akcí (více než 500 účastníků), (9) návštěva fitness, sportovišť, hraní týmových sportů, (10) účast na společenské události za přítomnosti více než pěti lidí (např. svatba), (11) návštěva rodiny či přátel (u nich či u vás doma), (12) společná dovolená či výlet s více lidmi, (13) chození do parku, po městě apod. ve více než dvou lidech, (14) ježdění na chatu/chalupu a komunikace s místními, (15) cestování či výjezd za prací do zahraničí.

Na účast na hromadných akcích nebyli respondenti dotazováni v období 16. března až 24. dubna (menší akce), resp. až 1. června (větší akce), protože se v tu dobu nemohly konat. Do dat je v těchto případech doplněna nula. Většina aktivit byla zjišťována již od první vlny šetření, avšak některé byly doplněny až postupně: účast na společenské události, chození do parku, ježdění na chatu/chalupu, cestování či výjezd za prací do zahraničí. Tyto aktivity jsou v grafech vykresleny až od okamžiku, kdy byly do výzkumu zahrnuty.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8