Druhá vlna epidemie: co je nového od září?
Na podzim došlo s nástupem druhé vlny epidemie k omezení řady sociálních a volnočasových aktivit. Ačkoli intenzita mnoha aktivit oslabovala ještě před zavedením přísnějších protiepidemických opatření v týdnu od 12. října, zásadnější pokles přišel až po nich. V listopadu však oproti závěru října k dalšímu omezování nedocházelo. Míra sociálních aktivit tak v druhé polovině listopadu odpovídá stavu na začátku května, kdy s ústupem první vlny epidemie byla postupně rozvolňována plošná opatření. Relativně vysoké obavy veřejnosti z epidemie a nová vládní opatření z konce října tedy nepřinesly oslabení sociálních aktivit srovnatelné s jarní vlnou a po plánovaném uvolnění vládních opatření od 3. prosince (zejména otevření restaurací, nákupních center a obchodů) je očekávatelný jejich nárůst. Další vlna výzkumu Život během pandemie ukáže, v jakém rozsahu lidé své aktivity obnoví.
Než došlo se začátkem listopadu ke stagnaci, pokračoval v týdnu od 19. do 25. října klesající trend využívání běžných služeb (nakupování, ježdění MHD, využívání veřejných toalet). Poprvé od začátku letních prázdnin se snížil také podíl respondentů, kteří v posledním týdnu navštívili lékaře, zdravotní či sociálních zařízení. Ve srovnání s jinými aktivitami nesouvisí docházka k lékaři s mírou obav (ani po zohlednění věku). Jedno z možných vysvětlení tak je, že za poklesem návštěvy lékařů nestojí zvýšená opatrnost veřejnosti, ale omezené zdravotnické kapacity.
Po uzavření stravovacích zařízení (od 14. října) vymizely návštěvy restaurací a hospod. Podíl respondentů, kteří byli alespoň jednou v předchozím týdnu v restauraci či hospodě, se samovolně snižoval již od prázdnin, ale poměrně pomalým tempem. Zatímco na konci srpna alespoň jednu návštěvu týdně uvedlo téměř 50 % respondentů, v týdnu od 5. do 11. října to byl ještě každý třetí dospělý, tedy podobně jako na počátku června. V souvislosti s uzavřením sportovišť skončila také návštěva sportovních zařízení. Další pokles zaznamenalo v týdnu od 19. do 25. října setkávání se s příbuznými či známými v prostředí domova, které se stabilním tempem snižovalo už od prázdnin. Podíl respondentů, kteří se aspoň jednou týdně setkají s rodinou či známými u sebe či u nich doma, však stále dosahuje úrovně z konce dubna.
Aktivity zahrnující cestování byly postupně utlumovány už od konce srpna (cesty do zahraničí, ježdění na chatu, společné dovolené a výlety, ale i procházky ve společnosti dalších lidí). Během září tento vývoj souvisel spíše se skončením letních prázdnin a do provozování těchto aktivit se nepromítaly obavy z epidemie. Naproti tomu v říjnu již účast na těchto aktivitách s mírou obav souvisí a jejich další oslabování je tak pravděpodobně následkem nástupu druhé vlny epidemie.
První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?
Jarní opatření v boji proti šíření nákazy koronaviru výrazně snížila možnosti a příležitosti pro sociální kontakty a dostupnost služeb a sociálního vyžití. Postupné rušení hromadných akcí, uzavření stravovacích a volnočasových zařízení, provozoven služeb a řady obchodů i omezení otevírací doby společně se zákazem volného pohybu se zásadním způsobem odrazily ve společenských a volnočasových aktivitách. Změny se projevily v širokém spektru sociálních aktivit od využívání veřejných služeb po trávení času s blízkými. Nejvíce byly všechny tyto nejrůznější aktivity utlumeny v posledním březnovém týdnu, kdy bylo zavedeno omezení volného pohybu osob. Trávení času s rodinou a přáteli začalo mírně posilovat již v první polovině dubna a využívání služeb v polovině druhé.
Výrazný pokles na jaře zaznamenal podíl dospělých, kteří alespoň jednou v týdnu navštíví restauraci či hospodu. Zatímco v prvním březnovém týdnu byl v restauraci či hospodě téměř každý třetí respondent, v dalších týdnech následoval prudký propad prakticky na nulu společně s uzavřením podniků (v provozu mohly zůstat pouze zaměstnanecké jídelny a prodej přes okno). Návštěva stravovacích zařízení viditelně vzrostla v týdnu od 11. května, kdy byly otevřeny zahrádky. Návštěva restaurací a hospod pak kontinuálně narůstala až do července, kdy do nich aspoň jednou týdně zavítal každý druhý respondent.
Téměř na polovinu byl při vrcholu první vlny omezen styk s rodinou a známými. Ještě v prvním březnovém týdnu se s rodinou či známými v prostředí domova sešlo přibližně 60 % respondentů. V dalších týdnech toto číslo postupně klesalo a největší propad návštěvy zaznamenaly v týdnu, kdy začalo platit omezení volného pohybu osob. Domácí návštěvy rodin a přátel se však začaly vracet už v následujícím týdnu a na původních přibližně 60 % dosáhly před polovinou května.
Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?
Věk
Uzavření pohostinských a volnočasových zařízení a zrušení hromadných akcí znamenalo větší zásah do života mladších dospělých do 35 let, kteří tyto služby a možnosti společenského vyžití využívají častěji než starší ročníky, především ve srovnání s dospělými nad 55 let. Na začátku března bylo alespoň jednou týdně v restauraci či hospodě 40 % dospělých do 35 let a 22 % dospělých starších 54 let. S uzavřením stravovacích zařízení (s výjimkou zaměstnaneckých jídelen a prodeje přes okénka) se podíl snížil prakticky na nulu. Podobně se mladších lidí více dotklo omezení sportovního vyžití a zrušení hromadných akcí.
Využívání běžných služeb, pravděpodobně jako formu vlastní ochrany, omezily více starší ročníky. Podíl respondentů, kteří alespoň jednou týdně nakupují v obchodě (či jdou do banky/na poštu) s větším množstvím lidí, poklesl více mezi staršími ročníky nad 55 let, avšak i v dobách nejvyššího omezení činil rozdíl oproti mladé generaci zhruba jen pět procentních bodů. Stejně tak znamenala epidemie pro starší ročníky větší zásah do využívání lékařské péče, protože návštěvy lékařů u nich poklesly z vyššího výchozího stavu. Nakonec zaznamenaly nejstarší generace nejstrmější propad v návštěvách rodiny či přátel, pravděpodobně opět s cílem zabránit možnému přenosu nákazy.
Obavy ohledně koronaviru
Respondentům, kterým dle jejich slov nedělá epidemie výrazné starosti, poklesla sociální aktivita na přelomu března a dubna podobně jako ostatním, avšak rychleji se obnovila. Viditelný byl tento vývoj zejména u návštěvy stravovacích zařízení a styku s rodinou či přáteli.
Znalost nakaženého
Dospělí, kteří se přímo nebo nepřímo setkali s nakaženým, se častěji účastní nejrůznějších forem společenského a volnočasového vyžití. Jarní omezení tak pro ně znamenalo větší útlum, avšak rychleji se také ke svým aktivitám vraceli.
Pohlaví
Rozdíly v dynamice sociálních aktivit mezi muži a ženami do značné míry odráží jejich odlišné věkové složení (tj. větší zastoupení starších ročníků mezi ženami). U mužů a žen docházelo na jaře ke srovnatelnému útlumu využívání běžných služeb. Uzavření stravovacích zařízení se dotklo spíše mužů, protože je navštěvující více. Návštěvy rodin a blízkých poklesly u žen na nižší hodnoty, ačkoli jinak jsou mezi muži a ženami podobně časté.
Velikost místa bydliště
Útlum aktivit obyvatel v obcích různé velikosti obecně odpovídá výchozí intenzitě, s jakou je aktivita v daném místě provozována. Uzavření stravovacích zařízení zasáhlo nejvíce obyvatele Prahy a měst nad 100 tisíc, kde jsou navštěvována častěji. Stejně tak byl ve větších městech nejvyšší propad užívání MHD. V Praze a větších městech se i během jarních opatření chodilo více nakupovat do obchodů s větším počtem lidí, avšak tato vyšší intenzita je odrazem předkrizového stavu.
