Jak se pandemie promítá do společenských a volnočasových činností?

Vybrat jiné téma

Protiepidemická opatření se na jaře výrazně odrazila v aktivitách Čechů, od využívání služeb přes stýkání se s blízkými po cestování. Druhá a třetí vlna epidemie také omezily sociální život, avšak ve znatelně menším rozsahu než jarní vlna. Během Vánoc nechodila řada lidí do práce a pokleslo využívání služeb – lidé méně nakupovali, jezdili veřejnou dopravou nebo chodili k lékaři. Naopak častější bylo chození na návštěvy do domovů přátel či rodiny. V lednu se využívání služeb opět zintenzivnilo, ale přísnější opatření ho udržela na nižší úrovni než před Vánoci. V prvních dvou únorových týdnech se míra sociálních aktivit oproti lednu neměnila.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Zobraz aktivity typu

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie

Podíl respondentů, kteří v daném týdnu vykonávali alespoň jednou následující aktivity:

  • Nakupování v obchodě (popř. návštěva banky/pošty) s větším množstvím lidí

  • Jízda plným MHD, vlakem nebo autobusem

  • Návštěva lékaře či zdravotních a sociálních institucí (domovy důchodců, nemocnice, stacionáře apod.)

  • Využití veřejných toalet

  • Jízda taxi

Co můžeme v datech pozorovat?

Třetí a čtvrtá vlna epidemie: co je nového od prosince?

V prvním prosincovém týdnu v souvislosti s uvolněním vládních opatření posílila intenzita řady aktivit. Vrátily se především návštěvy stravovacích zařízení, avšak pouze částečně ve srovnání se stavem těsně před jejich uzavřením. V týdnu od 14. do 20. prosince bylo v restauraci, hospodě či baru alespoň jednou 19 % respondentů (v týdnu těsně před jejich uzavřením v říjnu to bylo přibližně 30 %). O několik procentních bodů před Vánoci posílilo i nakupování, ježdění plným MHD a návštěvy přátel či příbuzných. V povánočním týdnu od 27. prosince do 3. ledna lidé omezili využívání služeb (nákupy, ježdění MHD, návštěvy lékaře), naopak se více než celý podzim, ale stále méně než v létě, stýkali s blízkými. Klesla tak sice celková intenzita blízkých kontaktů, ale narostly ty delší a bez roušky (viz téma Kontakt s lidmi).

Po skončení svátků četnost návštěv mezi přáteli a rodinou poklesla (alespoň jednu týdně uvádělo v závěru ledna 53 % respondentů, v povánočním týdnu to bylo 62 %) a obnovilo se užívání služeb. K tomu však v souvislosti s protiepidemickými opatřeními z konce prosince došlo jen částečně ve srovnání s předvánoční dobou, zejména v případě nakupování. Zatímco v předvánočním týdnu bylo alespoň jednou v obchodě s větším počtem lidí 78 % respondentů, v týdnu od 18. ledna to bylo 71 % – podobně jako v dobách největších omezení v podzimní vlně (přelom října a prosince). O něco méně než před Vánoci lidé také využívali MHD nebo chodili k lékaři. Během prvních dvou únorových týdnů je míra sociální aktivity podobná jako ve druhé půlce ledna.


Druhá vlna epidemie: co se dělo do konce listopadu?

Na podzim došlo s nástupem druhé vlny epidemie k omezení řady sociálních a volnočasových aktivit. Ačkoli intenzita mnoha aktivit oslabovala už v září, zásadnější pokles přišel až v polovině října, kdy byla zavedena přísnější protiepidemická opatření (uzavření škol, stravovacích zařízení, provozoven služeb, části obchodů). Jarní míry omezení aktivit však dosaženo nebylo. V listopadu další pokles sociálních a volnočasových činností nenásledoval, míra většiny aktivit stagnovala a ještě před koncem měsíce začala mírně růst. Návštěvy rodiny a přátel začaly posilovat již od konce října.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Jarní opatření v boji proti šíření nákazy koronaviru výrazně snížila možnosti a příležitosti pro sociální kontakty a dostupnost služeb a sociálního vyžití. Postupné rušení hromadných akcí, uzavření stravovacích a volnočasových zařízení, provozoven služeb a řady obchodů i omezení otevírací doby společně se zákazem volného pohybu se zásadním způsobem odrazily v širokém spektru společenských a volnočasových činností. Nejvíce byly všechny tyto nejrůznější aktivity utlumeny v posledním březnovém týdnu, kdy bylo zavedeno omezení volného pohybu osob. Trávení času s rodinou a přáteli začalo mírně posilovat již v první polovině dubna a využívání služeb v polovině druhé. Návštěva stravovacích zařízení viditelně vzrostla v týdnu od 11. května, kdy byly otevřeny zahrádky, a kontinuálně pak narůstala až do července. Podobně i ostatní aktivity se stupňovaly až do letních prázdnin.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Věk

Uzavření pohostinských a volnočasových zařízení a zrušení hromadných akcí znamená větší zásah do života mladších dospělých do 35 let, kteří tyto služby a možnosti společenského vyžití využívají častěji než starší ročníky, především ve srovnání s dospělými nad 55 let. Na začátku března bylo alespoň jednou týdně v restauraci či hospodě 40 % dospělých do 35 let a 22 % dospělých starších 54 let. Podobně se mladších lidí více dotklo omezení sportovního vyžití a zrušení hromadných akcí.

Využívání běžných služeb, pravděpodobně jako formu vlastní ochrany, omezily zvláště na jaře starší ročníky více než mladší. Stejně tak znamenala epidemie pro starší ročníky větší zásah do využívání lékařské péče, protože návštěvy lékařů u nich poklesly z vyššího výchozího stavu. Nakonec zaznamenaly nejstarší generace nejstrmější propad v návštěvách rodiny či přátel, pravděpodobně opět s cílem zabránit možnému přenosu nákazy.

Obavy ohledně koronaviru

Respondentům, kterým dle jejich slov nedělá epidemie výrazné starosti, poklesla sociální aktivita na přelomu března a dubna podobně jako ostatním, avšak rychleji se obnovila. Viditelný byl tento vývoj zejména u návštěvy stravovacích zařízení a styku s rodinou či přáteli.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří se přímo nebo nepřímo setkali s nakaženým, se častěji účastní nejrůznějších forem společenského a volnočasového vyžití. Jarní omezení tak pro ně znamenalo větší útlum, avšak rychleji se také ke svým aktivitám vraceli.

Pohlaví

Rozdíly v dynamice sociálních aktivit mezi muži a ženami do značné míry odráží jejich odlišné věkové složení (tj. větší zastoupení starších ročníků mezi ženami). U mužů a žen došlo ke srovnatelnému útlumu využívání běžných služeb v dobách omezování společenského života. Uzavírání stravovacích zařízení se dotklo spíše mužů, protože je navštěvující více.

Velikost místa bydliště

Útlum aktivit obyvatel v obcích různé velikosti obecně odpovídá výchozí intenzitě, s jakou je aktivita v daném místě provozována. Uzavření stravovacích zařízení zasáhlo nejvíce obyvatele Prahy a měst nad 100 tisíc, kde jsou navštěvována častěji. Stejně tak byl ve větších městech nejvyšší propad užívání MHD. V Praze a větších městech se i během jarních opatření chodilo více nakupovat do obchodů s větším počtem lidí, avšak tato vyšší intenzita je odrazem předkrizového stavu.


Metodické poznámky

Respondenti jsou ve výzkumu Život během pandemie dotazováni, zda v předcházejících dvou týdnech (v každém zvlášť) vykonávali alespoň jednou následující aktivity: (1) jízda plným MHD/vlakem/autobusem, (2) nakupování v obchodě (popř. návštěva banky/pošty) s větším množstvím lidí, (3) návštěva lékaře či zdravotních a sociálních institucí (domovy důchodců, nemocnice, stacionáře apod.), (4) využití veřejných toalet, (5) jízda taxi, (6) návštěva restaurace/hospody, (7) návštěva menších sportovních utkání, koncertů či kulturních akcí (50 až 500 účastníků), (8) návštěva větších sportovních utkání, koncertů či kulturních akcí (více než 500 účastníků), (9) návštěva fitness, sportovišť, hraní týmových sportů, (10) účast na společenské události za přítomnosti více než pěti lidí (např. svatba), (11) návštěva rodiny či přátel (u nich či u vás doma), (12) společná dovolená či výlet s více lidmi, (13) chození do parku, po městě apod. ve více než dvou lidech, (14) ježdění na chatu/chalupu a komunikace s místními, (15) cestování či výjezd za prací do zahraničí.

Na účast na hromadných akcích nebyli respondenti dotazováni v období 16. března až 24. dubna (menší akce), resp. až 1. června (větší akce), protože se v tu dobu nemohly konat. Do dat je v těchto případech doplněna nula. Většina aktivit byla zjišťována již od první vlny šetření, avšak některé byly doplněny až postupně: účast na společenské události, chození do parku, ježdění na chatu/chalupu, cestování či výjezd za prací do zahraničí. Tyto aktivity jsou v grafech vykresleny až od okamžiku, kdy byly do výzkumu zahrnuty.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)