Během září a v prvních dvou říjnových týdnech došlo k omezení řady sociálních a volnočasových aktivit. Míra sociálních aktivit v druhém říjnovém týdnu však odpovídá stavu na přelomu května a června, kdy s ústupem první vlny epidemie došlo k téměř úplnému rozvolnění sociálního života.

Část změn od konce srpna lze přičítat skončení letních prázdnin a dovolených: pokles tak nastal v cestách do zahraničí, ježdění na chatu, společných dovolených a výletech, procházkách ve společnosti dalších lidí. Ve všech těchto případech pozorujeme viditelný pokles oproti prázdninám, avšak poměrně malý vůči počátku června. Účast na těchto aktivitách nesouvisí s mírou obav, lze se tedy domnívat, že jejich oslabení v září je dáno především koncem prázdnin.

Naproti tomu jiné aktivity více souvisí s mírou obav (i při zohlednění věku) a na jejich omezení v září a říjnu se tak pravděpodobně podepsala nastupující druhá vlna epidemie. Patří mezi ně návštěvy rodiny či přátel, ale také restaurací a hospod, které alespoň jednou týdně na konci června navštívilo 45 % respondentů, na konci srpna 47 % a v druhém říjnovém týdnu 32 %. Do této skupiny aktivit se řadí také využívání některých služeb. Mírně vůči červnu a prázdninám oslabilo nakupování a ježdění MHD, naopak docházka k lékaři (včetně návštěvy zdravotních a sociálních institucí) zůstává nezměněna.

Při zohlednění věku uvádějí účast na hromadných akcích (sportovní utkání, koncerty, kulturní akce) o něco méně ti, kterým epidemie dělá starosti. Je tak možné, že druhá vlna epidemie se projevila stagnací těchto aktivit, jejichž četnost by jinak po létě narostla.

Jarní opatření v boji proti šíření nákazy koronaviru výrazně snížila možnosti a příležitosti pro sociální kontakty a dostupnost služeb a sociálního vyžití. Postupné rušení hromadných akcí, uzavření stravovacích a volnočasových zařízení, provozoven služeb a řady obchodů i omezení otevírací doby společně se zákazem volného pohybu se zásadním způsobem odrazily ve společenských a volnočasových aktivitách. Změny se projevily v širokém spektru sociálních aktivit od využívání veřejných služeb po trávení času s blízkými. Nejvíce byly všechny tyto nejrůznější aktivity utlumeny v posledním březnovém týdnu, kdy bylo zavedeno omezení volného pohybu osob. Trávení času s rodinou a přáteli začalo mírně posilovat již v první polovině dubna a využívání služeb v polovině druhé.

Výrazný pokles na jaře zaznamenal podíl dospělých, kteří alespoň jednou v týdnu navštíví restauraci či hospodu. Zatímco v prvním březnovém týdnu byl v restauraci či hospodě téměř každý třetí respondent, v dalších týdnech následoval prudký propad prakticky na nulu společně s uzavřením podniků (v provozu mohly zůstat pouze zaměstnanecké jídelny a prodej přes okno). Návštěva stravovacích zařízení viditelně vzrostla v týdnu od 11. května, kdy byly otevřeny zahrádky. Návštěva restaurací a hospod pak kontinuálně narůstala až do července, kdy do nich aspoň jednou týdně zavítal každý druhý respondent.

Téměř na polovinu byl při vrcholu první vlny omezen styk s rodinou a známými. Ještě v prvním březnovém týdnu se s rodinou či známými v prostředí domova sešlo přibližně 60 % respondentů. V dalších týdnech toto číslo postupně klesalo a největší propad návštěvy zaznamenaly v týdnu, kdy začalo platit omezení volného pohybu osob. Domácí návštěvy rodin a přátel se však začaly vracet už v následujícím týdnu a na původních přibližně 60 % dosáhly před polovinou května.

Věk

Uzavření pohostinských a volnočasových zařízení a zrušení hromadných akcí znamenalo větší zásah do života mladších dospělých do 35 let, kteří tyto služby a možnosti společenského vyžití využívají častěji než starší ročníky, především ve srovnání s dospělými nad 55 let. Na začátku března bylo alespoň jednou týdně v restauraci či hospodě 40 % dospělých do 35 let a 22 % dospělých starších 54 let. S uzavřením stravovacích zařízení (s výjimkou zaměstnaneckých jídelen a prodeje přes okénka) se podíl snížil prakticky na nulu. Podobně se mladších lidí více dotklo omezení sportovního vyžití a zrušení hromadných akcí.

Využívání běžných služeb, pravděpodobně jako formu vlastní ochrany, omezily více starší ročníky. Podíl respondentů, kteří alespoň jednou týdně nakupují v obchodě (či jdou do banky/na poštu) s větším množstvím lidí, poklesl více mezi staršími ročníky nad 55 let, avšak i v dobách nejvyššího omezení činil rozdíl oproti mladé generaci zhruba jen pět procentních bodů. Stejně tak znamenala epidemie pro starší ročníky větší zásah do využívání lékařské péče, protože návštěvy lékařů u nich poklesly z vyššího výchozího stavu. Nakonec zaznamenaly nejstarší generace nejstrmější propad v návštěvách rodiny či přátel, pravděpodobně opět s cílem zabránit možnému přenosu nákazy.

Obavy ohledně koronaviru

Respondentům, kterým dle jejich slov nedělá epidemie výrazné starosti, poklesla sociální aktivita na přelomu března a dubna podobně jako ostatním, avšak rychleji se obnovila. Viditelný byl tento vývoj zejména u návštěvy stravovacích zařízení a styku s rodinou či přáteli.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří se přímo nebo nepřímo setkali s nakaženým, se častěji účastní nejrůznějších forem společenského a volnočasového vyžití. Jarní omezení tak pro ně znamenalo větší útlum, avšak rychleji se také ke svým aktivitám vraceli.

Pohlaví

Rozdíly v dynamice sociálních aktivit mezi muži a ženami do značné míry odráží jejich odlišné věkové složení (tj. větší zastoupení starších ročníků mezi ženami). U mužů a žen docházelo na jaře ke srovnatelnému útlumu využívání běžných služeb. Uzavření stravovacích zařízení se dotklo spíše mužů, protože je navštěvující více. Návštěvy rodin a blízkých poklesly u žen na nižší hodnoty, ačkoli jinak jsou mezi muži a ženami podobně časté.

Velikost místa bydliště

Útlum aktivit obyvatel v obcích různé velikosti obecně odpovídá výchozí intenzitě, s jakou je aktivita v daném místě provozována. Uzavření stravovacích zařízení zasáhlo nejvíce obyvatele Prahy a měst nad 100 tisíc, kde jsou navštěvována častěji. Stejně tak byl ve větších městech nejvyšší propad užívání MHD. V Praze a větších městech se i během jarních opatření chodilo více nakupovat do obchodů s větším počtem lidí, avšak tato vyšší intenzita je odrazem předkrizového stavu.