Během ledna a většiny února míra sociálních aktivit stagnovala na úrovni o něco nižší než před vánočními svátky. Až v týdnu od 22. do 28. února se aktivity mírně omezily v řádu několika procentních bodů – zejména využívání MHD a návštěvy mezi rodinou a přáteli. Březnové restrikce přinesly pokles především pro setkávání s rodinou a přáteli. V posledním únorovém týdnu se alespoň jednou s rodinou či známými doma setkala necelá polovina respondentů (47 %), v týdnu od 8. března to bylo 39 %. Útlum nastal také u jiných aktivit, jako je nakupování, ježdění MHD či společné procházky po okolí, avšak jen v rozsahu jednoho či dvou procentních bodů.

Po tomto propadu v první půlce března se aktivity v posledních dvou březnových týdnech vrátily zpět do stavu z konce února. Během dubna dále posilovaly návštěvy mezi přáteli a známými (v týdnu od 26. dubna mělo aspoň jednu návštěvu 58 % respondentů) a rozrůstaly se také kolektivní aktivity jako společné procházky venku či výlety i ježdění na chatu. Konec dubna přinesl i zvýšené využívání služeb.

V prvním prosincovém týdnu v souvislosti s uvolněním vládních opatření posílila intenzita řady aktivit. Vrátily se především návštěvy stravovacích zařízení, avšak pouze částečně ve srovnání se stavem těsně před jejich uzavřením. V týdnu od 14. do 20. prosince bylo v restauraci, hospodě či baru alespoň jednou 19 % respondentů (v týdnu těsně před jejich uzavřením v říjnu to bylo přibližně 30 %). O několik procentních bodů před Vánoci posílilo i nakupování, ježdění plným MHD a návštěvy přátel či příbuzných. V povánočním týdnu od 27. prosince do 3. ledna lidé omezili využívání služeb (nákupy, ježdění MHD, návštěvy lékaře), naopak se více než celý podzim, ale stále méně než v létě, stýkali s blízkými. Klesla tak sice celková intenzita blízkých kontaktů, ale narostly ty delší a bez roušky (viz téma Kontakt s lidmi).

Po skončení svátků četnost návštěv mezi přáteli a rodinou poklesla (alespoň jednu týdně uvádělo v závěru ledna 53 % respondentů, v povánočním týdnu to bylo 62 %) a obnovilo se užívání služeb. K tomu však v souvislosti s protiepidemickými opatřeními z konce prosince došlo jen částečně ve srovnání s předvánoční dobou, zejména v případě nakupování. Zatímco v předvánočním týdnu bylo alespoň jednou v obchodě s větším počtem lidí 78 % respondentů, v týdnu od 18. ledna to bylo 71 % – podobně jako v dobách největších omezení v podzimní vlně (přelom října a prosince). O něco méně než před Vánoci lidé také využívali MHD nebo chodili k lékaři. Během prvních dvou únorových týdnů je míra sociální aktivity podobná jako ve druhé půlce ledna.

Na podzim došlo s nástupem druhé vlny epidemie k omezení řady sociálních a volnočasových aktivit. Ačkoli intenzita mnoha aktivit oslabovala už v září, zásadnější pokles přišel až v polovině října, kdy byla zavedena přísnější protiepidemická opatření (uzavření škol, stravovacích zařízení, provozoven služeb, části obchodů). Jarní míry omezení aktivit však dosaženo nebylo. V listopadu další pokles sociálních a volnočasových činností nenásledoval, míra většiny aktivit stagnovala a ještě před koncem měsíce začala mírně růst. Návštěvy rodiny a přátel začaly posilovat již od konce října.

Jarní opatření v boji proti šíření nákazy koronaviru výrazně snížila možnosti a příležitosti pro sociální kontakty a dostupnost služeb a sociálního vyžití. Postupné rušení hromadných akcí, uzavření stravovacích a volnočasových zařízení, provozoven služeb a řady obchodů i omezení otevírací doby společně se zákazem volného pohybu se zásadním způsobem odrazily v širokém spektru společenských a volnočasových činností. Nejvíce byly všechny tyto nejrůznější aktivity utlumeny v posledním březnovém týdnu, kdy bylo zavedeno omezení volného pohybu osob. Trávení času s rodinou a přáteli začalo mírně posilovat již v první polovině dubna a využívání služeb v polovině druhé. Návštěva stravovacích zařízení viditelně vzrostla v týdnu od 11. května, kdy byly otevřeny zahrádky, a kontinuálně pak narůstala až do července. Podobně i ostatní aktivity se stupňovaly až do letních prázdnin.

Věk

Uzavření pohostinských a volnočasových zařízení a zrušení hromadných akcí znamená větší zásah do života mladších dospělých do 35 let, kteří tyto služby a možnosti společenského vyžití využívají častěji než starší ročníky, především ve srovnání s dospělými nad 55 let. Na začátku března bylo alespoň jednou týdně v restauraci či hospodě 40 % dospělých do 35 let a 22 % dospělých starších 54 let. Podobně se mladších lidí více dotklo omezení sportovního vyžití a zrušení hromadných akcí.

Využívání běžných služeb, pravděpodobně jako formu vlastní ochrany, omezily zvláště na jaře starší ročníky více než mladší. Stejně tak znamenala epidemie pro starší ročníky větší zásah do využívání lékařské péče, protože návštěvy lékařů u nich poklesly z vyššího výchozího stavu. Nakonec zaznamenaly nejstarší generace nejstrmější propad v návštěvách rodiny či přátel, pravděpodobně opět s cílem zabránit možnému přenosu nákazy.

Obavy ohledně koronaviru

Respondentům, kterým dle jejich slov nedělá epidemie výrazné starosti, poklesla sociální aktivita na přelomu března a dubna podobně jako ostatním, avšak rychleji se obnovila. Viditelný byl tento vývoj zejména u návštěvy stravovacích zařízení a styku s rodinou či přáteli.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří se přímo nebo nepřímo setkali s nakaženým, se častěji účastní nejrůznějších forem společenského a volnočasového vyžití. Jarní omezení tak pro ně znamenalo větší útlum, avšak rychleji se také ke svým aktivitám vraceli.

Pohlaví

Rozdíly v dynamice sociálních aktivit mezi muži a ženami do značné míry odráží jejich odlišné věkové složení (tj. větší zastoupení starších ročníků mezi ženami). U mužů a žen došlo ke srovnatelnému útlumu využívání běžných služeb v dobách omezování společenského života. Uzavírání stravovacích zařízení se dotklo spíše mužů, protože je navštěvují více.

Velikost místa bydliště

Útlum aktivit obyvatel v obcích různé velikosti obecně odpovídá výchozí intenzitě, s jakou je aktivita v daném místě provozována. Uzavření stravovacích zařízení zasáhlo nejvíce obyvatele Prahy a měst nad 100 tisíc, kde jsou navštěvována častěji. Stejně tak byl ve větších městech nejvyšší propad užívání MHD. V Praze a větších městech se i během jarních opatření chodilo více nakupovat do obchodů s větším počtem lidí, avšak tato vyšší intenzita je odrazem předkrizového stavu.