Jak se vyvíjí ekonomická situace domácností?

Vybrat jiné téma

Uzavření ekonomiky během první vlny epidemie na jaře 2020 vedlo k několikaměsíčnímu nárůstu příjmové chudoby v české společnosti. Podíl dospělých žijících pod hranicí 60 % ekvivalizovaného mediánového příjmu domácností se z necelé desetiny vyšplhal téměř na dvojnásobek. Během roku 2021 se ale vrátil na předkrizové hodnoty. Pro sledování vývoje v čase používáme hranici chudoby z doby před epidemií (2019), která je kontinuálně upravována o inflaci. Vidíme tedy, že kvůli současnému zdražování energií a dalších komodit se 16 % domácností reálně příjmově propadlo pod hranici, kterou bychom před 2 lety označili za chudobu. To je výrazný nárůst, na který musí reagovat sociální či daňová politika.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Standardně zajištění

    Patří k vyšší příjmové polovině českých domácností či mají úspory. Tedy čistý měsíční příjem jejich domácnosti je alespoň na úrovni českého mediánu či mají úspory, které by jim stačily na více než měsíc života.
  • Nízkopříjmoví bez větších úspor

    Čistý měsíční příjem jejich domácnosti je nižší než medián a zároveň mají úspory, které vydrží maximálně na měsíc.
  • V příjmové chudobě

    Čistý měsíční příjem je pod hranicí příjmové chudoby z roku 2019 adjustované o inflaci.

    Měsíční příjem domácnosti je přepočtený dle struktury domácnosti (tzv. spotřební jednotky). Příjmové hranice (medián, 60 % mediánu = hranice chudoby) jsou převzaty z ČSU 2019 a upraveny o meziměsíční inflaci. Sledujeme tedy vývoj vzhledem ke stabilní definici chudoby, která reaguje na nárůst cen.

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Sílící epidemie v listopadu a energetická krize lehce prohloubily finanční krizi domácností a na konci listopadu opět 10 % osob žilo v příjmové chudobě. K nárůstu osob v příjmové chudobě došlo po čtyřech měsících, kdy se pod hranicí příjmové chudoby vyskytovalo stabilně 9 % osob. Koncem roku se příjmová chudoba týkala již opět 9 % obyvatel. S nástupem nového roku 2022 došlo ke skokovému navýšení inflace, které má silné ekonomické dopady na české domácnosti – v příjmové chudobě se v lednu až únoru nacházelo 16 % obyvatel a dalších 15 % obyvatel má příjmy pod medián s úsporami, které jim vydrží maximálně měsíc.


Co byste měli vědět (interpretace)

Domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby se potýkají s existenčními potížemi a mají následně větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Krize se také výrazněji projevila u domácností s dětmi – mimo jiné proto, že sem patří samoživitelky, které ztratily výraznou část příjmu přechodem na ošetřovné, a je zde více rodičů s nestabilními úvazky, které zaměstnavatelé mohli rychle omezit.

Použitý ukazatel je však třeba chápat jako spíše konzervativní odhad ekonomických potíží, který může podhodnocovat reálnou změnu příjmů. Příjmy jsou ve výzkumu Život během pandemie zjišťovány otázkou na kategorie po 5tisícových intervalech a restrukturovány na kardinální ukazatel a ekvivalizovány podle počtu spotřebních jednotek. Citlivost této míry proto může být nižší a nemusí zachytit menší úbytky příjmu v rozsahu menších jednotek tisíců. Výchozí míra příjmové chudoby před krizí (11 %) může být vyšší než v oficiálních datech EU-SILC (9–10 %) kvůli výběrové chybě, přibližnosti reportování a výpočtu příjmů, i kvůli tomu, že respondenti ve výzkumu SILC reportují o příjmech před exekuční srážkou a SILC nezahrnuje lidi bydlící na ubytovnách a azylových domech.


Srovnání s minulostí

Během dubna až května 2020 výrazně vystoupil podíl dospělých, jejichž domácnost měla v daném měsíci příjem pod hranicí chudoby, a to na dvojnásobek oproti stavu před epidemií z (9 na 20 %). Podíl respondentů v domácnostech s příjmy, které by v době před epidemií spadaly pod hranici tzv. relativní příjmové chudoby, se poté od konce srpna roku 2020 ustálil přibližně na 10 až 12 % a na této úrovni se zachoval až do loňského května. Poté mírně poklesl na hodnotu 9 % a tento stav vydržel až do konce listopadu, kdy již opět 10 % lidí žilo pod hranicí chudoby. Po celou dobu epidemie zůstává stabilní podíl dospělých, jejichž domácnost má příjem pod medián a úspory, které by vydržely maximálně jeden měsíc (přibližně 17 až 19 %).


Jak se liší skupiny obyvatel

Epidemie znamenala větší riziko pádu do chudoby pro méně stabilní skupiny na trhu práce. Zatímco u zaměstnanců nepřinesla epidemie zvýšený podíl chudých, u OSVČ, ale také pracujících na dohody či s příjmy na ruku, se riziko poklesu příjmů pod hranici chudoby zvýšilo. U OSVČ je ale patrný pozitivní efekt vyplácení kompenzačních bonusů v květnu až červnu a v prosinci roku 2020. Během podzimu a zimy v prvním roce epidemie se situace zhoršila zejména u pracujících ze sektoru obchodu a služeb – jde pravděpodobně o dopady restrikcí a omezování spotřeby ve druhé vlně epidemie. Dlouhodobě pak platí, že příjmová chudoba postihuje častěji lidi se základní školou či střední školou bez maturity, a naopak nejméně hrozí vysokoškolákům.


Metodické poznámky

Respondenti ve výzkumu uvádějí aktuální čistý měsíční příjem své domácnosti, který je následně restrukturován na kardinální ukazatel a přepočten na velikost domácnosti (vydělen počtem spotřebních jednotek: první dospělý je dle metodiky Eurostat brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek či důchodů. Respondenti vybírají příjem své domácnosti z nabídky kategorií po 5tisícových intervalech, získaná míra proto nemusí být citlivá vůči posunům příjmu v řádu několika tisíců. Příjem domácnosti před epidemií byl zjišťován analogickou otázkou, která byla retrospektivně položena ve třetí vlně výzkumu (duben 2020).

Při zařazování domácností do kategorií příjmové chudoby a nízkopříjmových je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci – tedy každý měsíc šetření se hranice chudoby navyšuje dle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Tím zohledňujeme při stanovování příjmové chudoby, že dochází k růstu cen. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)