Podíl respondentů v těžce ekonomicky zasažených domácnostech se během léta ustálil na přibližně 10 % a stejná situace panuje i v polovině října. Stabilní zůstává i podíl lehce zasažených domácností – v nich stejně jako v létě žije kolem čtvrtiny dospělých Čechů. Stejně jako na jaře a v létě platí, že k nejvíce postiženým se řadí domácnosti OSVČ a lidí pracujících alespoň zčásti na dohody či s příjmy na ruku, dále domácnosti lidí bez maturity, domácnosti žijící už před krizí pod hranicí chudoby a domácnosti pracovníků v oblasti obchodu a služeb. Během září do první poloviny října se mírně prohloubilo ekonomické zasažení domácností zaměstnanců a po oživení v první polovině září také domácností, jejichž členové pracují v sektoru obchodu a služeb.

České domácnosti od března čelily několika typům problémů, které se mohly projevit v jejich hospodaření – ztráta práce menší části OSVČ a zaměstnanců, přechod stovek tisíců zaměstnanců do programu Antivirus, kde dostávají 60 % původní mzdy, zkrácení úvazků a snížení mezd dalších zaměstnanců, které se projevilo meziročním poklesem mediánové mzdy, ztráty neevidovaných příjmů, jako jsou práce na dohodu a příjmy tzv. na ruku, jarní přechody rodičů na ošetřovné či snižování podpory nezaměstnaných po dvou měsících od ztráty práce.

Zhruba šestina respondentů patřila na jaře do domácností, kterým poklesl příjem o 30 a více procent a zároveň měly úspory maximálně na dva měsíce. Údaje je nutno brát jako přibližné (domácnosti pokles příjmu odhadují, a ačkoli je dále verifikován změnou příjmu před a po krizi, nemusí být odhad přesný). Tyto domácnosti ale mohou mít větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Počet zasažených v čase klesá s tím, jak si část OSVČ obnovila činnost, skončily ošetřovné a omezuje se počet pracovníků na překážkách práce programu Antivirus. Část domácností bude ale zřejmě zasažena dlouhodobě.

Zhruba čtvrtina domácností byla od dubna do konce srpna zasažena lehce – příjem jim poklesl minimálně o 10 % a měly úspory nejdéle na půl roku (případně mají úspory na déle než půl roku, ale přišly od počátku epidemie alespoň o 30 % příjmů). U nich nelze očekávat existenční problémy, ale pokles příjmů se může promítnout do strategií, jako je omezování některých typů spotřeby.

Pracovní status před krizí

Těžké ekonomické zasažení domácnosti uvádělo mezi dubnem a srpnem výrazně méně zaměstnanců než OSVČ (u nich je odhad ale kvůli menšímu vzorku jen přibližný). Z hlediska počtu zasažených lidí je však nutno si uvědomit, že zaměstnanců je zhruba šestkrát více než OSVČ. Lze tak přibližně odhadovat, že ekonomická krize zasahovala ke konci léta výrazně domácnosti 350 až 450 tisíc zaměstnanců a 50 až 150 tisíc OSVČ.

Výrazné zasažení domácnosti reportuje i okolo sedmi procent důchodců, což se díky stabilním příjmům z důchodu může jevit nepravděpodobné. Je třeba si ale uvědomit, že část důchodců pracuje na částečné úvazky a takřka 40 tisíc z nich také na tzv. dohody, které byly v průběhu krize často omezované. Další část zasažených důchodců žije s pracujícími dětmi a partnery, kteří přišli o část příjmů. Přesto je celkové zasažení domácností, v nichž žijí důchodci, omezené – zhruba tří čtvrtin z nich se krize nijak viditelně nedotkla.

Forma práce před krizí

Krize výrazně ekonomicky zasáhla domácnosti respondentů, kteří si před krizí vydělávali na dohodu či dostávali část příjmu na ruku. Jedno z toho přiznává zhruba sedm procent respondentů výzkumu. Patří sem pracovně aktivní lidé v prekarizovaných pozicích, ale také část důchodců, studentů či matek na rodičovské. Domácnosti zhruba pětiny až čtvrtiny těchto lidí byly během jara a léta zasaženy těžce – trpěly velkým propadem příjmů a neměly velké úspory. Tyto odhady je nutno z důvodu malé velikosti vzorku chápat jako přibližné.

Vzdělání

Krize výrazněji ekonomicky zasáhla domácnosti lidí bez maturity. Častěji mezi nimi docházelo k omezování úvazků, mezd, přechodům do Antiviru a ztrátám prací v nestabilních pozicích. Dopady jsou také dlouhodobější – alespoň nějak situace na konci léta zasahovala domácnosti okolo 40 % respondentů bez maturity, podobně jako tomu bylo na přelomu dubna a května. U domácností vysokoškoláků se kombinuje nižší a krátkodobý propad příjmů a vyšší úspory. Pokud bychom z křížení přes vzdělání odstranili domácnosti důchodců, kteří tvoří část lidí bez maturity, byl by rozdíl ještě markantnější.

Typ domácnosti – děti a příjem před krizí

Krize se výrazněji projevila u domácností s dětmi. Ty, které měly příjem pod medián, byly silněji zasaženy ze začátku – mimo jiné proto, že sem patří samoživitelky, které ztratily výraznou část příjmu přechodem na ošetřovné, a je zde více rodičů s nestabilními úvazky, které zaměstnavatelé mohli rychle omezit. Domácnosti s dětmi a původním příjmem nad medián byly zasaženy méně, ale stabilněji – kvůli omezení části úvazků, mezd a propadům příjmů OSVČ. I mezi nimi jsou přitom často domácnosti bez velkých úspor.

Příjem domácnosti před krizí

Těžce zasaženy byly zejména domácnosti, které se již před krizí pohybovaly pod hranicí chudoby (jde o zhruba desetinu domácností, jejichž ekvivalizovaný příjem byl do 60 % mediánu v ČR). Od jara do konce léta byla asi pětina z nich krizí vážně zasažena – ztratily minimálně 30 % z již omezeného příjmu a nemají velké úspory. Tyto domácnosti doplácejí na nestabilní příjmy a fakt, že v nich je často pouze jedna vydělávající osoba.

Obor práce

V důsledku výrazného omezení sektoru služeb a obchodu a toho, že zde lidé často pracují jako OSVČ či v prekarizovaných pozicích (dohody), došlo na jaře k výraznému zasažení domácností respondentů, kteří v těchto oborech pracují. V průběhu léta se situace těchto domácností ale výrazně zlepšila. Situace domácností lidí pracujících v dalších segmentech ekonomiky byla lepší, ale příjmová omezení zde mohou být stabilnější, protože reagují na dlouhodobé změny v domácí poptávce, exportu – nikoli na dočasné restrikce veřejného života.