Podíl respondentů v domácnostech s příjmy, které by v době před epidemií spadaly pod hranici tzv. relativní příjmové chudoby, se od konce srpna ustálil přibližně na 12 % (po jarním navýšení až na 20 %) a na této úrovni se udržel až do února. Domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby se potýkají s existenčními potížemi, mají větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Od léta zůstával stabilní i podíl dospělých, jejichž domácnost má příjem pod medián a úspory, které by vydržely maximálně jeden měsíc (přibližně 17 až 19 %). Zatímco u zaměstnanců nepřinesly druhá a třetí vlna epidemie zvýšený podíl chudých, u OSVČ, ale také pracujících na dohody či s příjmy na ruku, se riziko poklesu příjmů pod hranici chudoby zvýšilo. U OSVČ je ale patrný pozitivní efekt vyplácení kompenzačních bonusů v květnu až v červnu a v prosinci. Oproti létu se situace od podzimu zhoršila zejména u pracujících ze sektoru obchodu a služeb – jde pravděpodobně o dopady restrikcí a omezování spotřeby ve druhé vlně epidemie. Stejně jako na jaře a v létě platí, že příjmová chudoba postihuje častěji lidi se základní školou či střední školou bez maturity, a naopak nejméně hrozí vysokoškolákům.

Použitý ukazatel je však třeba chápat jako spíše konzervativní odhad ekonomických potíží, který může podhodnocovat reálnou změnu příjmů. Příjmy jsou ve výzkumu Život během pandemie zjišťovány otázkou na kategorie po 5tisícových intervalech a restrukturovány na kardinální ukazatel a ekvivalizovány podle počtu spotřebních jednotek. Citlivost této míry proto může být nižší a nemusí zachytit menší úbytky příjmu v rozsahu menších jednotek tisíců. Výchozí míra příjmové chudoby před krizí (11 %) může být vyšší než v oficiálních datech EU-SILC (9–10 %) kvůli výběrové chybě, přibližnosti reportování a výpočtu příjmů, i kvůli tomu, že respondenti ve výzkumu SILC reportují o příjmech před exekuční srážkou a SILC nezahrnuje lidi bydlící na ubytovnách a azylových domech.

České domácnosti od března čelily několika typům problémů, které se mohly projevit v jejich hospodaření – ztráta práce menší části OSVČ a zaměstnanců, přechod stovek tisíců zaměstnanců do programu Antivirus, kde dostávali 60 % původní mzdy, zkrácení úvazků a snížení mezd dalších zaměstnanců, které se projevilo meziročním poklesem mediánové mzdy, ztráty neevidovaných příjmů, jako jsou práce na dohodu a příjmy tzv. na ruku, jarní přechody rodičů na ošetřovné či snižování podpory nezaměstnaných po dvou měsících od ztráty práce.

Během dubna až května výrazně vystoupil podíl dospělých, jejichž domácnost měla v daném měsíci příjem pod hranici chudoby (12 818 Kč na spotřební jednotku – první dospělý je dle metodiky Eurostat brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Příjmy domácností se postupně zvyšovaly s tím, jak si část OSVČ obnovila činnost, skončily ošetřovné a omezoval se počet pracovníků na překážkách práce programu Antivirus. Míra chudoby na jaře vzrostla především mezi OSVČ a lidmi, kteří před krizí pracovali na dohodu nebo měli příjmy na černo. U těchto skupin také zvýšené riziko pádu do chudoby přetrvávalo déle než u zaměstnanců, u nichž se příjmy obnovovaly rychleji.

Pracovní status před krizí

Jarní vlna dopadla tvrději na OSVČ ve srovnání se zaměstnanci. Zatímco předkrizová míra příjmové chudoby je v obou skupinách srovnatelná, domácnost každého šestého zaměstnance se během dubna nacházela pod hranicí chudoby, ale mezi živnostníky to byl každý čtvrtý. Podzimní vlna se výrazněji nepodepsala na domácnostech zaměstnanců, avšak u živnostníků byl propad příjmů během listopadu patrný. Z hlediska počtu zasažených lidí je však nutno si uvědomit, že zaměstnanců je zhruba šestkrát více než OSVČ. Data naznačují, že finanční situaci OSVČ pomohly zlepšit kompenzační bonusy vyplácené v květnu až červnu a prosinci – v těchto obdobích se oproti předcházejícím týdnům snížil podíl OSVČ ohrožených příjmovou chudobou.

Na jaře si pohoršily také domácnosti důchodců, což se díky stabilním příjmům z důchodu může jevit nepravděpodobné. Je třeba si ale uvědomit, že část důchodců pracuje na částečné úvazky a takřka 40 tisíc z nich také na tzv. dohody, které byly v průběhu krize často omezované. Další část zasažených důchodců žije s pracujícími dětmi a partnery, kteří přišli o část příjmů. Přesto je celkové zasažení domácností, v nichž žijí důchodci, o něco nižší než domácností zaměstnanců.

Forma práce před krizí

Krize výrazně ekonomicky zasáhla domácnosti respondentů, kteří si před ní vydělávali na dohodu či dostávali část příjmu na ruku. Jedno z toho přiznává zhruba sedm procent respondentů výzkumu. Patří sem pracovně aktivní lidé v prekarizovaných pozicích, ale také část důchodců, studentů či matek na rodičovské. V dubnu se u nich přibližně dvakrát zvýšilo zastoupení domácností pod hranicí chudoby a na rozdíl od zaměstnanců a živnostníků jsou tyto dopady dlouhodobější. Tyto odhady je nutno z důvodu malé velikosti vzorku chápat jako přibližné.

Vzdělání

Krize výrazněji ekonomicky zasáhla domácnosti lidí bez maturity. Častěji mezi nimi docházelo k omezování úvazků, mezd, přechodům do Antiviru a ztrátám prací v nestabilních pozicích. Míra chudoby mezi nimi výrazně vzrostla na jaře a lehce také na podzim. Naproti tomu mezi vysokoškoláky se podíl chudých zvýšil během jara jen v omezené míře a na podzim nikoli.

Přítomnost dětí v domácnosti

Krize se výrazněji projevila u domácností s dětmi – mimo jiné proto, že sem patří samoživitelky, které ztratily výraznou část příjmu přechodem na ošetřovné, a je zde více rodičů s nestabilními úvazky, které zaměstnavatelé mohli rychle omezit. V domácnostech s dětmi se na jaře podíl chudých téměř zdvojnásobil a dopady byly dlouhodobější – jejich míra chudoby se k předkrizovému stavu vracela déle.

Finanční situace domácnosti před krizí

Vývoj ekonomické situace domácností podle jejich předkrizového příjmu ukazuje, že zatímco některé české domácnosti prožily v roce 2020 pokles příjmů, jiným se naopak finanční situace zlepšila. Necelé dvě pětiny domácností, které začínaly na počátku roku v příjmové chudobě, se z ní do konce roku vymanily. Naopak více než desetina nízkopříjmových a menší část domácností s vyššími příjmy do chudoby spadla.

Obor práce

V důsledku výrazného omezení sektoru služeb a obchodu a toho, že zde lidé často pracují jako OSVČ či v prekarizovaných pozicích (dohody), došlo na jaře k výraznému zasažení domácností respondentů, kteří v těchto oborech pracují. V průběhu léta se situace těchto domácností výrazně zlepšila, avšak podzim pro ně znamenal opětovné zvýšení rizika propadnout se do chudoby.