život během pandemie

Jak postihla pandemie ekonomickou situaci domácností?

Vybrat jiné téma

Vývoj ekonomiky od začátku epidemie těžce dopadá na zhruba desetinu Čechů – jejich domácnosti zaznamenaly pokles příjmu o 30 a více % a neměly velké úspory. Domácnosti další přibližně čtvrtiny Čechů si v tomto období pohoršily lehce. Po nejtvrdších dopadech, které přišly na vrcholu jarní vlny, se situace během letních prázdnin ustálila a do první poloviny října nedošlo ani ke zhoršení, ani ke zlepšení.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Lehce ekonomicky zasažení

    Příjem jejich domácnosti od počátku epidemie klesl minimálně o 10 % a zároveň domácnost nemá úspory na déle než půl roku. Řadí se sem rovněž domácnosti, které mají úspory na déle než půl roku, avšak jejich příjem klesl od počátku epidemie o 30 či více %.
  • Těžce ekonomicky zasažení

    Příjem jejich domácnosti od počátku epidemie klesl o 30 či více % a zároveň má domácnost úspory maximálně na dva měsíce.

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

Podíl respondentů v těžce ekonomicky zasažených domácnostech se během léta ustálil na přibližně 10 % a stejná situace panuje i v polovině října. Stabilní zůstává i podíl lehce zasažených domácností – v nich stejně jako v létě žije kolem čtvrtiny dospělých Čechů. Stejně jako na jaře a v létě platí, že k nejvíce postiženým se řadí domácnosti OSVČ a lidí pracujících alespoň zčásti na dohody či s příjmy na ruku, dále domácnosti lidí bez maturity, domácnosti žijící už před krizí pod hranicí chudoby a domácnosti pracovníků v oblasti obchodu a služeb. Během září do první poloviny října se mírně prohloubilo ekonomické zasažení domácností zaměstnanců a po oživení v první polovině září také domácností, jejichž členové pracují v sektoru obchodu a služeb.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

České domácnosti od března čelily několika typům problémů, které se mohly projevit v jejich hospodaření – ztráta práce menší části OSVČ a zaměstnanců, přechod stovek tisíců zaměstnanců do programu Antivirus, kde dostávají 60 % původní mzdy, zkrácení úvazků a snížení mezd dalších zaměstnanců, které se projevilo meziročním poklesem mediánové mzdy, ztráty neevidovaných příjmů, jako jsou práce na dohodu a příjmy tzv. na ruku, jarní přechody rodičů na ošetřovné či snižování podpory nezaměstnaných po dvou měsících od ztráty práce.

Zhruba šestina respondentů patřila na jaře do domácností, kterým poklesl příjem o 30 a více procent a zároveň měly úspory maximálně na dva měsíce. Údaje je nutno brát jako přibližné (domácnosti pokles příjmu odhadují, a ačkoli je dále verifikován změnou příjmu před a po krizi, nemusí být odhad přesný). Tyto domácnosti ale mohou mít větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Počet zasažených v čase klesá s tím, jak si část OSVČ obnovila činnost, skončily ošetřovné a omezuje se počet pracovníků na překážkách práce programu Antivirus. Část domácností bude ale zřejmě zasažena dlouhodobě.

Zhruba čtvrtina domácností byla od dubna do konce srpna zasažena lehce – příjem jim poklesl minimálně o 10 % a měly úspory nejdéle na půl roku (případně mají úspory na déle než půl roku, ale přišly od počátku epidemie alespoň o 30 % příjmů). U nich nelze očekávat existenční problémy, ale pokles příjmů se může promítnout do strategií, jako je omezování některých typů spotřeby.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Pracovní status před krizí

Těžké ekonomické zasažení domácnosti uvádělo mezi dubnem a srpnem výrazně méně zaměstnanců než OSVČ (u nich je odhad ale kvůli menšímu vzorku jen přibližný). Z hlediska počtu zasažených lidí je však nutno si uvědomit, že zaměstnanců je zhruba šestkrát více než OSVČ. Lze tak přibližně odhadovat, že ekonomická krize zasahovala ke konci léta výrazně domácnosti 350 až 450 tisíc zaměstnanců a 50 až 150 tisíc OSVČ.

Výrazné zasažení domácnosti reportuje i okolo sedmi procent důchodců, což se díky stabilním příjmům z důchodu může jevit nepravděpodobné. Je třeba si ale uvědomit, že část důchodců pracuje na částečné úvazky a takřka 40 tisíc z nich také na tzv. dohody, které byly v průběhu krize často omezované. Další část zasažených důchodců žije s pracujícími dětmi a partnery, kteří přišli o část příjmů. Přesto je celkové zasažení domácností, v nichž žijí důchodci, omezené – zhruba tří čtvrtin z nich se krize nijak viditelně nedotkla.

Forma práce před krizí

Krize výrazně ekonomicky zasáhla domácnosti respondentů, kteří si před krizí vydělávali na dohodu či dostávali část příjmu na ruku. Jedno z toho přiznává zhruba sedm procent respondentů výzkumu. Patří sem pracovně aktivní lidé v prekarizovaných pozicích, ale také část důchodců, studentů či matek na rodičovské. Domácnosti zhruba pětiny až čtvrtiny těchto lidí byly během jara a léta zasaženy těžce – trpěly velkým propadem příjmů a neměly velké úspory. Tyto odhady je nutno z důvodu malé velikosti vzorku chápat jako přibližné.

Vzdělání

Krize výrazněji ekonomicky zasáhla domácnosti lidí bez maturity. Častěji mezi nimi docházelo k omezování úvazků, mezd, přechodům do Antiviru a ztrátám prací v nestabilních pozicích. Dopady jsou také dlouhodobější – alespoň nějak situace na konci léta zasahovala domácnosti okolo 40 % respondentů bez maturity, podobně jako tomu bylo na přelomu dubna a května. U domácností vysokoškoláků se kombinuje nižší a krátkodobý propad příjmů a vyšší úspory. Pokud bychom z křížení přes vzdělání odstranili domácnosti důchodců, kteří tvoří část lidí bez maturity, byl by rozdíl ještě markantnější.

Typ domácnosti – děti a příjem před krizí

Krize se výrazněji projevila u domácností s dětmi. Ty, které měly příjem pod medián, byly silněji zasaženy ze začátku – mimo jiné proto, že sem patří samoživitelky, které ztratily výraznou část příjmu přechodem na ošetřovné, a je zde více rodičů s nestabilními úvazky, které zaměstnavatelé mohli rychle omezit. Domácnosti s dětmi a původním příjmem nad medián byly zasaženy méně, ale stabilněji – kvůli omezení části úvazků, mezd a propadům příjmů OSVČ. I mezi nimi jsou přitom často domácnosti bez velkých úspor.

Příjem domácnosti před krizí

Těžce zasaženy byly zejména domácnosti, které se již před krizí pohybovaly pod hranicí chudoby (jde o zhruba desetinu domácností, jejichž ekvivalizovaný příjem byl do 60 % mediánu v ČR). Od jara do konce léta byla asi pětina z nich krizí vážně zasažena – ztratily minimálně 30 % z již omezeného příjmu a nemají velké úspory. Tyto domácnosti doplácejí na nestabilní příjmy a fakt, že v nich je často pouze jedna vydělávající osoba.

Obor práce

V důsledku výrazného omezení sektoru služeb a obchodu a toho, že zde lidé často pracují jako OSVČ či v prekarizovaných pozicích (dohody), došlo na jaře k výraznému zasažení domácností respondentů, kteří v těchto oborech pracují. V průběhu léta se situace těchto domácností ale výrazně zlepšila. Situace domácností lidí pracujících v dalších segmentech ekonomiky byla lepší, ale příjmová omezení zde mohou být stabilnější, protože reagují na dlouhodobé změny v domácí poptávce, exportu – nikoli na dočasné restrikce veřejného života.


Metodické poznámky

Respondenti ve výzkumu reportují procentuální pokles celkového příjmu své domácnosti. Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek či důchodů. Od 2. vlny výzkumu je tento odhad verifikován srovnáním, do jaké kategorie příjmů řadí respondent svou domácnost nyní a do jaké ji řadil před krizí.

V křížení podle příjmu domácnosti před krizí vycházíme z tzv. ekvivalizovaného příjmu domácnosti – jde o celkový původní příjem domácnosti přepočtený podle velikosti domácnosti (vydělen počtem spotřebních jednotek).

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8