Druhá až čtvrtá vlna epidemie: co se dělo od září?
Podíl respondentů v domácnostech s příjmy, které by v době před epidemií spadaly pod hranici tzv. relativní příjmové chudoby, se od konce srpna ustálil přibližně na 12 % (po jarním navýšení až na 20 %) a na této úrovni se udržel až do února. Domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby se potýkají s existenčními potížemi, mají větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Od léta zůstával stabilní i podíl dospělých, jejichž domácnost má příjem pod medián a úspory, které by vydržely maximálně jeden měsíc (přibližně 17 až 19 %). Zatímco u zaměstnanců nepřinesly druhá a třetí vlna epidemie zvýšený podíl chudých, u OSVČ, ale také pracujících na dohody či s příjmy na ruku, se riziko poklesu příjmů pod hranici chudoby zvýšilo. U OSVČ je ale patrný pozitivní efekt vyplácení kompenzačních bonusů v květnu až v červnu a v prosinci. Oproti létu se situace od podzimu zhoršila zejména u pracujících ze sektoru obchodu a služeb – jde pravděpodobně o dopady restrikcí a omezování spotřeby ve druhé vlně epidemie. Stejně jako na jaře a v létě platí, že příjmová chudoba postihuje častěji lidi se základní školou či střední školou bez maturity, a naopak nejméně hrozí vysokoškolákům.
Použitý ukazatel je však třeba chápat jako spíše konzervativní odhad ekonomických potíží, který může podhodnocovat reálnou změnu příjmů. Příjmy jsou ve výzkumu Život během pandemie zjišťovány otázkou na kategorie po 5tisícových intervalech a restrukturovány na kardinální ukazatel a ekvivalizovány podle počtu spotřebních jednotek. Citlivost této míry proto může být nižší a nemusí zachytit menší úbytky příjmu v rozsahu menších jednotek tisíců. Výchozí míra příjmové chudoby před krizí (11 %) může být vyšší než v oficiálních datech EU-SILC (9–10 %) kvůli výběrové chybě, přibližnosti reportování a výpočtu příjmů, i kvůli tomu, že respondenti ve výzkumu SILC reportují o příjmech před exekuční srážkou a SILC nezahrnuje lidi bydlící na ubytovnách a azylových domech.