Jak postihla pandemie ekonomickou situaci domácností?

Vybrat jiné téma

Uzavření ekonomiky během první vlny epidemie na jaře 2020 vedlo k několikaměsíčnímu nárůstu příjmové chudoby v české společnosti. Podíl dospělých žijících pod hranicí 60 % ekvivalizovaného mediánového příjmu domácností (z doby před krizí) se z necelé desetiny vyšplhal téměř na dvojnásobek. Od září 2020 až do letošního července žilo pod hranicí chudoby stabilně 10 až 12 % respondentů, přičemž od konce srpna se jedná o 9 % obyvatel, kteří žijí pod hranicí příjmové chudoby. Epidemie znamenala větší riziko pádu do chudoby pro méně stabilní skupiny na trhu práce, lidi s nižším vzděláním, domácnosti s dětmi i pracovníky ze sektoru obchodu a služeb. Další pětina Čechů žije v domácnostech, které v případě výpadku omezených příjmů (pod medián) může ohrožovat absence úspor, které jim vydrží maximálně na jeden měsíc.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Standardně zajištění

    Patří k vyšší příjmové polovině českých domácností či mají úspory. Tedy čistý měsíční příjem jejich domácnosti je alespoň na úrovni českého mediánu či mají úspory, které by jim stačily na více než měsíc života.
  • Nízkopříjmoví bez větších úspor

    Čistý měsíční příjem jejich domácnosti je nižší než medián a zároveň mají úspory, které vydrží maximálně na měsíc.
  • V příjmové chudobě

    Čistý měsíční příjem je pod hranicí 60 % českého mediánu, tedy pod hranicí chudoby.

    Měsíční příjem domácnosti je přepočtený dle struktury domácnosti (tzv. spotřební jednotky). Příjmové hranice (medián, 60 % mediánu = hranice chudoby) jsou převzaty z ČSU 2019 a upraveny o inflaci. Sledujeme tedy vývoj vzhledem ke stabilní definici chudoby, která se v čase nemění.

Co můžeme v datech pozorovat?

Další vlny epidemie: co se dělo od září 2020?

Podíl respondentů v domácnostech s příjmy, které by v době před epidemií spadaly pod hranici tzv. relativní příjmové chudoby, se od konce srpna minulého roku ustálil přibližně na 10 až 12 % (poté, co na jaře 2020 dosahoval až 20 %) a na této úrovni se zachoval až do letošního července. Mírný pokles na aktuální hodnotu 9 % nastal s koncem srpna. Domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby se potýkají s existenčními potížemi, mají větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Od léta zůstával stabilní i podíl dospělých, jejichž domácnost má příjem pod medián a úspory, které by vydržely maximálně jeden měsíc (přibližně 17 až 19 %). Zatímco u zaměstnanců nepřinesly druhá a další vlny epidemie zvýšený podíl chudých, u OSVČ, ale také pracujících na dohody či s příjmy na ruku, se riziko poklesu příjmů pod hranici chudoby zvýšilo. U OSVČ je ale patrný pozitivní efekt vyplácení kompenzačních bonusů v květnu až červnu a v prosinci minulého roku. Během podzimu a zimy se situace zhoršila zejména u pracujících ze sektoru obchodu a služeb – jde pravděpodobně o dopady restrikcí a omezování spotřeby ve druhé vlně epidemie. Dlouhodobě pak platí, že příjmová chudoba postihuje častěji lidi se základní školou či střední školou bez maturity, a naopak nejméně hrozí vysokoškolákům.

Použitý ukazatel je však třeba chápat jako spíše konzervativní odhad ekonomických potíží, který může podhodnocovat reálnou změnu příjmů. Příjmy jsou ve výzkumu Život během pandemie zjišťovány otázkou na kategorie po 5tisícových intervalech a restrukturovány na kardinální ukazatel a ekvivalizovány podle počtu spotřebních jednotek. Citlivost této míry proto může být nižší a nemusí zachytit menší úbytky příjmu v rozsahu menších jednotek tisíců. Výchozí míra příjmové chudoby před krizí (11 %) může být vyšší než v oficiálních datech EU-SILC (9–10 %) kvůli výběrové chybě, přibližnosti reportování a výpočtu příjmů, i kvůli tomu, že respondenti ve výzkumu SILC reportují o příjmech před exekuční srážkou a SILC nezahrnuje lidi bydlící na ubytovnách a azylových domech.


První vlna epidemie a její dozvuky: duben až srpen 2020

České domácnosti od března čelily několika typům problémů, které se mohly projevit v jejich hospodaření – ztráta práce menší části OSVČ a zaměstnanců, přechod stovek tisíců zaměstnanců do programu Antivirus, kde dostávali 60 % původní mzdy, zkrácení úvazků a snížení mezd dalších zaměstnanců, které se projevilo meziročním poklesem mediánové mzdy, ztráty neevidovaných příjmů, jako jsou práce na dohodu a příjmy tzv. na ruku, jarní přechody rodičů na ošetřovné či snižování podpory nezaměstnaných po dvou měsících od ztráty práce.

Během dubna až května výrazně vystoupil podíl dospělých, jejichž domácnost měla v daném měsíci příjem pod hranici chudoby (12 818 Kč na spotřební jednotku – první dospělý je dle metodiky Eurostat brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Příjmy domácností se postupně zvyšovaly s tím, jak si část OSVČ obnovila činnost, skončily ošetřovné a omezoval se počet pracovníků na překážkách práce programu Antivirus. Míra chudoby na jaře vzrostla především mezi OSVČ a lidmi, kteří před krizí pracovali na dohodu nebo měli příjmy na černo. U těchto skupin také zvýšené riziko pádu do chudoby přetrvávalo déle než u zaměstnanců, u nichž se příjmy obnovovaly rychleji.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Pracovní status před krizí

Jarní vlna dopadla tvrději na OSVČ ve srovnání se zaměstnanci. Zatímco předkrizová míra příjmové chudoby je v obou skupinách srovnatelná, domácnost každého šestého zaměstnance se během dubna nacházela pod hranicí chudoby, ale mezi živnostníky to byl každý čtvrtý. Podzimní vlna se výrazněji nepodepsala na domácnostech zaměstnanců, avšak u živnostníků byl propad příjmů během listopadu patrný. Z hlediska počtu zasažených lidí je však nutno si uvědomit, že zaměstnanců je zhruba šestkrát více než OSVČ. Data naznačují, že finanční situaci OSVČ pomohly zlepšit kompenzační bonusy vyplácené v květnu až červnu a prosinci – v těchto obdobích se oproti předcházejícím týdnům snížil podíl OSVČ ohrožených příjmovou chudobou.

Na jaře si pohoršily také domácnosti důchodců, což se díky stabilním příjmům z důchodu může jevit nepravděpodobné. Je třeba si ale uvědomit, že část důchodců pracuje na částečné úvazky a takřka 40 tisíc z nich také na tzv. dohody, které byly v průběhu krize často omezované. Další část zasažených důchodců žije s pracujícími dětmi a partnery, kteří přišli o část příjmů. Přesto je celkové zasažení domácností, v nichž žijí důchodci, o něco nižší než domácností zaměstnanců.

Forma práce před krizí

Krize výrazně ekonomicky zasáhla domácnosti respondentů, kteří si před ní vydělávali na dohodu či dostávali část příjmu na ruku. Jedno z toho přiznává zhruba sedm procent respondentů výzkumu. Patří sem pracovně aktivní lidé v prekarizovaných pozicích, ale také část důchodců, studentů či matek na rodičovské. V dubnu se u nich přibližně dvakrát zvýšilo zastoupení domácností pod hranicí chudoby a na rozdíl od zaměstnanců a živnostníků jsou tyto dopady dlouhodobější. Tyto odhady je nutno z důvodu malé velikosti vzorku chápat jako přibližné.

Vzdělání

Krize výrazněji ekonomicky zasáhla domácnosti lidí bez maturity. Častěji mezi nimi docházelo k omezování úvazků, mezd, přechodům do Antiviru a ztrátám prací v nestabilních pozicích. Míra chudoby mezi nimi výrazně vzrostla na jaře a lehce také na podzim. Naproti tomu mezi vysokoškoláky se podíl chudých zvýšil během jara jen v omezené míře a na podzim nikoli.

Přítomnost dětí v domácnosti

Krize se výrazněji projevila u domácností s dětmi – mimo jiné proto, že sem patří samoživitelky, které ztratily výraznou část příjmu přechodem na ošetřovné, a je zde více rodičů s nestabilními úvazky, které zaměstnavatelé mohli rychle omezit. V domácnostech s dětmi se na jaře podíl chudých téměř zdvojnásobil a dopady byly dlouhodobější – jejich míra chudoby se k předkrizovému stavu vracela déle.

Finanční situace domácnosti před krizí

Vývoj ekonomické situace domácností podle jejich předkrizového příjmu ukazuje, že zatímco některé české domácnosti prožily v roce 2020 pokles příjmů, jiným se naopak finanční situace zlepšila. Necelé dvě pětiny domácností, které začínaly na počátku roku v příjmové chudobě, se z ní do konce roku vymanily. Naopak více než desetina nízkopříjmových a menší část domácností s vyššími příjmy do chudoby spadla.

Obor práce

V důsledku výrazného omezení sektoru služeb a obchodu a toho, že zde lidé často pracují jako OSVČ či v prekarizovaných pozicích (dohody), došlo na jaře k výraznému zasažení domácností respondentů, kteří v těchto oborech pracují. V průběhu léta se situace těchto domácností výrazně zlepšila, avšak podzim pro ně znamenal opětovné zvýšení rizika propadnout se do chudoby.


Metodické poznámky

Respondenti ve výzkumu uvádějí aktuální čistý měsíční příjem své domácnosti, který je následně restrukturován na kardinální ukazatel a přepočten na velikost domácnosti (vydělen počtem spotřebních jednotek: první dospělý je dle metodiky Eurostat brán jako 1 spotřební jednotka, další dospělí a větší děti za 0,5 jednotky a menší děti za 0,3). Do celkového příjmu domácnosti se počítají příjmy z pracovní činnosti (včetně příjmů na ruku či na dohodu), dávek či důchodů. Respondenti vybírají příjem své domácnosti z nabídky kategorií po 5tisícových intervalech, získaná míra proto nemusí být citlivá vůči posunům příjmu v řádu několika tisíců. Příjem domácnosti před epidemií byl zjišťován analogickou otázkou, která byla retrospektivně položena ve třetí vlně výzkumu (duben 2020). Při zařazování domácností do kategorií příjmové chudoby a nízkopříjmových je využita hranice chudoby ČSÚ z roku 2019 (60 % mediánu příjmu, tj. 12 818 Kč) a medián příjmu (21 363 Kč) upravené o míru inflace v daném měsíci. Medián příjmu představuje hodnotu příjmu, na kterou nedosáhne spodní příjmová půlka domácností a horní polovina má naopak příjem vyšší.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)