Sílící epidemie v listopadu a energetická krize lehce prohloubily finanční krizi domácností a na konci listopadu opět 10 % osob žilo v příjmové chudobě. K nárůstu osob v příjmové chudobě došlo po čtyřech měsících, kdy se pod hranicí příjmové chudoby vyskytovalo stabilně 9 % osob. Koncem roku se příjmová chudoba týkala již opět 9 % obyvatel. S nástupem nového roku 2022 došlo ke skokovému navýšení inflace, které má silné ekonomické dopady na české domácnosti – v příjmové chudobě se v lednu až únoru nacházelo 16 % obyvatel a dalších 15 % obyvatel má příjmy pod medián s úsporami, které jim vydrží maximálně měsíc.

Domácnosti s příjmem pod hranicí chudoby se potýkají s existenčními potížemi a mají následně větší sklon k zadlužení či jiným problémům. Krize se také výrazněji projevila u domácností s dětmi – mimo jiné proto, že sem patří samoživitelky, které ztratily výraznou část příjmu přechodem na ošetřovné, a je zde více rodičů s nestabilními úvazky, které zaměstnavatelé mohli rychle omezit.

Použitý ukazatel je však třeba chápat jako spíše konzervativní odhad ekonomických potíží, který může podhodnocovat reálnou změnu příjmů. Příjmy jsou ve výzkumu Život během pandemie zjišťovány otázkou na kategorie po 5tisícových intervalech a restrukturovány na kardinální ukazatel a ekvivalizovány podle počtu spotřebních jednotek. Citlivost této míry proto může být nižší a nemusí zachytit menší úbytky příjmu v rozsahu menších jednotek tisíců. Výchozí míra příjmové chudoby před krizí (11 %) může být vyšší než v oficiálních datech EU-SILC (9–10 %) kvůli výběrové chybě, přibližnosti reportování a výpočtu příjmů, i kvůli tomu, že respondenti ve výzkumu SILC reportují o příjmech před exekuční srážkou a SILC nezahrnuje lidi bydlící na ubytovnách a azylových domech.

Během dubna až května 2020 výrazně vystoupil podíl dospělých, jejichž domácnost měla v daném měsíci příjem pod hranicí chudoby, a to na dvojnásobek oproti stavu před epidemií z (9 na 20 %). Podíl respondentů v domácnostech s příjmy, které by v době před epidemií spadaly pod hranici tzv. relativní příjmové chudoby, se poté od konce srpna roku 2020 ustálil přibližně na 10 až 12 % a na této úrovni se zachoval až do loňského května. Poté mírně poklesl na hodnotu 9 % a tento stav vydržel až do konce listopadu, kdy již opět 10 % lidí žilo pod hranicí chudoby. Po celou dobu epidemie zůstává stabilní podíl dospělých, jejichž domácnost má příjem pod medián a úspory, které by vydržely maximálně jeden měsíc (přibližně 17 až 19 %).

Epidemie znamenala větší riziko pádu do chudoby pro méně stabilní skupiny na trhu práce. Zatímco u zaměstnanců nepřinesla epidemie zvýšený podíl chudých, u OSVČ, ale také pracujících na dohody či s příjmy na ruku, se riziko poklesu příjmů pod hranici chudoby zvýšilo. U OSVČ je ale patrný pozitivní efekt vyplácení kompenzačních bonusů v květnu až červnu a v prosinci roku 2020. Během podzimu a zimy v prvním roce epidemie se situace zhoršila zejména u pracujících ze sektoru obchodu a služeb – jde pravděpodobně o dopady restrikcí a omezování spotřeby ve druhé vlně epidemie. Dlouhodobě pak platí, že příjmová chudoba postihuje častěji lidi se základní školou či střední školou bez maturity, a naopak nejméně hrozí vysokoškolákům.