Během února, ještě před zavedením přísnějších protiepidemických opatření, lehce rostla intenzita aktivit chránících před šířením nákazy. Od konce ledna se o několik procentních bodů zvýšil podíl lidí nosících roušku/respirátor a omezujících kontakty, ať už v podobě zamezování fyzickým dotekům při setkání, nebo vyhýbání se přelidněným místům. Ještě výraznější změnu přinesl přelom února a března, kdy dále posílila tendence uzavírat se v prostředí domova. Z 34 % na přelomu února a března se podíl respondentů snažících se izolovat dostal na 41 % v polovině března. Nevycházení z domu je ale jediná ze sledovaných protektivních aktivit, která byla v půlce března častější než na podzim. Od druhé půlky března míra jednotlivých preventivních aktivit klesá a propad se na konci dubna urychlil. Zejména pokleslo zastoupení lidí, kteří se snaží izolovat v prostředí domova (z 35 % na konci března na 23 % koncem května), a omezuje se také nošení roušek/respirátorů (i vzhledem k tomu, že se aktivity přenášejí do venkovních prostor a před polovinou května byla zrušena povinnost nosit roušku venku).

Na přelomu listopadu a prosince pokračoval trend pomalého ubývání snah redukovat sociální kontakty (vyhýbat se přelidněným místům, nepodávat si ruku s druhými atd.). V první polovině prosince se dostavila stagnace a výraznější posílení opatrnosti nepřineslo ani opětovné přitvrzování opatření a sílení nákazy v druhé polovině prosince. Po Vánocích pouze vzrostl podíl lidí, kteří se snaží izolovat v prostředí domova (z 30 na 33 až 34 %), a to především mezi lidmi nad 55 let a mírně také u mladších ročníků do 34 let. V lednu se míra jednotlivých preventivních aktivit nezvyšovala, avšak izolace v prostředí domova lehce rostla a díky ní i celková míra opatrnosti.

Během září a října se zvyšovala prevence obyvatel před nákazou a jejím šířením. Vzestupný trend byl nejprve nesen radikálním nárůstem dospělých, kteří uvádějí nošení roušky či respirátoru, a to z 33 % v závěru srpna na 89 % na konci října. Ačkoli omezování sociálních styků začalo už v září, v říjnu po zavedení přísnějších protiepidemických opatření se tyto snahy zvýšily (zejména izolace v prostředí domova). Příliš ve srovnání s letním stavem nevzrostl důraz na mytí rukou. S výjimkou nošení roušek a používání dezinfekce míra preventivních aktivit zdaleka nedosáhla jarní úrovně (např. na jaře se v prostředí domova uzavřelo až 60 % Čechů, na podzim přibližně 40 %). Od přelomu října a listopadu prevence klesala, zejména aktivity s cílem omezit osobní kontakty (vyhýbání se přelidněným místům, nevycházení z domu, omezování doteků při setkání).

Pokles celkové míry ochrany ve smyslu počtu vykonávaných protektivních aktivit, k němuž docházelo od jara do letních prázdnin, v sobě skrývá značné rozdíly v dynamice vykonávání jednotlivých aktivit. Nošení roušek silně reaguje na aktuální nařízení a v období povinné ochrany dýchacích cest na veřejnosti představuje nejčastěji přijímané opatření. Nejprve se omezilo během května, kdy došlo k rozvolnění povinnosti nosit ochranu dýchacích cest na veřejnosti. Zásadní propad nastal na začátku letních prázdnin se zrušením plošné povinnosti nosit roušky na veřejnosti. Výrazný setrvalý pokles již od počátku dubna do letních prázdnin zaznamenalo (téměř) úplné nevycházení z domu (z více než 60 na 15 %). Méně razantně, ale také setrvale od jara do léta klesala další opatření redukující sociální styk (vyhýbání se přelidněným místům, omezování fyzického kontaktu jako podávání ruky). Opatření v podobě hygieny rukou opadla ve srovnání s prevencí zaměřenou na redukci kontaktů během léta méně.

Věk

Dynamika dodržování jednotlivých ochranných opatření měla ve všech věkových skupinách podobný vývoj, tj. výraznější pokles nevycházení z domu od jarních měsíců, skokové snížení nošení roušek na začátku letních prázdnin a po jejich konci skokové zvýšení a utlumení ostatních opatření během léta. Nejstarší dospělí nad 55 let ve všech obdobích epidemie vykonávali jednotlivé preventivní aktivity častěji, ale na počátku jarní vlny nebyl rozdíl tak výrazný. Zatímco u nejmladších dospělých prevence během léta silně poklesla, starší generace si udržela vyšší míru opatrnosti, kterou přenesla i do podzimní vlny.

Počet kontaktů (uplynulý týden)

Mezi dospělými s různou mírou sociální aktivity (počtem blízkých kontaktů) se liší zejména ochranné chování, které souvisí právě s kontaktem s druhými. Sociálně aktivnější se méně vyhýbají přelidněným místům, méně také omezují fyzický kontakt při setkání a výrazně méně se uzavírají v prostředí domova. V nošení roušek ve srovnání se sociálně izolovanější skupinou také v létě polevili výrazně více. Používání dezinfekce a důkladné mytí rukou je napříč skupinami podobné.

Obavy ohledně koronaviru

Méně důslední jsou ve všech šesti aktivitách dospělí, kterým epidemie nedělá příliš velké starosti ve srovnání s těmi, kteří si dělají částečně starosti, a ještě více oproti velmi ustaraným. Zatímco na jaře nebyly tyto rozdíly tak patrné, zvětšily se během léta a na podzim se už prevence vyvíjela silněji v závislosti na obavách.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří přišli do kontaktu s aktuálně nakaženou osobou, patří mezi sociálně aktivnější a s tím se pojí nižší míra opatření souvisejících s kontakty: o něco méně se vyhýbají přelidněným místům a fyzickým kontaktům při setkání. Míra ostatního ochranného chování se však u nich pohybuje na podobných hodnotách jako mezi dospělými, kteří v kontaktu s nakaženým nebyli.

Pohlaví

Ženy dodržují všech šest opatření o něco častěji než muži, avšak rozdíly jsou ve většině případů poměrně malé a nepřesahují pět procentních bodů.

Velikost místa bydliště

Celková míra ochrany vyjádřená jako počet dodržovaných protektivních opatření je o něco nižší v obcích a městech do 20 tisíc než ve větších sídlech, ale rozdíly jsou poměrně malé. Do tohoto celkového výsledku se promítá skutečnost, že ve městech nad 20 tisíc si obyvatelé o něco častěji důkladně myjí ruce a nosí roušky. Oproti Praze se obyvatelé menších měst a obcí častěji uzavírají v prostředí domova.