život během pandemie

Jakými způsoby se lidé chrání před nákazou?

Vybrat jiné téma

Celková míra ochrany před šířením nákazy od jarního vrcholu epidemie na přelomu března a dubna setrvale klesala. Nejnižšího stupně dosáhla během srpna, avšak v září a říjnu opět roste. Tuto celkovou dynamiku výrazně udává nošení roušek či respirátorů. Po letním propadu se během září a října s opětovným zaváděním povinnosti nosit ochranu úst a nosu vrátil podíl respondentů deklarujících nošení roušky/respirátoru k 86 %. Počet lidí, kteří roušky a respirátory nosí, se tak takřka blíží jarním hodnotám. Zvyšuje se také míra dodržování dalších forem prevence, ale v půlce října jsou rozšířeny stále znatelně méně než na vrcholu jarní vlny (jejich úroveň odpovídá přibližně přelomu května a června).

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie

Podíl respondentů, kteří vykonávají následující aktivity chránící před nákazou koronavirem či jejím šířením:

  • Nosím roušku nebo respirátor

  • Používám dezinfekci

  • Častěji než obvykle si pečlivě myji ruce (tzn. vodou a mýdlem, alespoň 20 vteřin)

  • Omezuji osobní kontakt s lidmi (podávání ruky apod.)

  • Vyhýbám se místům, kde je hodně lidí

  • Téměř nevycházím z domu

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

Během září a v první půlce října došlo ve srovnání se srpnem ke zvýšení celkové úrovně chování chránícího před nákazou (tj. počtu dodržovaných ochranných opatření). Tento trend byl nesen především radikálním nárůstem dospělých, kteří uvádějí nošení roušky či respirátoru, a to z 33 % v závěru srpna na 86 % v půlce října. Podíl dospělých izolujících se v rámci domova vzrostl od konce srpna o 13 procentních bodů na 25 %. Omezování fyzického kontaktu rovněž stouplo o 13 procentních bodů, pečlivé mytí rukou a užívání dezinfekce přibližně o šest procentních bodů. I přes tyto nárůsty odpovídá stupeň ochrany v polovině října stavu na přelomu května a června, kdy opatření spojená s první vlnou odeznívala. K větší míře obezřetnosti se vrací především dospělí ve věku 55 let a starším.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

K zamezení komunitnímu přenosu je obyvatelům doporučována řada ochranných opatření od redukce sociálních kontaktů po důkladné mytí rukou. Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno vykonávání 13 činností různého typu a potenciálně odlišného významu pro snížení rizika komunitního šíření. Zatímco celková míra ochrany je prezentována v záložce Počet aktivit, pro analýzu jednotlivých opatření bylo zvoleno šest činností, které patří k nejčastěji doporučovaným formám ochrany před nákazou: vyhýbání se přelidněným místům, nošení roušky/respirátoru, omezování fyzického kontaktu při setkání (podání ruky apod.), používání dezinfekce, důkladné mytí rukou a nevycházení z domu.

Pokles celkové míry ochrany ve smyslu počtu vykonávaných protektivních aktivit, k němuž docházelo od jara do letních prázdnin, v sobě skrývá značné rozdíly v dynamice vykonávání jednotlivých aktivit. Nejrozsáhlejší proměny prodělává nošení roušek, které silně reaguje na aktuální plošná nařízení a v období povinné ochrany dýchacích cest na veřejnosti představuje nejčastěji přijímané opatření. V období od poloviny března do května deklarovali nošení roušky/respirátoru téměř všichni respondenti. Mírný pokles nastal na konci května, kdy došlo k rozvolnění povinnosti nosit ochranu dýchacích cest na veřejnosti. Zásadní propad nastal na začátku letních prázdnin se zrušením plošné povinnosti nosit roušky na veřejnosti. Během letních měsíců roušky či respirátor dle svých slov nosilo přibližně 30 % dospělých.

Od začátku dubna setrvale klesal počet dospělých, kteří jako formu ochrany před nákazou (téměř) nevycházeli z domu. Z více než 60 % na přelomu března a dubna se snížil jejich podíl na 15 % a během letních prázdnin zůstal na této úrovni. Používání dezinfekce dlouhodobě kolísá kolem 70 % s určitým ústupem během letních prázdnin.

Vyhýbání se přelidněným místům a omezování fyzického kontaktu při setkání (např. podávání ruky) pomalu, ale stabilně klesalo z jarních 85 % až 90 % respondentů deklarujících tyto formy ochrany na přibližně 50 až 55 % během letních prázdni. Rovněž dospělých myjících si pečlivěji ruce od jara ubývalo z přibližně 90 % na 60 % během prázdnin.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Věk

Dynamika dodržování jednotlivých ochranných opatření měla ve všech věkových skupinách podobný vývoj, tj. výraznější pokles nevycházení z domu od jarních měsíců, skokové snížení nošení roušek na začátku letních prázdnin a po jejich konci skokové zvýšení a postupný pokles míry ostatních opatření s kolísáním v užívání dezinfekce. Na vrcholu jarní vlny byly jednotlivé aktivity prováděny ve věkových skupinách v podobné míře, avšak u mladších dospělých začala obezřetnost výrazněji klesat už během dubna, zatímco mezi staršími docházelo k mnohem pozvolnějšímu poklesu. Během letních prázdnin pak byla jednotlivá opatření dodržována nejstaršími dospělými nad 55 let výrazně častěji než mladšími skupinami. Roušku v nejstarších ročnících i přes léto dle svých slov nosilo necelých 40 % dospělých, zatímco mezi nejmladšími ročníky do 35 let to bylo přibližně 24 %.

Počet kontaktů (uplynulý týden)

Mezi dospělými s různou mírou sociální aktivity (počtu blízkých kontaktů) se liší zejména ochranné chování, které souvisí právě s kontaktem s druhými. Sociálně aktivnější se méně vyhýbají přelidněným místům, méně také omezují fyzický kontakt při setkání a výrazně méně se uzavírají v prostředí domova. V nošení roušek ve srovnání se sociálně izolovanější skupinou mírně polevili až v létě. Používání dezinfekce a důkladné mytí rukou je napříč skupinami podobné.

Obavy ohledně koronaviru

Méně důslední jsou ve všech šesti aktivitách dospělí, kterým epidemie nedělá příliš velké starosti ve srovnání s těmi, kteří si dělají částečně starosti, a ještě více oproti velmi ustaraným. Již na jaře byli klidní o něco méně obezřetní a rozdíly se dále zvětšily před začátkem letních prázdnin, v případě nošení roušek až v červenci se zrušením plošné povinnosti jejich nošení na veřejnosti.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří přišli do kontaktu s aktuálně nakaženou osobou, patří mezi sociálně aktivnější a s tím se pojí nižší míra opatření souvisejících s kontakty: o něco méně se vyhýbají přelidněným místům a fyzickým kontaktům při setkání. Míra ostatního ochranného chování se však u nich pohybuje na podobných hodnotách jako mezi dospělými, kteří v kontaktu s nakaženým nebyli.

Pohlaví

Ženy dodržují všech šest opatření o něco častěji než muži, avšak rozdíly jsou ve většině případů poměrně malé a nepřesahují pět procentních bodů. Nejvíce se ženy odlišují v používání dezinfekce, tu dle svých slov používá o pět až 12 procentních bodů více žen než mužů.

Velikost místa bydliště

Celková míra ochrany vyjádřená jako počet dodržování protektivních opatření je nejvyšší ve městech od 20 do 100 tisíc obyvatel, dále v Praze a nejnižší v obcích a městech do 20 tisíc (rozdíly jsou však poměrně malé). Do tohoto celkového výsledku se promítá skutečnost, že v městech nad 20 tisíc si obyvatelé o něco častěji důkladně myjí ruce a nosí roušky. Oproti Praze se obyvatelé menších měst a obcí častěji uzavírají v prostředí domova.


Metodické poznámky

Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno, zda respondent dodržuje následujících 13 preventivních opatření: nošení roušky či respirátoru (1), vyhýbání se místům s hodně lidmi (2) / veřejné dopravě (3) / kašlajícím nebo kýchajícím lidem (4) / lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým (5), vyhýbání se fyzickému kontaktu jako podávání ruky (6), používání dezinfekce (7), snaha nesahat si do očí / na obličej (8), mytí rukou častější a pečlivější – min. 20 vteřin (9) / po kýchání nebo kašlání (10) / po hromadné dopravě (11), užívání vitamínů na posilování imunity (12), (téměř) úplné nevycházení z domu (13). Prvních 12 aktivit je dotazováno od první vlny, nevycházení z domu bylo doplněno ve druhé vlně. Do první vlny jsou proto v tomto případě imputovány odpovědi z vlny druhé. Pro analýzu jednotlivých aktivit bylo vybráno šest činností, které patří k nejčastěji doporučovaným opatřením a zároveň jsou relevantní pro celou populaci bez rozdílu (zatímco např. mytí rukou po hromadné dopravě předpokládá zároveň užívání hromadné dopravy).

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8