Dnes se preventivně chrání menší část populace než před rokem, avšak v průběhu listopadu se preventivní chování obyvatel zlepšuje, což je odrazem zesilující pandemie a snahou obyvatel chránit se před ní. Nejvýraznějším preventivním opatřením dlouhodobě zůstává nošení roušky či respirátoru. 77 % dospělé populace se tímto způsobem chránilo před nákazou. Okolo Vánoc 2021 ale ochranu dýchacích cest využívalo méně respondentů než v prosinci 2020 (tehdy 87 %). V únoru pak došlo k dalšímu snížení této protektivní aktivity na 72 % respondentů. Oproti únoru 2021 došlo ke snížení o 16 procentních bodů a výrazně nižší jsou i další typy ochrany. U nich je to z velké části pochopitelné – protože buď mají vysoké osobní náklady (celková izolace doma) nebo s novými zjištěními o povaze šíření koronaviru vzduchem mají nižší důležitost (hygiena rukou).

Všechny zkoumané aktivity v mnohem vyšší míře provádí naočkovaní jedinci oproti neočkovaným. Jedinou výjimkou je izolace doma, kde tak výrazné rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými nejsou.

Například respirátory a roušky se ale snaží nosit 76 % očkovaných a 55 % neočkovaných. A tento rozdíl platí i v rámci věkových aj. kategorií. Není dán tím, že by se neočkovaní na místech s doporučenou ochranou úst nevyskytovali, ale hlavně menší důležitostí přisuzovanou covid-19 a nechutí k opatřením proti epidemii.

Problematické je, že výrazně méně se chrání lidé, kteří mají hodně sociálních kontaktů. Mezi respondenty, kteří jsou týdně v kontaktu s více než 10 lidmi, je snaha o dodržování jednotlivých protektivních aktivit o 5 až 10 procentních bodů nižší. V populaci se tak kombinuje rizikovost díky vysokým kontaktům a malé protekci.

Méně důslední jsou ve všech šesti aktivitách dospělí, kterým epidemie nedělá příliš velké starosti ve srovnání s těmi, kteří si dělají větší starosti.

Všechny zkoumané aktivity v mnohem vyšší míře provádí naočkovaní jedinci oproti neočkovaným. Jedinou výjimkou je izolace doma, kde tak výrazné rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými nejsou.

Například respirátory a roušky se ale snaží nosí 82 % očkovaných 59 % neočkovaných. A tento rozdíl platí i v rámci věkových aj. kategorií. Není dán tím, že by se neočkovaní na místech s doporučenou ochranou úst nevyskytovali, ale hlavně menší důležitostí přisuzovanou covid-19 a nechutí k opatřením proti epidemii.

Problematické je, že výrazně méně se chrání lidé, kteří mají hodně sociálních kontaktů. Mezi respondenti, kteří jsou týdně v kontaktu s více než 10 lidmi, je snaha o dodržování jednotlivých protektivních aktivit o 5 až 10 procentních bodů nižší. V populaci se tak kombinuje rizikovost díky vysokým kontaktům a malé protekci.

Méně důslední jsou ve všech šesti aktivitách dospělí, kterým epidemie nedělá příliš velké starosti ve srovnání s těmi, kteří si dělají větší starosti.

Dynamika dodržování jednotlivých ochranných opatření měla ve všech věkových skupinách podobný vývoj, tj. výraznější pokles nevycházení z domu od jarních měsíců, skokové snížení nošení roušek na začátku letních prázdnin a po jejich konci skokové zvýšení a utlumení ostatních opatření během léta. Nejstarší dospělí nad 55 let ve všech obdobích epidemie vykonávali jednotlivé preventivní aktivity častěji.

Ženy dodržují všech šest opatření o něco častěji než muži, avšak rozdíly jsou ve většině případů poměrně malé a téměř nepřesahují pět procentních bodů.