Jakými způsoby se lidé chrání před nákazou?

Vybrat jiné téma

Od začátku listopadu míra dodržování jednotlivých opatření chránících před nákazou postupně klesala a přibližně od prosince stagnovala. Výjimkou byla snaha o nevycházení z domova, která dlouhodobě mírně posilovala. V únoru se k ní připojily další typy prevence kontaktů (vyhýbání se přelidněným místům a fyzickým dotekům) i nošení roušky/respirátoru. Zpřísnění restrikcí na počátku března vedlo k dalšímu posílení snah izolovat se v prostředí domova. Míra dodržování jednotlivých opatření s výjimkou nevycházení z domu však byla stále o něco nižší než podzim. Ke konci března se pak opatrnost napříč všemi sledovanými opatřeními snížila.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

pro zvýraznění jednotlivých kategorií, najeďte na název kategorie

Podíl respondentů, kteří vykonávají následující aktivity chránící před nákazou koronavirem či jejím šířením:

  • Nosím roušku nebo respirátor

  • Používám dezinfekci

  • Omezuji osobní kontakt s lidmi (podávání ruky apod.)

  • Vyhýbám se místům, kde je hodně lidí

  • Častěji než obvykle si pečlivě myji ruce (tzn. vodou a mýdlem, alespoň 20 vteřin)

  • Téměř nevycházím z domu

Co můžeme v datech pozorovat?

Čtvrtá vlna epidemie: co je nového od února?

Během února, ještě před zavedením přísnějších protiepidemických opatření, lehce rostla intenzita aktivit chránících před šířením nákazy. Od konce ledna se o několik procentních bodů zvýšil podíl lidí nosících roušku/respirátor a omezujících kontakty, ať už v podobě zamezování fyzickým dotekům při setkání, nebo vyhýbání se přelidněným místům. Ještě výraznější změnu přinesl přelom února a března, kdy dále posílila tendence uzavírat se v prostředí domova. Z 34 % na přelomu února a března se podíl respondentů snažících se izolovat dostal na 41 % v polovině března. Nevycházení z domu je ale jediná ze sledovaných protektivních aktivit, která byla v půlce března častější než na podzim. Ve druhé půlce března míra jednotlivých preventivních aktivit klesla. Zejména oslabilo zastoupení lidí, kteří se snaží izolovat v prostředí domova, a to na 35 % z počátku roku.


Třetí vlna epidemie: prosinec 2020 až leden 2021

Na přelomu listopadu a prosince pokračoval trend pomalého ubývání snah redukovat sociální kontakty (vyhýbat se přelidněným místům, nepodávat si ruku s druhými atd.). V první polovině prosince se dostavila stagnace a výraznější posílení opatrnosti nepřineslo ani opětovné přitvrzování opatření a sílení nákazy v druhé polovině prosince. Po Vánocích pouze vzrostl podíl lidí, kteří se snaží izolovat v prostředí domova (z 30 na 33 až 34 %), a to především mezi lidmi nad 55 let a mírně také u mladších ročníků do 34 let. V lednu se míra jednotlivých preventivních aktivit nezvyšovala, avšak izolace v prostředí domova lehce rostla a díky ní i celková míra opatrnosti.


Druhá vlna epidemie: září až listopad 2020

Během září a října se zvyšovala prevence obyvatel před nákazou a jejím šířením. Vzestupný trend byl nejprve nesen radikálním nárůstem dospělých, kteří uvádějí nošení roušky či respirátoru, a to z 33 % v závěru srpna na 89 % na konci října. Ačkoli omezování sociálních styků začalo už v září, v říjnu po zavedení přísnějších protiepidemických opatření se tyto snahy zvýšily (zejména izolace v prostředí domova). Příliš ve srovnání s letním stavem nevzrostl důraz na mytí rukou. S výjimkou nošení roušek a používání dezinfekce míra preventivních aktivit zdaleka nedosáhla jarní úrovně (např. na jaře se v prostředí domova uzavřelo až 60 % Čechů, na podzim přibližně 40 %). Od přelomu října a listopadu prevence klesala, zejména aktivity s cílem omezit osobní kontakty (vyhýbání se přelidněným místům, nevycházení z domu, omezování doteků při setkání).


První vlna epidemie a její dozvuky: březen až srpen 2020

Pokles celkové míry ochrany ve smyslu počtu vykonávaných protektivních aktivit, k němuž docházelo od jara do letních prázdnin, v sobě skrývá značné rozdíly v dynamice vykonávání jednotlivých aktivit. Nošení roušek silně reaguje na aktuální nařízení a v období povinné ochrany dýchacích cest na veřejnosti představuje nejčastěji přijímané opatření. Nejprve se omezilo během května, kdy došlo k rozvolnění povinnosti nosit ochranu dýchacích cest na veřejnosti. Zásadní propad nastal na začátku letních prázdnin se zrušením plošné povinnosti nosit roušky na veřejnosti. Výrazný setrvalý pokles již od počátku dubna do letních prázdnin zaznamenalo (téměř) úplné nevycházení z domu (z více než 60 na 15 %). Méně razantně, ale také setrvale od jara do léta klesala další opatření redukující sociální styk (vyhýbání se přelidněným místům, omezování fyzického kontaktu jako podávání ruky). Opatření v podobě hygieny rukou opadla ve srovnání s prevencí zaměřenou na redukci kontaktů během léta méně.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Věk

Dynamika dodržování jednotlivých ochranných opatření měla ve všech věkových skupinách podobný vývoj, tj. výraznější pokles nevycházení z domu od jarních měsíců, skokové snížení nošení roušek na začátku letních prázdnin a po jejich konci skokové zvýšení a utlumení ostatních opatření během léta. Nejstarší dospělí nad 55 let ve všech obdobích epidemie vykonávali jednotlivé preventivní aktivity častěji, ale na počátku jarní vlny nebyl rozdíl tak výrazný. Zatímco u nejmladších dospělých prevence během léta silně poklesla, starší generace si udržela vyšší míru opatrnosti, kterou přenesla i do podzimní vlny.

Počet kontaktů (uplynulý týden)

Mezi dospělými s různou mírou sociální aktivity (počtem blízkých kontaktů) se liší zejména ochranné chování, které souvisí právě s kontaktem s druhými. Sociálně aktivnější se méně vyhýbají přelidněným místům, méně také omezují fyzický kontakt při setkání a výrazně méně se uzavírají v prostředí domova. V nošení roušek ve srovnání se sociálně izolovanější skupinou také v létě polevili výrazně více. Používání dezinfekce a důkladné mytí rukou je napříč skupinami podobné.

Obavy ohledně koronaviru

Méně důslední jsou ve všech šesti aktivitách dospělí, kterým epidemie nedělá příliš velké starosti ve srovnání s těmi, kteří si dělají částečně starosti, a ještě více oproti velmi ustaraným. Zatímco na jaře nebyly tyto rozdíly tak patrné, zvětšily se během léta a na podzim se už prevence vyvíjela silněji v závislosti na obavách.

Znalost nakaženého

Dospělí, kteří přišli do kontaktu s aktuálně nakaženou osobou, patří mezi sociálně aktivnější a s tím se pojí nižší míra opatření souvisejících s kontakty: o něco méně se vyhýbají přelidněným místům a fyzickým kontaktům při setkání. Míra ostatního ochranného chování se však u nich pohybuje na podobných hodnotách jako mezi dospělými, kteří v kontaktu s nakaženým nebyli.

Pohlaví

Ženy dodržují všech šest opatření o něco častěji než muži, avšak rozdíly jsou ve většině případů poměrně malé a nepřesahují pět procentních bodů.

Velikost místa bydliště

Celková míra ochrany vyjádřená jako počet dodržovaných protektivních opatření je o něco nižší v obcích a městech do 20 tisíc než ve větších sídlech, ale rozdíly jsou poměrně malé. Do tohoto celkového výsledku se promítá skutečnost, že ve městech nad 20 tisíc si obyvatelé o něco častěji důkladně myjí ruce a nosí roušky. Oproti Praze se obyvatelé menších měst a obcí častěji uzavírají v prostředí domova.


Metodické poznámky

K zamezení komunitnímu přenosu je obyvatelům doporučována řada ochranných opatření od redukce sociálních kontaktů po důkladné mytí rukou. Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno, zda respondent dodržuje následujících 13 preventivních opatření: nošení roušky či respirátoru (1), vyhýbání se místům s hodně lidmi (2) / veřejné dopravě (3) / kašlajícím nebo kýchajícím lidem (4) / lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým (5), vyhýbání se fyzickému kontaktu jako podávání ruky (6), používání dezinfekce (7), snaha nesahat si do očí / na obličej (8), mytí rukou častější a pečlivější – min. 20 vteřin (9) / po kýchání nebo kašlání (10) / po hromadné dopravě (11), užívání vitamínů na posilování imunity (12), (téměř) úplné nevycházení z domu (13). Prvních 12 aktivit je dotazováno od první vlny, nevycházení z domu bylo doplněno ve druhé vlně. Do první vlny jsou proto v tomto případě imputovány odpovědi z vlny druhé. Zatímco celková míra ochrany je prezentována v záložce Počet aktivit, pro analýzu jednotlivých opatření bylo zvoleno šest činností, které patří k nejčastěji doporučovaným formám ochrany před nákazou a zároveň jsou relevantní pro celou populaci bez rozdílu (zatímco např. mytí rukou po hromadné dopravě předpokládá zároveň užívání hromadné dopravy): vyhýbání se přelidněným místům, nošení roušky/respirátoru, omezování fyzického kontaktu při setkání (podání ruky apod.), používání dezinfekce, důkladné mytí rukou a nevycházení z domu.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)