Jak dopadla pandemie na pracovní život?

Vybrat jiné téma

Důsledky epidemie pocítilo ve svém pracovním životě více Čechů, než ukazují statistiky nezaměstnanosti. Nestoupl sice počet zcela nezaměstnaných, ale během jarní vlny se řada pracujících potýkala s omezením práce. Část z toho byly výpadky práce spojené s kompenzací (překážky práce s částečnou náhradou mzdy, přechod na ošetřovné či nucená dovolená), zčásti šlo o omezení bez finanční náhrady (zejména snížení úvazku, ztráta stabilní práce). V jedné chvíli se tak počet lidí s omezením v práci zvýšil z předkrizových 8 na 27 % v rámci skupiny 18 až 64 let. Po letním oživení přišel na podzim opětovný vzestup omezené práce. Dopad druhé a třetí vlny byl ve srovnání s jarem celkově slabší, ale zejména pracovníci z obchodu a služeb a živnostníci byli opět zasaženi výrazně. Epidemie se také projevila odchodem více lidí do ekonomické neaktivity (např. do důchodu). V únoru bylo mezi lidmi od 18 do 64 let stále méně pracovně aktivních bez omezení práce (62 %), než tomu bylo před začátkem epidemie (69 %).

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Neaktivní

    Studenti, nepracující důchodci do 64 let, osoby trvale v domácnosti.
  • Pracující bez omezení

    Zaměstnanci nebo OSVČ, kterých se netýká žádné z níže uvedených omezení práce.
  • Kompenzované omezení práce

    Zaměstnanci nebo OSVČ, kteří dostávají částečnou náhradu mzdy (jsou na překážkách práce, v karanténě apod.), jsou na ošetřovném nebo mají nucenou dovolenou.
  • Nekompenzované omezení práce

    Zaměstnanci nebo OSVČ, kteří pracují omezený počet hodin (do 32 týdně), protože jim zaměstnavatel snížil úvazek či nemohou plně provozovat své podnikání, ztratili stabilní práci a nahrazují ji brigádami/ sezonními pracemi, nebo přišli o příjmy na dohodu apod.
  • Nezaměstnaní – vůbec nepracují

    Nezaměstnaní, kteří v posledních 2 týdnech nepracovali ani jednu hodinu.

    Údaje v grafech se vztahují k populaci od 18 do 64 let.

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá až čtvrtá vlna epidemie: co se dělo od září?

Druhá a dosud také třetí vlna epidemie neměly tak výrazný plošný dopad na pracovní život jako ta první, zasáhly spíše vybrané skupiny (zejména obchod a služby, OSVČ). Podíl nezaměstnaných, kteří vůbec nepracují, se od září udržuje na úrovni tří až čtyř procent lidí od 18 do 64 let. Tato čísla odpovídají vývoji nezaměstnanosti na úřadech práce, protože v projekci se jedná o zhruba 220 až 280 tisíc lidí. (DETAILY V METODICE NÍŽE)

Nekompenzovaná omezení práce (práce na omezený počet hodin kvůli redukci úvazku či DPP) se během léta stabilizovala na přibližně čtyřech až pěti procentech jednotlivců od 18 do 64 let. Tato úroveň, která se podobá situaci před začátkem epidemie, od té doby přetrvává. Omezení práce spojená s náhradou (zejména překážky práce a ošetřovné) se v září pohybovala na předkrizových 2 %, ale během podzimu a zimy vzrostla až k 7 %. Podíl pracovně neaktivních na populaci od 18 do 64 se od září pohybuje na stabilních 24 až 26 %. Stoupl ale oproti stavu před krizí – krize mohla uspíšit přechod části pracujících do důchodu a jiných typů ekonomické neaktivity, což rovněž není vidět ve statistikách nezaměstnanosti.

Na podzim a v zimě se situace zhoršila především pro OSVČ. Po oživení ve druhé půlce srpna se u nich zvýšila opět míra omezení práce více než u zaměstnanců. OSVČ, stejně jako lidé, kteří před krizí pracovali na dohodu či dostávali příjmy na ruku, jsou kvůli nestabilitě úvazků častěji postiženi omezením práce než zaměstnanci. Zaměstnanců je ale celkově více, takže v projekci na populaci stále tvoří větší počet lidí zasažených omezením práce. Nejvíce se podzimní problémy na trhu práce projevily u pracovníků ze sektoru obchodu a služeb, které více než ostatní postihla nekompenzovaná omezení.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Od jara do konce léta se podíl nezaměstnaných na všech respondentech od 18 do 64 let pohyboval mezi třemi až pěti procenty. Tato čísla jsou mírně vyšší než podíl nezaměstnaných dle statistik úřadů práce, ale jsou s nimi v souladu, protože část těchto lidí se podle vlastních slov na úřad práce nehlásila. Mezi pracovně aktivními (zaměstnanci a OSVČ) se během jara ve srovnání se stavem před epidemií rozrostla omezení pracovní činnosti. Na začátku roku 2020 před epidemií měla kompenzovaná omezení práce (překážky práce, ošetřovné, nucená dovolená) přibližně dvě procenta respondentů, zatímco během dubna a první poloviny května byl tento podíl několikanásobně vyšší (přibližně 15 %). U nekompenzovaného omezení práce (zejména snížení úvazku, ztráta stabilní práce, ztráta ostatních pracovních výdělků jako příjem z DPP či na ruku) se v tomtéž období jednalo o nárůst z přibližně tří procent na deset. Na jaře se také někteří dříve pracující stáhli do neaktivity. Během letních prázdnin se míra omezení práce i ekonomické neaktivity přiblížila předkrizovému stavu, ale stále ho mírně převyšovala.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Pracovní status před krizí

Program Antivirus B umožnil části zaměstnanců přejít na tzv. překážky práce a pomohl tak díky podpoře státu zachovat jejich pracovní pozice. Kompenzovaná omezení pracovní činnosti se projevila více u zaměstnanců než u OSVČ, kteří nemají možnost využít překážky práce. Během dubna uvádělo kompenzované omezení práce přes 20 % zaměstnanců, ale méně než 10 % OSVČ. U nich naopak na jaře výrazně vzrostla nekompenzovaná omezení (až pětkrát více ve srovnání se zaměstnanci). U OSVČ také ve větší míře než u zaměstnanců nastal ústup do ekonomické neaktivity. V létě se situace zlepšila, avšak nekompenzovaná omezení zasahovala živnostníky stále více než zaměstnance.

Forma práce před krizí

Vysoce nestabilní jsou na pracovním trhu lidé, kteří pracují na dohody či dostávají část příjmů tzv. na ruku. U nich nastal během jarní vlny vyšší ústup do nezaměstnanosti i neaktivity než u těch, kteří před krizí pracovali jako zaměstnanci nebo živnostníci. Obvykle také nemají možnost přejít na překážky práce (pokud nemají DPP nad 10 000 Kč v daném měsíci), a méně než u zaměstnanců se u nich proto objevovalo kompenzované omezení práce, více naopak to bez náhrady.

Vzdělání

Vyšší nezaměstnanost se během jarní vlny epidemie projevovala u lidí se základním a středním vzděláním ve srovnání s vysokoškoláky. To platí i mimo krizi, ale zatímco mezi vysokoškoláky se podíl nezaměstnaných během jara a léta neměnil (přibližně jedno procento), mezi lidmi bez maturity oproti předkrizovému stavu vzrostl. Podobně během jarní vlny nastal u lidí se základním a středním vzděláním vyšší ústup do neaktivity než mezi vysokoškoláky. Nekompenzovaná pracovní omezení se mezi lidmi různého vzdělání projevovala v podobné míře, avšak kompenzovaná omezení nastávala nejčastěji u těch bez maturity a nejméně mezi vysokoškoláky. Pracujícím vysokoškolákům se také rychleji podařilo vrátit se do plné pracovní aktivity, tj. zbavit se omezení práce.

Typ domácnosti – děti a příjem před krizí

Krize výrazně zasáhla zejména do života lidí z domácností s dětmi, kteří měli příjem pod mediánem (tedy menší než polovina českých domácností). Rodiče zde častěji mají nižší vzdělání a nestabilní typy příjmů (dohody, platby na ruku), které byly omezované. U nich nastal na jaře výraznější přesun do ekonomické neaktivity i k nekompenzovaným omezením práce.

Příjem domácnosti před krizí

Omezení pracovní aktivity bez náhrady se na jaře nejvýrazněji dotklo lidí z domácností, které se již před krizí pohybovaly pod hranicí chudoby. Vysoká úroveň nekompenzovaných omezení u chudých respondentů také do značné míry přetrvala až do konce roku, zatímco u ostatních došlo po jaru k výraznějšímu zlepšení situace.

Obor práce

Nejvíce pracovně zasaženi byli v jarní vlně respondenti z oborů obchodu a služeb. V této skupině nejvýrazněji narostl podíl nekompenzovaného omezení práce (ze tří procent před krizí na přibližně 20 % během dubna) a od konce dubna se mezi nimi zvýšila i nezaměstnanost, aniž by v dalších měsících výrazněji poklesla. Podobný vývoj zaznamenala nezaměstnanost také mezi respondenty ze sektoru průmyslu, výroby a zemědělství. Na podzim omezení práce opět nejsilněji postihla odvětví obchodu a služeb.

Pohlaví

Mezi ženami je i za běžného stavu více ekonomicky neaktivních a nezaměstnaných než mezi muži a platilo to i během epidemie. Muže častěji než ženy zejména v první vlně potkala kompenzovaná omezení práce.


Metodické poznámky

Jednotlivé kategorie destabilizace práce jsou vyjádřeny pouze pro jednotlivce, kteří v daném týdnu dotazování byli ve věku 18 až 65 let. Ekonomický status (nezaměstnaný, zaměstnanec, OSVČ, student, důchodce atd.) byl zjišťován pomocí subjektivního zařazení respondenta. Do kategorie nekompenzovaného omezení práce a mezi překážky práce byli respondenti započítáni pouze v případě, kdy vedle uvedených omezení nepracovali v předchozích dvou týdnech více než 32 hodin.

Výzkum Život během pandemie ukazuje, že tři až pět procent respondentů ve věku 18 až 65 patřilo od března do prosince 2020 mezi nezaměstnané, což je zdánlivě více než čísla úřadů práce a Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Pokud však definici přiblížíme definicím úřadů práce a ILO VŠPS, čísla si hrubě odpovídají. Pokud započítáme jen ty, kteří se ohlásili na úřad práce, vychází nám nárůst registrované nezaměstnanosti v rámci populace do 64 let asi o 0,7 procentních bodů. Což je zhruba v souladu s čísly úřadů práce, která pracují s touto definicí. Pokud započítáme do současných nezaměstnaných jen ty, kteří ztratili práci či jsou nezaměstnaní od března a nepracovali v posledních 14 dnech ani hodinu (bez ohledu na to, zda se hlásili na úřad práce), tak nám vychází nárůst nezaměstnanosti v rámci populace do 64 let také o 0,7 p. b. Což je zhruba v souladu s čísly VŠPS dle metodiky ILO. Naše data ale ukazují, že pokud by se do definice ILO (VŠPS) počítali i lidé, kteří po ztrátě práce omezeně pracují, či se do definice registrované nezaměstnanosti počítali i lidé, kteří ztratili práci a jen se neohlásili na úřad práce (často OSVČ, dohodáři), byl by nárůst nezaměstnanosti v obou vyšší.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)