Jak dopadla pandemie na pracovní život?

Vybrat jiné téma

Přestože v žádné fázi epidemie příliš nevzrostl počet zcela nezaměstnaných, řada pracujících se potýkala s omezením práce. Část z toho byly výpadky s kompenzací (překážky práce s částečnou náhradou mzdy, přechod na ošetřovné či nucená dovolená), zčásti šlo o omezení bez finanční náhrady (snížení úvazku, ztráta DPP apod.). Zejména pracovníci z obchodu a služeb a živnostníci byli omezením práce zasaženi dlouhodobě a výrazněji. Epidemie se také projevila odchodem více lidí do ekonomické neaktivity (např. do důchodu). Koncem roku 2021 bez omezení pracuje 68 % obyvatel, již tedy téměř tolik jako před vypuknutím pandemie (69 %).

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Neaktivní

    Studenti, nepracující důchodci do 64 let, osoby trvale v domácnosti.
  • Pracující bez omezení

    Zaměstnanci nebo OSVČ, kterých se netýká žádné z níže uvedených omezení práce.
  • Kompenzované omezení práce

    Zaměstnanci nebo OSVČ, kteří dostávají částečnou náhradu mzdy (jsou na překážkách práce, v karanténě apod.), jsou na ošetřovném nebo mají nucenou dovolenou.
  • Nekompenzované omezení práce

    Zaměstnanci nebo OSVČ, kteří pracují omezený počet hodin (do 32 týdně), protože jim zaměstnavatel snížil úvazek či nemohou plně provozovat své podnikání, ztratili stabilní práci a nahrazují ji brigádami/ sezonními pracemi, nebo přišli o příjmy na dohodu apod.
  • Nezaměstnaní – vůbec nepracují

    Nezaměstnaní, kteří v posledních 2 týdnech nepracovali ani jednu hodinu.

    Údaje v grafech se vztahují k populaci od 18 do 64 let.

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Další vlny epidemie neměly tak výrazný plošný dopad na pracovní život jako ta první na jaře 2020. Podíl nezaměstnaných, kteří vůbec nepracují, se ustálil na úrovni 3 % lidí od 18 do 64 let. Na hodnotu tří se také snížilo procento osob s kompenzovaným omezením práce (např. ošetřovné, náhrady mzdy v karanténě). Omezení bez kompenzace dopadala na konci roku 2021 na 2 % lidí. Podíl pracovně neaktivních na populaci od 18 do 64 let je dnes na hodnotě 24 %, pracujících bez omezení je tedy 68 %.


Co byste měli vědět (interpretace)

Kompenzovaná omezení pracovní činnosti se projevila více u zaměstnanců než u OSVČ, kteří nemají možnost využít překážky práce. U nich naopak výrazně vzrostla nekompenzovaná omezení (až pětkrát více ve srovnání se zaměstnanci). U OSVČ také ve větší míře než u zaměstnanců nastal ústup do ekonomické neaktivity. Vysoce nestabilní jsou na pracovním trhu lidé, kteří pracují na dohody či dostávají část příjmů tzv. na ruku. Obvykle také nemají možnost přejít na překážky práce (pokud nemají DPP nad 10 000 Kč v daném měsíci), a méně než u zaměstnanců se u nich proto objevovalo kompenzované omezení práce, více naopak to bez náhrady.


Srovnání s minulostí

Na jaře 2020 se počet lidí s omezením v práci zvýšil z předkrizových 8 na 27 % v rámci skupiny 18 až 64 let. Na jaře se také někteří dříve pracující stáhli do neaktivity. Během léta 2020 se míra omezení práce i ekonomické neaktivity přiblížila předkrizovému stavu, ale stále ho mírně převyšovala. Nekompenzovaná omezení práce se poté dlouhodobě stabilizovala na přibližně 4 až 5 % jednotlivců od 18 do 64 let. Zato omezení práce spojená s náhradou (zejména překážky práce a ošetřovné) narostla opět v říjnu 2020 a poté se dlouhodobě držela na úrovni 6 až 8 % lidí od 18 do 64 let. Pokles se dostavil až koncem dubna 2021 (4 %), kdy se mimo jiné s postupným návratem dětí do škol začala snižovat potřeba čerpat ošetřovné.

Od jara do konce léta 2020 se podíl nezaměstnaných na všech respondentech od 18 do 64 let pohyboval mezi 3 až 5 %. Nejvíce, během celé koronavirové epidemie bylo nezaměstnaných osob na přelomu června a července 2020 (5 %). Od září 2020 se celkový počet nezaměstnaných drží na úrovni 3 až 4 % lidí.


Jak se liší skupiny obyvatel

OSVČ, stejně jako lidé, kteří před krizí pracovali na dohodu či dostávali příjmy na ruku, jsou kvůli nestabilitě úvazků častěji postiženi omezením práce než zaměstnanci. Zaměstnanců je ale celkově více, takže v projekci na populaci tvořili větší počet lidí zasažených omezením práce. Nejvíce se problémy na trhu práce během podzimu a zimy 2020 projevily u pracovníků ze sektoru obchodu a služeb, které více než ostatní postihla nekompenzovaná omezení.


Metodické poznámky

Jednotlivé kategorie destabilizace práce jsou vyjádřeny pouze pro jednotlivce, kteří v daném týdnu dotazování byli ve věku 18 až 65 let. Ekonomický status (nezaměstnaný, zaměstnanec, OSVČ, student, důchodce atd.) byl zjišťován pomocí subjektivního zařazení respondenta. Do kategorie nekompenzovaného omezení práce a mezi překážky práce byli respondenti započítáni pouze v případě, kdy vedle uvedených omezení nepracovali v předchozích dvou týdnech více než 32 hodin.

Výzkum Život během pandemie ukazuje, že 3 až 5 % respondentů ve věku 18 až 65 patřilo od března do prosince 2020 mezi nezaměstnané, což je zdánlivě více než čísla úřadů práce a Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Pokud však definici přiblížíme definicím úřadů práce a ILO VŠPS, čísla si hrubě odpovídají. Pokud započítáme jen ty, kteří se ohlásili na úřad práce, vychází nám nárůst registrované nezaměstnanosti v rámci populace do 64 let asi o 0,7 procentních bodů. Což je zhruba v souladu s čísly úřadů práce, která pracují s touto definicí. Pokud započítáme do současných nezaměstnaných jen ty, kteří ztratili práci či jsou nezaměstnaní od března a nepracovali v posledních 14 dnech ani hodinu (bez ohledu na to, zda se hlásili na úřad práce), tak nám vychází nárůst nezaměstnanosti v rámci populace do 64 let také o 0,7 p. b. Což je zhruba v souladu s čísly VŠPS dle metodiky ILO. Naše data ale ukazují, že pokud by se do definice ILO (VŠPS) počítali i lidé, kteří po ztrátě práce omezeně pracují, či se do definice registrované nezaměstnanosti počítali i lidé, kteří ztratili práci a jen se neohlásili na úřad práce (často OSVČ, dohodáři), byl by nárůst nezaměstnanosti v obou vyšší.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)