život během pandemie

Jak dopadla pandemie na pracovní život?

Vybrat jiné téma

Ačkoliv nárůst oficiálně registrované nezaměstnanosti byl od března malý, důsledky epidemie se stále promítají do života šestiny pracovně aktivních Čechů. Okolo 3 % současně reportuje ztrátu práce (část ji částečně nahradila sezónními pracemi). Dalších 12 % dotázaných má ale dodnes omezený úvazek, mzdu či vedlejší příjmy (DPP, na ruku).

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Omezení práce člena domácnosti

    Člen domácnosti respondenta od začátku epidemie přišel o práci nebo se mu výrazně redukovala (respondent sám pracovně zasažen nebyl).

  • Podzaměstnaní a nestabilní

    Respondent neztratil práci, ale došlo v ní k podstatné změně – redukci úvazku, mzdy či jiného výdělku (vč. flexibilní složky, DPP, platby na ruku) či je na nucené dovolené.

  • Prekarizace: ztráta stabilní práce

    Respondent od začátku epidemie ztratil práci – nenalezl novou, ale v posledních týdnech pracoval alespoň hodinu (dočasné/sezónní práce, brigády atd.).

  • Celková ztráta práce

    Respondent od začátku epidemie ztratil práci a nenalezl novou. V posledních dvou týdnech vůbec nepracoval.

Co můžeme v datech pozorovat?

Jak dopadla pandemie na pracovní život?

Dvě procenta původně aktivních respondentů (zaměstnanci a OSVČ) dnes reportuje ztrátu původní práce bez nalezení náhrady. Se zohledněním statistické chyby (+/- 1 %) to znamená, že více než 100 tisíc lidí od počátku epidemie zcela přišlo o práci. Jen necelé dvě třetiny těchto lidí ale uvádí, že se registrovali na úřadu práce, což zhruba odpovídá nárůstu evidované nezaměstnanosti. Na konci léta zůstávala neregistrovaná část OSVČ (kteří musí přerušit živnost) a lidí pracujících na dohody (část nemá nárok na podporu).

Další část původně aktivních lidí lze označit za prekarizované – ztratili původní práci, ale vykrývají ji dočasnými a sezónními pracemi. Tito lidé se nepočítají do definice nezaměstnaných (např. dle výzkumu VŠPS), ale pohybují se na hraně nezaměstnanosti.

Některé ze závažných pracovních omezení potkalo od začátku epidemie významnou skupinu lidí (dnes zhruba 12 % původně pracujících). Mají stále zkrácený úvazek, mzdu, přišli o flexibilní složku nebo vedlejší příjmy (platby na ruku, DPP). Zatímco počet lidí, kteří ztratili práci, je od jara stabilní, počet takto podzaměstnaných a destabilizovaných pracovníků poklesl z původních zhruba 25 %.

Celkově se změny na trhu práce dotýkají až okolo 30 % respondentů a jejich domácností. Kromě těch, kteří jimi byli přímo ovlivněni, navíc 11 % sdělilo, že došlo k redukci či ztrátě práce některého člena domácnosti.


Jak si vedou skupiny obyvatel

Pracovní status před krizí

Díky programu Antivirus B je dnes přibližně 10 % zaměstnanců na tzv. překážkách práce a zachování jejich pracovních pozic spolufinancuje stát. I kvůli tomu celkově ztráta práce více zasáhla OSVČ než zaměstnance. Od jara, kdy reportovalo ztrátu práce 15 % živnostníků, se situace výrazně zlepšila. Řada z nich svoji činnost obnovila, někteří úplně, ale stále každý pátý živnostník reportuje nějaké zkrácení původní pracovní doby či výdělku apod.

Forma práce před krizí

Vysoce nestabilní jsou na pracovním trhu lidé, kteří pracují na dohody či dostávají část příjmů tzv. na ruku. Zhruba 40 % respondentů vykonávajících tyto formy práce před epidemií je dodnes pracovně zasažena – zcela přišli o práci nebo jim byl zkrácen úvazek, mzda či přišli o dohody a příjmy na ruku. Tyto ztráty práce a příjmů přitom nejsou zohledněny v žádných oficiálních statistikách (DPP pod 10 000 Kč a nelegální příjmy na ruku nejsou reportovány správě sociálního zabezpečení).

Vzdělání

Omezením či ztrátou vlastní práce a výdělku trpí přibližně 15 % lidí se základním či středním vzděláním a jen 9 % vysokoškoláků. Ačkoliv na začátku krize byli změnou v práci zasaženi více i méně vzdělaní lidé (i téměř třetina vysokoškolsky vzdělaných pracujících), lidem s vyšším vzděláním se ve větší míře podařilo brzy se vrátit do plné pracovní aktivity.

Typ domácnosti – děti a příjem před krizí

Krize výrazně zasáhla zejména do života lidí z domácností s dětmi, kteří měli příjem pod mediánem (tedy menší než polovina českých domácností). U nich se kombinují vyšší a trvalejší změny v úvazku kvůli nižšímu vzdělání a fakt, že rodiče zde častěji mají nestabilní typy příjmů (dohody, platby na ruku), které byly omezované.

Příjem domácnosti před krizí

Ztrátu práce výrazně častěji reportují lidé z domácností, které se již před krizí pohybovaly pod hranicí chudoby. Asi 20 % respondentů těchto domácností celkově ztratilo práci nebo přešlo do prekarizovaných či nestabilních pozic, ačkoli toto číslo je nutno brát s ohledem na malý vzorek pouze jako přibližné. Pracovní dopad na chudé respondenty se jeví jako trvalý, zatímco u ostatních od jara došlo k výraznému zlepšení situace.

Obor práce

Nejvíce pracovně zasaženi byli na počátku respondenti z oborů obchodu a služeb. Ztráta či omezení práce a výdělků se na počátku dotklo zhruba 40 % z nich, ale postupem času se situace zlepšuje. U respondentů pracujících v oblastech průmyslu, výroby a zemědělství nedochází ke ztrátám práce, ale velmi často k omezení práce – zhruba pětina respondentů je zde dnes podzaměstnaných. Ostatní obory – IT a finance, státní správa, školství a kultura – byly zatím zasaženy méně.


Metodické poznámky

Definice „celkové ztráty práce“ odpovídá definici (ne)zaměstnanosti ILO používané např. Výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS) – jde o lidi, kteří nemají (ztratili) práci a v posledním období nepracovali ani hodinu. VŠPS evidovalo v 2. kvartálu 2020 pokles zaměstnaných osob o 65,3 tisíce. Ve výzkumu Život během pandemie během prvního kvartálu reportovalo ztrátu práce v průměru 3 % lidí (projekce se zahrnutím statistické chyby 100–200 tisíc). Zároveň ale třetina původně nezaměstnaných v tomto období práci našla, takže saldo se blíží údajům VŠPS.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8