život během pandemie

Jak dopadla pandemie na pracovní život?

Vybrat jiné téma

Důsledky epidemie pocítilo ve svém pracovním životě více Čechů, než ukazují statistiky oficiálně registrované nezaměstnanosti. Zatímco ztrátu práce bez nalezení nové zažila asi tři procenta respondentů, omezení úvazku či mzdy (včetně vedlejších příjmů z DPP či na ruku) nebo nucená dovolená byly výrazně častější. Epidemie se tak dnes dotýká pracovního života asi 16 % původně aktivních lidí. Situace se oproti jaru zlepšila, avšak po letním oživení se náznaky dalších problémů začínají objevovat u OSVČ.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

  • Omezení práce člena domácnosti

    Člen domácnosti respondenta od začátku epidemie přišel o práci nebo se mu výrazně redukovala (respondent sám pracovně zasažen nebyl).
  • Podzaměstnaní a nestabilní

    Respondent neztratil práci, ale došlo v ní k podstatné změně – redukci úvazku, mzdy či jiného výdělku (vč. flexibilní složky, DPP, platby na ruku) či je na nucené dovolené.
  • Prekarizace: ztráta stabilní práce

    Respondent od začátku epidemie ztratil práci – nenalezl novou, ale v posledních týdnech pracoval alespoň hodinu (dočasné/sezónní práce, brigády atd.).
  • Celková ztráta práce

    Respondent od začátku epidemie ztratil práci a nenalezl novou. V posledních dvou týdnech vůbec nepracoval.

Co můžeme v datech pozorovat?

Druhá vlna epidemie: co je nového od září?

V průběhu září a října se dopady epidemie na pracovní život projevují v podobné míře jako během léta. Celkový podíl respondentů, kteří zcela přišli o práci či přešli do prekarizovaného pracovního uspořádání (ztratili práci a nenalezli novou, avšak v uplynulých dvou týdnech pracovali alespoň hodinu), zůstává na podobné úrovni jako v letních měsících. Stejně tak je stabilní podíl těch, v jejichž domácnosti byla jinému členovi omezena práce (úvazek, mzda, další pracovní příjmy). Oproti létu mírně ubylo respondentů, kteří se setkali s nějakou formou omezení práce. Trendy z léta stále převládají také u jednotlivých skupin obyvatel, avšak objevují se známky zhoršování situace u OSVČ. Po oživení ve druhé půlce srpna uvádějí v první polovině října častěji jak úplnou ztrátu práce, tak ztrátu stabilní práce (tj. nemohou vykonávat svoji podnikatelskou činnost, ale v posledních dvou týdnech pracovali alespoň hodinu). Mírné zhoršování nastalo také u pracovníků ze sektoru obchodu a služeb.


První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?

Dvě procenta původně aktivních respondentů (zaměstnanci a OSVČ) na konci srpna reportovala ztrátu původní práce bez nalezení náhrady. Se zohledněním statistické chyby (+/- 1 %) to znamená, že více než 100 tisíc lidí od počátku epidemie zcela přišlo o práci. Jen necelé dvě třetiny těchto lidí ale uvedlo, že se registrovali na úřadu práce, což zhruba odpovídá nárůstu evidované nezaměstnanosti. Na konci léta zůstávala neregistrovaná část OSVČ (kteří musí přerušit živnost) a lidí pracujících na dohody (část nemá nárok na podporu).

Další část původně aktivních lidí lze označit za prekarizované – ztratili původní práci, ale vykrývají ji dočasnými a sezónními pracemi. Tito lidé se nepočítají do definice nezaměstnaných (např. dle výzkumu VŠPS), ale pohybují se na hraně nezaměstnanosti.

Některé ze závažných pracovních omezení potkalo od začátku epidemie významnou skupinu lidí. Na konci léta to bylo 12 % původně pracujících – měli stále zkrácený úvazek, mzdu, přišli o flexibilní složku nebo vedlejší příjmy (platby na ruku, DPP). Zatímco počet lidí, kteří ztratili práci, byl od jara stabilní, počet takto podzaměstnaných a destabilizovaných pracovníků poklesl z původních zhruba 25 % na polovinu.

Celkově se změny na trhu práce dotýkaly od jara do konce léta okolo třetiny respondentů a jejich domácností. Kromě těch, kteří jimi byli přímo ovlivněni, kolem 10 % stabilně uvádělo, že došlo k redukci či ztrátě práce některého člena domácnosti.


Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?

Pracovní status před krizí

Program Antivirus B umožnil části zaměstnanců přejít na tzv. překážky práce a pomohl tak díky podpoře státu zachovat jejich pracovní pozice. I kvůli tomu celkově ztráta práce více zasáhla OSVČ než zaměstnance. Od jara, kdy reportovalo ztrátu práce až 15 % živnostníků, se situace výrazně zlepšila. Řada z nich svoji činnost obnovila, někteří úplně, ale i na konci léta se nějaké zkrácení původní pracovní doby či výdělku dotýkalo živnostníků častěji než zaměstnanců.

Forma práce před krizí

Vysoce nestabilní jsou na pracovním trhu lidé, kteří pracují na dohody či dostávají část příjmů tzv. na ruku. Více než polovina z respondentů vykonávajících tyto formy práce před epidemií byla na jaře pracovně zasažena – zcela přišli o práci nebo jim byl zkrácen úvazek, mzda či přišli o dohody a příjmy na ruku. Tyto ztráty práce a příjmů přitom nejsou zohledněny v žádných oficiálních statistikách (DPP pod 10 000 Kč a nelegální příjmy na ruku nejsou reportovány správě sociálního zabezpečení).

Vzdělání

Omezením či ztrátou vlastní práce a výdělku trpí lidé se základním a středním vzděláním ve větší míře než vysokoškoláci. Ačkoliv na začátku krize byli změnou v práci zasaženi více i méně vzdělaní lidé (i téměř třetina vysokoškolsky vzdělaných pracujících), lidem s vyšším vzděláním se ve větší míře podařilo brzy se vrátit do plné pracovní aktivity.

Typ domácnosti – děti a příjem před krizí

Krize výrazně zasáhla zejména do života lidí z domácností s dětmi, kteří měli příjem pod mediánem (tedy menší než polovina českých domácností). U nich se kombinují vyšší a trvalejší změny v úvazku kvůli nižšímu vzdělání a fakt, že rodiče zde častěji mají nestabilní typy příjmů (dohody, platby na ruku), které byly omezované.

Příjem domácnosti před krizí

Ztrátu práce výrazně častěji reportují lidé z domácností, které se již před krizí pohybovaly pod hranicí chudoby. Ke konci letních prázdnin asi 20 % respondentů těchto domácností celkově ztratilo práci nebo přešlo do prekarizovaných či nestabilních pozic, ačkoli toto číslo je nutno brát s ohledem na malý vzorek pouze jako přibližné. Pracovní dopad na chudé respondenty se jeví jako trvalý, zatímco u ostatních od jara došlo k výraznému zlepšení situace.

Obor práce

Nejvíce pracovně zasaženi byli na počátku respondenti z oborů obchodu a služeb. Ztráta či omezení práce a výdělků se na počátku dotklo zhruba 40 % z nich, ale postupem času se situace zlepšuje. U respondentů pracujících v oblastech průmyslu, výroby a zemědělství nedochází tolik ke ztrátám práce, ale velmi často k omezení práce. Ostatní obory – IT a finance, státní správa, školství a kultura – byly zatím zasaženy méně.


Metodické poznámky

Definice „celkové ztráty práce“ odpovídá definici (ne)zaměstnanosti ILO používané např. Výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS) – jde o lidi, kteří nemají (ztratili) práci a v posledním období nepracovali ani hodinu. VŠPS evidovalo v 2. kvartálu 2020 pokles zaměstnaných osob o 65,3 tisíce. Ve výzkumu Život během pandemie během prvního kvartálu reportovalo ztrátu práce v průměru 3 % lidí (projekce se zahrnutím statistické chyby 100–200 tisíc). Zároveň ale třetina původně nezaměstnaných v tomto období práci našla, takže saldo se blíží údajům VŠPS.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8