Druhá vlna epidemie: co je nového od září?
V druhém říjnovém týdnu pracovalo zcela na home office přibližně 10 % pracovně aktivních (zaměstnanců a OSVČ) a částečně dalších 8 %, tedy významně méně než na jaře. Od konce prázdnin přitom k došlo jen k velmi malému nárůstu ve využívání home offce (přibližně tři procentní body). K návratu k home office na jarní úroveň nedošlo ani v sektorech IT a financí a obchodu a služeb, v nichž byla plná práce z domova na jaře rozsáhle využívána. V Praze, v níž je práce z domova častější než v menších městech a obcích, zůstává na konci září využívání home office přibližně na srpnové úrovni. Z věkových skupin dochází k nejintenzivnějšímu návratu k home office u nejmladších dospělých, avšak rozdíly nejsou příliš výrazné. Starší skupina pracujících nad 55 let s vyšší rizikovostí v případě nakažení COVID používá home office podobně jako nejmladší. Celkově nyní chodí na pracoviště přes 80 % pracovně aktivních lidí – na jaře to bylo díky vyššímu home office, ošetřovnému a zavření části ekonomiky jen okolo 55 %. Lidé na home office přitom výrazně redukují svoje kontakty, což může omezovat šíření epidemie (viz karta Kontakty s lidmi).
První vlna epidemie a její dozvuky: jaký byl vývoj do konce srpna?
Jarní vrchol epidemie postavil řadu pracovně aktivních Čechů mimo výkon práce – ať už z důvodu (nucené) dovolené, ošetřovných, nemocenských, omezení práce zaměstnavatelem či dalších. Přibližně pětina pracujících (tj. zaměstnanců a OSVČ) od poloviny března do poloviny května uváděla, že v předchozím týdnu nevykonávala svoji práci. Zároveň řada lidí přešla na práci z domova. Plně či částečně využívalo home office až 30 % těch, kteří nebyli aktuálně mimo svoji práci. Výsledkem bylo, že od března do poloviny května se na pracovišti plně vyskytovala méně než polovina pracovně aktivních Čechů.
Od poloviny května klesal jak podíl výpadků v práci, tak využívání home office. Před začátkem letních prázdnin bylo mimo svoji práci méně než 10 % dospělých a z těch, kteří svoji práci vykonávali, bylo na plném home office stejně tak. Letní prázdniny přinesly zvýšený podíl osob mimo práci a mezi pracujícími stabilní využívání home office. Na přelomu srpna a září plně na home office pracovalo zhruba necelých 10 % pracovně aktivních Čechů.
Výskyt částečného home office se od jara měnil méně než v případě úplného, ale rovněž docházelo k jeho snižování. Z hlediska sociálních kontaktů je částečná práce z domova bližší spíše plné osobní přítomnosti na pracovišti než plné práci z domova. Statistiky počtu blízkých kontaktů ukazují, že částečná přítomnost na pracovišti není oproti úplné spojená s poklesem osob, s nimiž respondent přichází do bližšího kontaktu.
Jak si do konce srpna vedly skupiny obyvatel?
Obor práce
Práce z domova je během epidemie dlouhodobě nejvíce rozšířena v odvětví IT a financí. Ačkoli pracující z těchto oborů zároveň uvádí jedny z nejnižších výpadků práce z důvodu dovolených a dalších, na pracovišti se díky rozsáhlým home office vyskytují nejméně často. Během jarních měsíců byl plný home office nasazen u 60 až 70 % lidí v oblasti IT a financí, kteří v té době vykonávali svoji práci. Podobně vysoký podíl home office pozorujeme během jara v sektoru školství a kultury, ale zde došlo se začátkem května k prudkému návratu k osobní přítomnosti na pracovišti v souvislosti s rozvolňováním ochranných opatření ve školství. Zatímco v sektoru IT a financí pracovala i během léta na home office více než čtvrtina pracovně aktivních, ve školství a kultuře již méně než desetina. Nejnižší míru využívání home office uvádějí pracující z odvětví, v nichž je možnost výkonu práce z domova omezená – státní správy (zejména v části sociálních služeb a zdravotnictví) a průmyslu, výroby a zemědělství.
Velikost místa bydliště
Plná osobní přítomnost na pracovišti dosahuje stabilně nejnižší míry v Praze i přes to, že v hlavním městě zároveň docházelo k nejmenším výpadkům práce. Plného home office využívalo v Praze během jara mezi 40 až 45 % osob, které v té době vykonávaly svoji práci (nebyly na dovolené, nemocenské apod.). Ve městech nad 100 tisíc obyvatel bylo využívání plného home office méně časté než v Praze, ale vyšší než v menších městech a obcích, zejména v jarních měsících. Na silnějším přechodu k home office v Praze se výrazně podílí složení zaměstnanců s nižším zastoupením odvětví s omezenými možnostmi práce z domova.
Věk
Práci zcela na home office využívali zejména na jaře mírně častěji mladší dospělí do 34 let než starší věkové skupiny, ale nejedná se o zásadní rozdíly. U mladších ročníků se zároveň nejméně objevovaly výpadky práce, ty se nejčastěji dotýkaly dospělých od 55 let. Výsledkem je, že plnou přítomnost na pracovišti uvádí nejčastěji střední věková kategorie dospělých od 35 do 54 let a mladší dospělí do 34 let.
Znalost nakaženého
Pro šíření nákazy má potenciální význam skutečnost, do jaké míry dochází plně či částečně na pracoviště osoby, které přišly do přímého či nepřímého styku s nakaženým. Příznivou zprávou v tomto ohledu je, že tito lidé byli osobně v práci v podobné míře jako ostatní, počátkem jara a během letních prázdnin dokonce o něco méně. Působí zde mimo jiné skutečnost, že přímá či nepřímá znalost nakaženého je častější mezi mladšími ročníky, které měly větší možnost využívat práci z domova.
Vzdělání
Během jarního vrcholu epidemie se přechod na práci z domova výrazně lišil mezi vzdělanostními skupinami. Ačkoli vysokoškoláci čelili v menší míře výpadkům práce, díky home office jich na pracovišti bylo plně osobně přítomných výrazně méně než mezi ostatními. Během března a dubna využívalo plné práce z domova více než 40 % pracovně aktivních vysokoškoláků, zatímco mezi středoškoláky s maturitou to bylo přibližně 20 % a u lidí se základní školou či střední bez maturity pod 10 %. S poklesem využívání home office ke konci května se rozdíly mezi vzdělanostními skupinami zmenšily, avšak home office i přes léto nejvíce využívali vysokoškoláci. Kromě omezenějších možností home office má epidemie tvrdší finanční dopad na nižší vzdělanostní skupiny, epidemie je tak v tomto smyslu zasahuje dvojnásobně.
