Od přelomu dubna a května 2021 se práce na plný home office značně snižuje, a to ze 16 % až na podzimních 7 %. Na vrcholu podzimní vlny využívalo home office 10 % pracujících plně. Práce na plném home office se držela stabilně na úrovni 8 až 9 %, v posledním zkoumaném týdnu však vidíme nárůst o tři procentní body na 12 %. Částečný home office je potom využíván dalšími 8–9 %. Přitom home office pro lidi starší 50 let a pro lidi, co mají člena domácnosti z rizikové skupiny, by mohl výrazně snížit i v dalších týdnech přechod omikronu do rizikové populace. Oproti minulosti zároveň méně lidí zůstávalo doma kvůli karanténám, ošetřovným a uzavírkám provozů. Tři čtvrtiny (71 %) pracujících docházelo každý den na pracoviště v polovině února. To je mnohem více než v předchozích vlnách epidemie, kdy se jednalo jen o 45 až 60 % pracujících.

Průměrný člověk, který přejde na home office, redukuje zhruba 15 kontaktů týdně. Lidé na home office totiž nejen omezí své kontakty s kolegy, ale klesá u nich intenzita i celé řady další aktivit: méně často chodí do obchodů, jezdí MHD, docházejí k lékaři i méně často se navštěvují s rodinou a přáteli.

Home office ale brzdí i absence podpory firem ze strany vlády. Práce z domova je spojena s náklady na straně zaměstnance (energie apod.). Některé státy umožňují tyto náklady saturovat bez větší administrativy paušálem, který funguje jako nedaněný příjem zaměstnance.

Využívání home office brzdí nechuť zaměstnanců. Naše data ukazují, že u lidí, kteří pracují z domova, častěji dochází k nárůstu úzkostí a depresí. Hypoteticky díky sociální izolaci a rozpadu pracovního a soukromého života. K jeho zavedení je potřeba i metodická podpora ze strany zaměstnavatelů.

Jarní vrchol epidemie postavil řadu pracovně aktivních Čechů mimo výkon práce a zároveň řada lidí přešla na práci z domova. Plně či částečně využívalo home office více než 30 % těch, kteří nebyli aktuálně mimo svoji práci. Výsledkem bylo, že od března do poloviny května 2020 se na pracovišti plně vyskytovala méně než polovina pracovně aktivních Čechů. Od poloviny května klesal jak podíl výpadků v práci, tak využívání home office.

Během podzimu 2020 se z domova nepracovalo v takové míře jako na jaře a na přelomu listopadu a prosince se pak podíl lidí plně na home office dále snížil (z 16 % pracovně aktivních během první půlky listopadu na 13 %). Během února 2021 přetrvávala poměrně nízká míra využívání home office, která se stabilně (s výjimkou vánočních svátků) držela už od konce listopadu. Z domova v jednotlivých týdnech pracovalo kolem 13 až 15 % zaměstnanců a OSVČ a dalších 8 % částečně. Změna přišla až v březnu, kdy v týdnu od 8. března z domova plně pracovalo 18 % lidí (a dalších 9 % částečně), tedy dokonce o něco více než na podzim.

Práce z domova je během epidemie dlouhodobě nejvíce rozšířena v odvětví IT a financí. Ačkoli pracující z těchto oborů zároveň uvádí jedny z nejnižších výpadků práce z důvodu dovolených a dalších, na pracovišti se díky rozsáhlým home office vyskytují nejméně často. Nejnižší míru využívání home office uvádějí pracující z odvětví, v nichž je možnost výkonu práce z domova omezená – státní správy (zejména v části sociálních služeb a zdravotnictví) a průmyslu, výroby a zemědělství.

Vysokoškolsky vzdělaní lidé využívají ve větší míře home office, a proto je jejich osobní přítomnost v zaměstnání výrazně nižší. V menší míře také čelí výpadkům práce. Kromě omezenějších možností home office má epidemie tvrdší finanční dopad na nižší vzdělanostní skupiny, epidemie je tak v tomto smyslu zasahuje dvojnásobně.