Z výzkumu Život během pandemie byla vydána řada analytických zpráv zabývajících se postoji, chováním a životními podmínkami Čechů během epidemie. Kompletní přehled zpráv je dostupný na výzkumném blogu, níže je zařazen výběr nejnovějších.
Tvorba tohoto dashboardu byla podpořena grantem TAČR ETA Mapování dopadů ekonomické krize a optimalizace systémů daní, dávek, exekucí a insolvencí pro zmírnění jejích nepříznivých vlivů (TL04000332). Mezi další výstupy tohoto projektu patří níže uvedené analytické studie a zprávy zabývající se aktuálními otázkami nastavení daňových politik.
Výzkumná zpráva z šetření Život během pandemie ukazuje, jak byla na podzim 2020 českou veřejností hodnocena opatření proti šíření nákazy koronaviru – jak reálně zaváděná, tak další možná. Zkoumána byla vnímaná účinnost opatření i komplikace, které by lidem přinesla.
Výzkumná zpráva se zabývá postoji k testování a očkování na koronavirus. Popisuje, jaký byl v závěru roku 2020 zájem o testování a očkování mezi různými skupinami obyvatel, a ukazuje, že motivaci k testování zvyšuje kompenzace ztraceného příjmu v době karantény i dostupnost testovacího místa.
Pracovní list určený pro veřejnou diskusi obsahuje výpočty dopadů vládou oznámeného záměru zrušení superhrubé mzdy na zaměstnance. Ukazuje, že z poklesu příjmů státního rozpočtu způsobeného zrušením superhrubé mzdy (přibližně 80 mld. Kč ročně) by téměř čtvrtina přilepšila desetině zaměstnanců s nejvyššími příjmy. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami by si polepšila v lepším případě o 100 Kč ročně.
Analytická zpráva předkládá alternativu k vládní variantě zrušení superhrubé mzdy. Tato varianta jen mírně snižuje sazby danění zaměstnanců, ale výrazně navyšuje slevu na dani a převádí ji do daňového bonusu, aby ji vyčerpali i nízkopříjmoví.
Pracovní list předkládá grafické znázornění dopadů čtyř návrhů na zrušení superhrubé mzdy. Rozebírá, k jakým nákladům veřejných rozpočtů a daňovým odvodům zaměstnanců by vedly jednotlivé návrhy, a ukazuje, jak se tyto dopady liší dle výše výdělků.
