Jak časté jsou různé formy ochrany před nákazou?

Vybrat jiné téma

Od poloviny prosince do poloviny března mírně, ale setrvale rostla obezřetnost před nákazou. Zatímco začátkem prosince vykonávalo všechny nebo téměř všechny protektivní aktivity sledované ve výzkumu Život během pandemie 24 % dospělých, kolem poloviny března po zpřísnění vládních restrikcí to bylo 30 %. Ve druhé polovině března pak již míra opatrnosti lehce poklesla. Podíl lidí vykonávajících všechny nebo téměř všechny ochranné aktivity je sice nyní podobný jako na vrcholu podzimní vlny, ale ve srovnání s ním narostl počet lidí, kteří se hlásí jen k menšině preventivních opatření.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Počet vykonávaných aktivit chránících před nákazou koronavirem či jejím šířením:

  • Menšina aktivit (0–6)

  • Většina aktivit (7–10)

  • Všechny nebo téměř všechny aktivity (11–13)

    Zkoumané aktivity:
    1. nošení roušky nebo respirátoru
    2. omezování osobního kontaktu s lidmi (podávání ruky apod.)
    3. používání dezinfekce
    4. častější pečlivé mytí rukou (vodou a mýdlem, alespoň 20 vteřin)
    5. pečlivější mytí rukou po kýchání nebo kašlání
    6. pečlivější mytí rukou po použití hromadné dopravy
    7. vyhýbání se místům, kde je hodně lidí
    8. vyhýbání se lidem, kteří kašlou nebo kýchají
    9. vyhýbání se lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým
    10. vyhýbání se veřejné dopravě
    11. užívání vitaminů na posílení imunity
    12. snaha nesahat si do očí, úst nebo na nos
    13. (téměř) úplné nevycházení z domu

Co můžeme v datech pozorovat?

Čtvrtá vlna epidemie: co je nového od února?

Čtvrtá vlna přinesla posílení opatrnosti – podíl dospělých vykonávajících téměř všechny nebo všechny protektivní aktivity sledované ve výzkumu Život během pandemie vzrostl v únoru oproti přelomu roku přibližně o dva až tři procentní body. Další podobně velký nárůst se dostavil na počátku března. Podíl lidí, kteří vykonávají všechny či téměř všechny protektivní aktivity, se tak v průběhu března pohyboval na úrovni vrcholu podzimní vlny nebo lehce nad ní (28 až 30 %). Ve druhé polovině března ale začala opatrnost oslabovat. Kolem 44 % dospělých na konci března přiznávalo, že dodržují jen menšinu sledovaných opatření. Na vrcholu podzimní vlny bylo takových osob méně, kolem 35 %.


Třetí vlna epidemie: prosinec 2020 až leden 2021

Ochrana Čechů před nákazou či jejím přenosem na druhé se od počátku prosince do konce ledna navzdory vypuknutí třetí vlny výrazněji nezvýšila. Na přelomu roku pouze mírně přibylo lidí, kteří zůstávali v prostředí svých domovů a téměř či vůbec nevycházeli ven. K sociální izolaci se ke konci prosince a během ledna navraceli nejvíce starší dospělí nad 55 let a její míra se lehce zvýšila také mezi mladými lidmi do 34 let. Úroveň ostatních aktivit (pečlivé mytí rukou, zamezení fyzickému kontaktu jako podávání ruky atd.) stagnovala a s nimi i celková míra ochrany.


Druhá vlna epidemie: září až listopad 2020

Po obecném oslabení protektivního chování během letních prázdnin se míra ochrany v populaci v průběhu podzimu zvýšila, ale úrovně z jara nedosáhla. V září míra prevence mezi obyvateli narostla především v důsledku opětovného nasazení roušek. Zatímco v závěru srpna nosila roušku nebo respirátor dle svých slov třetina lidí, v první polovině září nošení deklarovalo více než dvakrát tolik respondentů. V říjnu se zavedením přísnějších protiepidemických opatření posílila prevence spojená s omezením sociálních kontaktů (izolování se v prostředí domova, zabránění fyzickému kontaktu při setkání či vyhýbání se přelidněným místům), avšak méně se zvýšil důraz na hygienu rukou (častější a pečlivější mytí rukou, používání dezinfekce). Vrcholu dosáhla míra ochrany na konci října, kdy alespoň 11 ze 13 sledovaných aktivit chránících před nákazou vykonávalo 28 % dospělých, zatímco na začátku září to bylo 10 %. Od přelomu října a listopadu ale postupně mírně ubývalo lidí, kteří přijímali větší počet preventivních opatření.


První vlna epidemie a její dozvuky: březen až srpen 2020

V průběhu jarní vlny koronaviru kolem 40 % respondentů deklarovalo, že dělá alespoň 11 ze 13 zkoumaných činností a opatření, která mohou chránit před přenosem nákazy. Zhruba šestina (16 %) populace dělala menšinu z protektivních činností (tedy méně než sedm). Od poloviny dubna ale ostražitost respondentů postupně polevovala. Na začátku prázdnin už jen 15 % dělalo takřka všechny protektivní aktivity a 41 % menšinu z nich. Na konci prázdnin se intenzivně chránila desetina lidí a více než polovina dělala menšinu protektivních aktivit.


Jak si v roce 2020 vedly skupiny obyvatel?

Věk

Mladší lidé se během epidemie chrání v menší míře než starší generace a rychleji u nich také dochází k poklesu opatrnosti v době, kdy nákaza ustupuje. Zatímco během podzimní vlny přijímalo téměř všechny sledované formy prevence přes 35 % lidí z generace nad 55 let, mezi mladými dospělými od 18 do 34 let byl podíl poloviční.

Počet kontaktů (uplynulý týden)

Na vrcholu první vlny se dodržování protektivních opatření téměř nelišilo podle toho, s kolika lidmi byl respondent v uplynulém týdnu v podstatném kontaktu (mluvil s nimi po dobu alespoň pět minut). Od počátku dubna však obezřetnost klesala zejména ve skupině s větším počtem kontaktů (11 a více). Na podzim se pak tato skupina aktivních k opatrnosti vrátila v mnohem menší míře než lidé s méně kontakty.

Obavy ohledně koronaviru (aktuální)

Protektivní chování není jen důsledkem osobních obav a starostí z šíření viru – ale může být také vynuceno restrikcemi či vychází vstříc očekávání vlastního okolí. Zatímco v jarní vlně se obavy do preventivního chování promítaly v nižší míře (tedy i lidé dělající si menší starosti se výrazně chránili), po uvolnění restrikcí v první vlně se vliv obav na chování výrazně zvýšil. Také během podzimní vlny se míra prevence dle obav znatelně lišila. V roce 2020 tedy s postupem času došlo k poklesu vlivu vnějších faktorů (restrikce, očekávání okolí) na vlastní chování a větší roli převzaly osobní obavy.

Znalost nakaženého

Lidé, kteří znají někoho nakaženého a v minulosti s ním byli v přímém či nepřímém kontaktu (přes další osobu), se během léta začali chovat výrazně méně obezřetně. Okolo 50 až 70 % z nich dodržovalo během letních prázdnin jen menšinu protektivních opatření. Nemusí jít o přímý vztah, ale důsledek toho, že jde o lidi mladšího věku a s vyšší sociální aktivitou. Méně než ostatní skupiny se chránili ještě v průběhu září, ale postupně se jim v opatrnosti vyrovnali. Roli mohlo hrát to, že do kontaktu s nakaženým přicházel stále širší okruh lidí, nikoli jen specifičtější skupina jako na jaře.

Pohlaví

Na jaře se ženy chránily výrazně častěji než muži. To je dáno vyšším zastoupením seniorek oproti seniorům, ale i mírně vyšší opatrností v rámci stejných věkových kategorií. Během léta se ale rozdíl stíral a na podzim byla opatrnost mužů a žen srovnatelná.

Velikost místa bydliště

Preventivní chování se liší také podle velikosti sídla, ale rozdíly nejsou příliš výrazné. V době největšího šíření nákazy jsou o něco méně opatrní (v rozsahu několika procentních bodů) obyvatelé nejmenších měst a vesnic do 20 tisíc obyvatel. Během ústupů epidemie se k nižší prevenci menších sídel přidávají i obyvatelé Prahy.


Metodické poznámky

Riziko vlastní nákazy i jejího šíření na další lidi lze omezovat mnoha způsoby. Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno, zda respondent dodržuje následujících 13 preventivních opatření: nošení roušky či respirátoru (1), vyhýbání se místům s hodně lidmi (2) / veřejné dopravě (3) / kašlajícím nebo kýchajícím lidem (4) / lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým (5), vyhýbání se fyzickému kontaktu jako podávání ruky (6), používání dezinfekce (7), snaha nesahat si do očí / na obličej (8), mytí rukou častější a pečlivější – min. 20 vteřin (9) / po kýchání nebo kašlání (10) / po hromadné dopravě (11), užívání vitaminů na posilování imunity (12), (téměř) úplné nevycházení z domu (13). Prvních 12 aktivit je dotazováno od první vlny, nevycházení z domu bylo doplněno ve druhé vlně. Do první vlny jsou proto v tomto případě imputovány odpovědi z vlny druhé.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)