Jak časté jsou různé formy ochrany před nákazou?

Vybrat jiné téma

Riziko nákazy může kromě očkování bránit i protektivní chování. Mezi zkoumaná protektivní opatření patří například nošení roušky či respirátoru, omezovaní fyzického kontaktu s lidmi, vyhýbání se lidem, kteří kašlou či byli v kontaktu s nakaženými apod. Celkem jich zkoumáme 13. V době propuknutí epidemie deklarovalo celých 84 % respondentů, že dělalo většinu z nich. V každé další vlně míra protektivních opatření oslabovala. Koncem roku 2021 do relativně opatrné skupiny řadíme už jen 39 % obyvatel. Neočkovaní lidé se chrání výrazně méně než očkovaní, ačkoli mají vyšší pravděpodobnost nakažení a horšího průběhu onemocnění.

Podívejte se na interpretace↓ a metodické poznámky↓

Počet vykonávaných aktivit chránících před nákazou koronavirem či jejím šířením:

  • Menšina aktivit (0–6)

  • Většina aktivit (7–10)

  • Všechny nebo téměř všechny aktivity (11–13)

    Zkoumané aktivity:
    1. nošení roušky nebo respirátoru
    2. omezování osobního kontaktu s lidmi (podávání ruky apod.)
    3. používání dezinfekce
    4. častější pečlivé mytí rukou (vodou a mýdlem, alespoň 20 vteřin)
    5. pečlivější mytí rukou po kýchání nebo kašlání
    6. pečlivější mytí rukou po použití hromadné dopravy
    7. vyhýbání se místům, kde je hodně lidí
    8. vyhýbání se lidem, kteří kašlou nebo kýchají
    9. vyhýbání se lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým
    10. vyhýbání se veřejné dopravě
    11. užívání vitaminů na posílení imunity
    12. snaha nesahat si do očí, úst nebo na nos
    13. (téměř) úplné nevycházení z domu

Co můžeme v datech pozorovat?

Současný vývoj

Od dubna 2021 až do října začala opatrnost lidí postupně oslabovat. Kolem 63 % dospělých v polovině října přiznávalo, že dodržují jen menšinu sledovaných opatření – to je o 22 procentních bodů více než před rokem v říjnu 2020 během druhé vlny. Na konci loňského roku pak přeci jen dochází k nárůstu opatrnosti. Na konci listopadu 2022 zastoupení málo opatrných lidí, kteří dělají menšinu protektivních aktivit, pokleslo na 54 %, což je ale pořád výrazně více než rok před tím. Okolo Vánoc míra osobní ochrany zase poklesla. Aktuálně 15 % lidí deklaruje, že dělá takřka všechny protektivní aktivity a dalších 24 % dělá minimálně 7 ze 13 zkoumaných.


Co byste měli vědět (interpretace)

Na konci roku 2022 se 42 % očkovaných respondentů snažilo navíc dodržovat většinu ze 13 protektivních opatření. Mezi neočkovanými je to pouze 28 %. Tento nepoměr není dán starším věkem očkovaných – platí totiž i v rámci věkových kategorií. Neočkovaní lidé přisuzují onemocnění covid-19 menší rizikovost a proto se méně chrání, takže se u nich kombinuje nižší protekce a vyšší riziko horšího průběhu onemocnění.

Míra opatrnosti a protektivního chování závisí na více faktorech – na míře obav, vynucení tohoto chování nařízeními (např. nošení respirátorů), ale také na předpokladech o tom, jak se chová naše okolí a co od nás očekává.

Míra opatrnosti se mění během fází epidemie, ale celý poslední rok je výrazně nižší než na jaře 2020 – v prvním lockdownu – kdy většinu protektivních opatření dodržovalo 84 % dospělé populace. Zjednodušeně lze říci, že s každou další vlnou míra protekce oslabuje. Ačkoli lidé také reagují na zprávy o povaze šíření viru, čemuž lze přičítat například oslabení hygieny rukou.


Srovnání s minulostí

V průběhu jarní vlny koronaviru roku 2020 kolem 40 % respondentů deklarovalo, že dělá alespoň 11 ze 13 zkoumaných činností a opatření, která mohou chránit před přenosem nákazy. Od poloviny dubna ale ostražitost respondentů postupně polevovala. Po obecném oslabení protektivního chování během letních prázdnin 2020 se míra ochrany v populaci v průběhu podzimu zvýšila, ale úrovně z jara nedosáhla. V září míra prevence mezi obyvateli narostla především v důsledku opětovného nasazení roušek. Ochrana Čechů před nákazou či jejím přenosem na druhé se od počátku prosince do konce ledna navzdory vypuknutí třetí vlny výrazněji nezvýšila. Na přelomu roku pouze mírně přibylo lidí, kteří zůstávali v prostředí svých domovů a téměř či vůbec nevycházeli ven. Čtvrtá vlna epidemie přinesla posílení opatrnosti – podíl lidí, kteří vykonávají všechny či téměř všechny protektivní aktivity, se v průběhu března 2021 pohyboval na úrovni vrcholu podzimní vlny nebo lehce nad ní (28 až 30 %).


Jak se liší skupiny obyvatel

Mladší lidé se během epidemie chrání v menší míře než starší generace a rychleji u nich také dochází k poklesu opatrnosti v době, kdy nákaza ustupuje. Preventivní chování vykazuje více těch, kteří z epidemie mají větší obavy než lidé, kterým epidemie příliš starostí nedělá a současně se také více chrání ti, kteří jsou naočkovaní alespoň jednou dávkou oproti nenaočkovaným jedincům.


Metodické poznámky

Riziko vlastní nákazy i jejího šíření na další lidi lze omezovat mnoha způsoby. Ve výzkumu Život během pandemie je zjišťováno, zda respondent dodržuje následujících 13 preventivních opatření: nošení roušky či respirátoru (1), vyhýbání se místům s hodně lidmi (2) / veřejné dopravě (3) / kašlajícím nebo kýchajícím lidem (4) / lidem, kteří jsou v kontaktu s nakaženým (5), vyhýbání se fyzickému kontaktu jako podávání ruky (6), používání dezinfekce (7), snaha nesahat si do očí / na obličej (8), mytí rukou častější a pečlivější – min. 20 vteřin (9) / po kýchání nebo kašlání (10) / po hromadné dopravě (11), užívání vitaminů na posilování imunity (12), (téměř) úplné nevycházení z domu (13). Prvních 12 aktivit je dotazováno od první vlny, nevycházení z domu bylo doplněno ve druhé vlně. Do první vlny jsou proto v tomto případě imputovány odpovědi z vlny druhé.

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u odhadů proporcí, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %) proporcí. Při stejné velikosti vzorku má stejnou statistickou odchylku odhad jak určité proporce, tak jejího doplňku do 100 % (např. odhady pro proporce 30 % a 70 % mají stejnou statistickou odchylku).

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)

Velikost vzorku (n)
Percentil (kolik respondentů uvádí odpověď) 150 300 500 1000 1200 2400 3100
5 %3,52,51,91,41,20,90,8
10 %4,83,42,61,91,71,21,1
15 %5,74,03,12,22,01,41,3
20 %6,44,53,52,52,31,61,4
30 %7,35,24,02,82,61,81,6
40 %7,85,54,33,02,82,01,7
50 %8,05,74,43,12,82,01,8




DATA Z GRAFŮ KE STAŽENÍ (proporce odpovědí a počty respondentů, celkově a ve skupinách)