Zatímco od léta až do konce listopadu zájem o očkování mírně, ale setrvale narůstal, v prosinci se nárůst zastavil. Stagnoval jak podíl dospělých naočkovaných alespoň jednou dávkou (ale zintenzivnilo se vydávání posilující dávky – viz téma Přeočkování), tak těch, kteří ještě očkovaní nejsou, ale mají zájem. Na konci února alespoň jednu dávku mělo nebo by se rozhodně nechalo naočkovat 79 % respondentů a další 1 % projevilo opatrnější zájem. Potenciál očkování sice ještě není zcela naplněn – další 4 % respondentů s očkováním váhá, ale neodmítá ho – ale prostor na jejich přesvědčení se zdá být téměř vyčerpán.

Zájem o očkování je dlouhodobě o několik procentních bodů nižší mezi OSVČ než mezi zaměstnanci. Tento rozdíl může souviset mimo jiné s nutností uvolnění se z práce a s obavami z výpadku z práce kvůli i méně závažným nežádoucím účinkům očkování. OSVČ nemají v tomto případě hrazenu nemocenskou.

Problematická je skupina lidí do 55 let bez maturity. Mezi nimi byla v prosinci ochota jen na 68 %, ačkoli s postupujícím očkováním i zde v minulosti rostla. Vzdělání hraje roli i u starších lidí. Mezi lidmi nad 55 let bez maturity bylo ke konci roku 2021 v našich datech kolem 20 %, kteří nemají ani jednu dávku. U starších lidí s maturitou či VŠ byl výskyt neočkovaných poloviční.

Určitý potenciál k očkování je i mezi lidmi, kteří ho odmítají. Jak ukazuje podrobnější studie, část respondentů, kteří v září 2020 s očkováním nesouhlasila, se v následujícím roce očkovat dala.

Na přenos nákazy ve společnosti může mít dopad to, že nižší ochotu k očkování častěji doprovází rizikové chování (větší počet kontaktů a zároveň menší dodržování hygienických a dalších preventivních opatření). Zejména se menší ochota pojí s nižší mírou protektivního chování (jako je mytí rukou, užívání dezinfekce, nošení roušky či vyhýbání se přelidněným místům).

Od září 2020 prodělal zájem o očkování nejprve pokles trvající do začátku ledna 2021, ale poté se ochota k očkování mezi českými dospělými zvyšovala. Skokový růst v očkování nastal mezi dubnem a červnem. Se vzrůstajícím se počtem naočkovaných alespoň jednou dávkou se postupně vyčerpával potenciál očkování. Od srpna do začátku listopadu se počet očkovaných zvyšoval již jen mírně, zůstávalo ale přibližně 12 % dospělých, kteří o očkování zájem měli nebo váhali. Počet očkovaných se znovu začal zvyšovat v listopadu 2021, k čemuž přispěly vládní restrikce cílené na neočkované – ale zřejmě i obavy z koronaviru, protože příliš neklesal počet potenciálně ochotných a váhajících lidí. V listopadu také mírně pokleslo zastoupení odmítajících – z dosavadních 18 až 20 % na přibližně 15 %.

Největší zájem o očkování a reálná proočkovanost je od počátku mezi lidmi staršími 55 let, kterým se také možnost očkování otevřela nejdříve. Míra zájmu o očkování zdarma je také stabilně nejvyšší mezi vysokoškoláky. O očkování zdarma projevují větší zájem lidé z lépe finančně zajištěných domácností. Naopak mezi členy domácností, kteří žijí pod hranicí chudoby, je zájem poměrně nízký a velký podíl jich očkování odmítá (ve druhé polovině roku 2021 kolem čtvrtiny).

Muži vyjadřují výrazně vyšší ochotu nechat se zdarma naočkovat proti koronaviru – a to i přesto, že ve srovnání s ženami se epidemie méně obávají. V posledních měsících se ale ženy mužům o něco více přiblížily. Ačkoli s rostoucím věkem je míra zájmu mužů a žen podobnější, i mezi dospělými nad 55 let je ochota mezi muži vyšší. Největší zájem o očkování proti koronaviru mají Pražané. Větší ochotu k očkování mají lidé, kteří sami nákazu prodělali nebo někoho takového znají. Nakonec očkování má větší odezvu mezi těmi, kteří se pandemie více obávají.