Od dubna 2021 až do října začala opatrnost lidí postupně oslabovat. Kolem 63 % dospělých v polovině října přiznávalo, že dodržují jen menšinu sledovaných opatření – to je o 22 procentních bodů více než před rokem v říjnu 2020 během druhé vlny. Na konci loňského roku 15 % lidí deklarovalo, že dělá takřka všechny protektivní aktivity a dalších 24 % dělá minimálně 7 ze 13 zkoumaných. Omikron mutace, která v lednu převládla nad všemi ostatními způsobila, že 17 % respondentů vykonávalo všechny nebo téměř všechny protektivní aktivity. V únoru se tato skupina snížila na 13 %. Další pětina obyvatel (23 %) poté dělá většinu z nich.

Na konci roku 2021 se 42 % očkovaných respondentů snažilo navíc dodržovat většinu ze 13 protektivních opatření. Mezi neočkovanými je to pouze 28 %. Tento nepoměr není dán starším věkem očkovaných – platí totiž i v rámci věkových kategorií. Neočkovaní lidé přisuzují onemocnění covid-19 menší rizikovost a proto se méně chrání, takže se u nich kombinuje nižší protekce a vyšší riziko horšího průběhu onemocnění.

Míra opatrnosti a protektivního chování závisí na více faktorech – na míře obav, vynucení tohoto chování nařízeními (např. nošení respirátorů), ale také na předpokladech o tom, jak se chová naše okolí a co od nás očekává.

Míra opatrnosti se mění během fází epidemie, ale celý poslední rok je výrazně nižší než na jaře 2020 – v prvním lockdownu – kdy většinu protektivních opatření dodržovalo 84 % dospělé populace. Zjednodušeně lze říci, že s každou další vlnou míra protekce oslabuje. Ačkoli lidé také reagují na zprávy o povaze šíření viru, čemuž lze přičítat například oslabení hygieny rukou.

V průběhu jarní vlny koronaviru roku 2020 kolem 40 % respondentů deklarovalo, že dělá alespoň 11 ze 13 zkoumaných činností a opatření, která mohou chránit před přenosem nákazy. Od poloviny dubna ale ostražitost respondentů postupně polevovala. Po obecném oslabení protektivního chování během letních prázdnin 2020 se míra ochrany v populaci v průběhu podzimu zvýšila, ale úrovně z jara nedosáhla. V září míra prevence mezi obyvateli narostla především v důsledku opětovného nasazení roušek. Ochrana Čechů před nákazou či jejím přenosem na druhé se od počátku prosince do konce ledna navzdory vypuknutí třetí vlny výrazněji nezvýšila. Na přelomu roku pouze mírně přibylo lidí, kteří zůstávali v prostředí svých domovů a téměř či vůbec nevycházeli ven. Čtvrtá vlna epidemie přinesla posílení opatrnosti – podíl lidí, kteří vykonávají všechny či téměř všechny protektivní aktivity, se v průběhu března 2021 pohyboval na úrovni vrcholu podzimní vlny nebo lehce nad ní (28 až 30 %).

Mladší lidé se během epidemie chrání v menší míře než starší generace a rychleji u nich také dochází k poklesu opatrnosti v době, kdy nákaza ustupuje. Preventivní chování vykazuje více těch, kteří z epidemie mají větší obavy než lidé, kterým epidemie příliš starostí nedělá a současně se také více chrání ti, kteří jsou naočkovaní alespoň jednou dávkou oproti nenaočkovaným jedincům.